Já se do toho trošku vmísím. Nemám moc osobních zkušeností, naše malá chodí do školky teprve od prvního. Jsem moc spokojená, paní učitelky se chovají dle mého moc hezky. I co občas řekne, jak těšily uplakané děti a nebo i co slyším přes dveře z jídelny. Navíc jsem je viděla párkrát venku, když tam ještě malá nechodila. V domě jsme měli soukromou motessori školku. Jen pro představu kolem 8 500 měsíčně při každodenní docházce (bez jídla samozřejmě). Musím popravdě přiznat, že tam měli pěkné didaktické pomůcky, ale trošku chaos a čurbes. Ale to není až tak podstatné. Vadilo mi, že když si děti na dvorku nadávaly, i sprostě, a docela hnusně se urážely, tak to nechaly být. Pokud je napomenuly, tak maximálně tak, že je oslovily. Žádné vysvěltlení, nic o tom, že se k sobě tak nemají chovat. To mi přišlo dost blbé. Jinak u nás ve školce pomáhá učitelkám od malošků i paní uklizečka s oblékáním na procházku. Prostě počítají s tím, že to neumí. Ale ono je to dost o lidech a o štěstí.

no upřímně,já jsem v několika školkách byla osobně na praxi,tak vím,jak to chodí.A není to ojedinělý případ.Jasně,já vím,že všechno je o lidech-na druhou stranu mít denně dvacet dětí ve školce,tak bych za ty prachy se asi taky nepřetrhla... Pochybuju,že zatěch pár let se zas až tak změnilo... jasně,napsala jsem to trošku s nadsázkou,ale až taková výhra to taky není...

tak to jsi měla smůlu na školku :-). Musim říct že já mám na školku velké štěstí. Jak jsem psala 20dětí /plný stav/ tam byl jen párkrát. Je to v lidech a ve vedení jaký si udělá systém aby to fungovalo. Je pravda, že dost často slyšim na hřišti stížnosti maminek, které dávají dětičky do jiných školek. Dokonce i k nám do školky dávají dětičky maminky, které si umí jen stěžovat. Každej má určité představy a všem se zavděčit nemůžou.

teď se tě určitě dotknu, ale musím to prostě napsat. Z mé praxe učitelky vím na 100%, že pokud se dítěti ve školce ani po delší době nelíbí (1-2 měsíce) je to vždycky vina rodičů. Špatná motivace, nedostatečně vysvětlený účel školky, vyhrožování školkou (stejně jako třeba panem doktorem), shrnula bych to asi tak, jako když ráno stojí maminka s dítětem u jídelníčku a říká mu:"no fuj, dneska máte zase špenát (rybičkovou pomazánku, buchtičky s krémem...)" takové dítě se taky nikdy ten špenát jíst nenaučí a ani ho nezkusí.