jj 2 dětičky jsou záhul. Když se konečně jedno trošičku osamostatní, tak zase spadneš do plen, pláče,kojení a chování. Já mám děti 3 roky od sebe a tak to byl ještě trošku větší šok. Ondra už byl hodně moc samostatnej. Někdy se přistihnu že závidim maminám, co maj jen jedno dítě, které už je samostatné. Jakej maj veget. Ale když se pak na ty své 2 dětičky podívám, tak jsem moc šťastná. Je to záhul a čím je malá starší tím je to drsnější. Už neni to hodné miminko ale holčička, která se steká, ječí a řve aniž by měla důvod. Ondra taky neni andílek. Takže občas mlátim hlavou o zeď :///: . Ale věřim, že se časem vše srovná a bude pohoda. Moc dobře vím že bych s jedním dítětem šťastná nebyla. Něco by mne pořád chybělo.
Uvidíš že se malej srovná a začne brášku brzo registrovat a bude se o něj zajímat. Přecejen je to maličké miminko a on ví, že si sním hrát zatim nemůže. Žárlivost je bohužel normální. Ta taky časem přejde. Ondru chytla až když malé bylo půl roku a byla to síla teda. Byl zlej-ale ne na malou ale na mě a tátu a kamarádku, dělal justy a naschváli. Naštěstí to trvalo jen pár měsíců a srovnal se.

já bych spíš řekla HNED, protože až mi prcek vyroste z tohohle nemluvněcího období, kdy vůbec nechápu, co po mně chce a neobejde se bez mé přítomnosti pomalu ani na ty dvě minuty, když se potřebuju vyčůrat, nebudu mít touhu vrátit se do toho znovu s druhým dítkem (PS: zatímco tu datluju do klávesnice, dítko si hraje s tatínkem)

přesně :)
My si takhle pořídili Robina - Krýšovi bylo cca 19 měsíců, když jsme ho zplodili... no a jak mu přešly dva roky, už jsem toho litovala :) - Krýša se osamostatnil a já si užila 4 svobodné měsíce :)

neboj, zase to přijde ;) přiznávám se, že jsem si taky z počátku (tedy než jsem porodila) sem tam řekla, že mám po pr.eli....hele a svoboda začíná přicházet dřív než jsem očekávala :s: