Ahoj, já bych se být tebou řídila svým srdcem, a pokud to miminko chceš a už teď k němu cítíš vztah, tak bych se ho nevzdávala. Na druhou stranu ale musíš čekat, že to budeš mít těžké (nepodpora rodičů tvých a přítele). Přítele se budeš muset zbavit-přece nebudeš s někým, kdo ti řekne, že tě nemiluje, klidně se do tebe s prominutím udělá, a pak řekne tohle, ...to bych ho už nechtěla vidět. Možná by bylo dobré, kdyby jsi se dohodla na podpoře ze strany nějakých příbuzných nebo tchýně, aspoň zpočátku. Máš možnost třeba bydlet u nějaké tety? Babičky? Školu určitě dodělej a nevzdávej se jí. Co nejvíce zkoušek bych být tebou udělala ještě do konce těhotenství-to ti i tak vychází do června, no a pak záleží, jestli studuješ vysokou školu, tak tam je to v poho-další zkouškové je až v lednu nebo bych přerušila-to jde na každé škole nebo zvolila individuální plán-na vysoké můžeš dělat dopředu i zkoušky z vyššího ročníku a i mimo termín (vyjímečně), což bych být tebou udělala, od března až do června, každý měsíc aspoň 2 zkoušky-až tři, abych to udělala i z dalšího ročníku dopředu a příští rok by ti například ze studijního plánu zbyly jen 4 zkoušky, ty bys udělala v lednu a červnu úplně v pohodě, nějak bys to zvládla. Určitě školu dělej, já ji taky dělala složitě-při práci a šlo to a jsem ráda, že ji mám. A miminko si nech, vůbec neuvažuj o interrupci-je to strašná věc, pokud není mimi nezdravé, tak není důvod. :dance:

Já můžu poradit taktéž, aby jsi si ho nechala, pokud ho chceš. Ale musíš si uvědomit, že je to obrovská zodpovědnost a zátěž(v uvozovkách) ;o) Jak psychycká, tak hlavně finanční. A pokud nemáš aspoň oporu v příteli nebo rodině, tak je to o to težší. Ale jak bylo řečeno vše jde, když se chce ;o)
Já měla taky smůlu na partnera. První miminko chtěl a pak se na nás vykašlal. Tak jsem teď rozvedená a mám prcka v péči. Ale zase mám teď nového přítele, je úžasný a stará se o malýho jako by byl jeho. :o)
Tak se drž a opatruj se. V