no mě přijde, že ten můj to celé vidí nějak jednoduše a já že jsem tak trochu jenom přehnaná hysterka.Řeči typu "nekřič na tu holku pořád" už ingnoruji, jen mi přijde vtipné, že když má Laurinka svůj den, tak on je z ní hotovej za 5 minut a posílal by jí už spát. Jenže ona umí být někdy fakt přehnaná, doma krom večera se to ani tak neprojevuje, to už se dokáže zabavit, ale má v oblibě dělat scény na veřejnosti, protože moc dobře ví, že tam se tolik rozčílit nemůžu a někdy bych s prominutím některé osoby za ty jejich pohledy ukopala. Naštěstí teď je docela hodná a já mám posledních pár dní zase nějakou hormonální krizi a už teď bych jí pořád pusinkovala,protože už si dělám hlavu s tím, jak se mi po ní bude v tý porodnici stýskat.

Přesně tak, nekřič na ní - to slyším denně a pak když jsou spolu, tak ji rozjede (všechno dovolí, skáče mu pomalu po hlavě a nevadí to a pak mi ji předá zpět na jídlo nebo tak)
Ona Adrianka, když jsme někde tak není hodnější dítě a pak každý nevěří co říkám že dělá doma. Připadám si jak hysterka co furt jen ječí a vydává příkazy - no poslední dva dny určitě.

já si taky někdy tak připadám,kolikrát to její vzdorovité období fakt už nezvládám.a jestli se ve třech letech neuklidní, tak už nevim :s:

ani mi nemluv, Ondrovi se udělalo líp a co teda dneska předvádí, no to se nedá popsat ani... černou pastelkou mi pomaloval zeď, lítá tady po bytě, lehá si na zem a líže ji a takový věci, který nikdy nedělal, furt jen křičím... a manžel si myslí, jaká je to pohodička být doma, když já 100x denně něco břichem shodím, do něčeho narazím, něco mi vypadne z rukou a podobně... faaaakt pohoda...

jojo to mi povídej - my včera zdobily cukroví, bylo mi jasný že to barevný sypání bude všude, ale Adrianka se u toho zklidnila, byla důležitá, tak ok. Když jsem douklidila (po třetí ten den vyluxovala) tak se manžel rozhodl, že dodělá obložky dvěří - no v půl osmé jsem luxovala počtvrté.
Prý nemám furt křičet, že to jde v klidu - no hlavně že ho ta čertice poslechne, když ji domlouvá :-)