Ahoj holky,

zdravím všechny, co jste již úspěšně došly do 32. týdne, já jsem teď 32+4, mimi má 2500 g, ale nevím kolik měří, to mi dr neřekl, jen se mě ptal, kolik jsem měla já při po porodu a já vážila 4,30kg. Takže to bude asi rodové, ale jinak jsem nikdy nebyla obézní a ani jsem neměla nadváhu, spíš opak. Ještě jsem do diskuze nepsala, byť jsem se zaregistrovala už kdy, jen si pročítám týdny a problémy nastávajících maminek. Jsem ráda, že tyhle diskuze jsou, ono je lepší se svěřit a vědět, že člověk není sám. Bydlíme s manželem, který je hajný na hájovně na samotě, já bez řidičáku a do vesnice 2,5 km. Jsem tu skoro pořád sama a manžela nebaví skoro nic jiného než les, pak hospoda s kamarády a když je doma tak počítač. V roce 2009 v lednu nám zemřelo miminko ve 29. týdnu po předčasném porodu na srdeční vadu, kterou nikdo neodhalil a šok byl až po porodu, poté následovalo šílené období, byl to chlapeček a teď čekáme znovu chlapečka. Ani nevíte jaké pocity prožívám, manžel je se mnou nesdílí, má svůj svět. Mám prostě to šílený období v sobě tak hluboko zasunuté, že nemůžu o tom ani psát, rodina o tom nechce slyšet a já jsem na všechny ty pocity jako kůl v plotě, kamarádky mají každá své starosti a mé je nazajímají. Malého máme v urničce. Přeji si, abych rodila až v termínu v červenci a aby byl malý zdravý, manžel už plánuje jen jak se ožere s jeho rodinou a kamarády a že jsem tu já je vedlejší. Přišla jsem za ním z Prahy, kde jsem pracovala na letišti jako asistentka na úřadě pro civilní letectví, takže spousta lidí a z velké lásky jsem dala výpověď a v březnu 08 šla na samotu u lesa, práci jsem si našla nejdřív na poště a v srpnu min. roku jako asistentka ředitele.
Zdraví Iva