No sice neporušují noční klid, ale i přes den by se měli všichni nájemníci chovat tak aby nerušili sousedy. Vše je o toleranci a výchově. Nikdo není povinný poslouchat hlasitou hudbu, řev, dupání atd..... Něco jiného je, když pláče mimčo a něco jiného je zase když ječí a dupe dítě, které by už mělo rodiče poslechnout. Náš dvou a půl letý syn to chápe, že se po bytě nelítá a nehuláká, na to má dost prostoru venku na dvoře nebo v parku apod.... Máme v baráku rodinu s pěti dětmi a vůbec s nimi není problém. Když jdou ven, tak si povídají ale nemusí se u toho přeřvávat. Nejmladší občas zakřičí, ale je jí teprve rok tak v poho. Jejich rodiče se jim věnují a vychovali je tak, že v domě nejsou sami a basta. Jejich maminka mi říkala, že to sice byla fuška, ale že když s tím začali od prvního dítěte, tak ty mladší to potom odkoukávaly a šlo to skoro samo. Dvakrát jsem jim děti přes den hlídala a bylo to super. Ty starší se staraly o ty mladší, pomáhaly jim třeba s jídlem atd... hrály si spolu a nemusely u toho lítat, vřeštět a já nevím co. Takže všechno jde, i vychovat děti k ohleduplnosti, ale dá to práci, tak se do toho moc lidem nechce, proto ty alibistické řeči... dyť to jsou děti.... ano jsou to děti, ale mozek v hlavě mají a to je třeba si uvědomit. Paní mi řekla.... ano mám pět dětí, ale nemíním tím nikoho obtěžovat. A má pravdu. Patnáct let jsem pracovala s dětmi různého věku a vím, že je ztišit a uklidnit jde. Dá to práci ale jde to, když je člověk důsledný a umí praštit rukou do stolu, zvýšit hlas a stát si za svým.
Ovšem je taky něco jiného, když máte doma hyperaktivní dítě, se kterým to jinak nejde a nezabere nic, ale pak se není sousedům co divit. Opravdu nikdo není povinen toto tolerovat. Ruku na srdce, ale je to tak. A je jedno jestli děti má a nebo nemá. Taky jsem řešila se sousedy nad námi jejich čtyřletou dcerku, která lítala, dupala, skákala z postele a nebo ze sedačky na zem atd..... Všude mají plovoučku tak se to ozývalo teda hrozně. A když to máte tak celý den a až do desíti do večera, tak jako sorry. Malý měl strach být sám v pokojíčku, budila ho i když spal po obědě. Tak jsem tam zašla, vysvětlila jsem situaci a je klid.... tak nevím.... prostě to jde. S jedním i s více dětmi to jde. Příklad máte i MŠ, jak to asi dělá paní učitelka, když se jí děti uklidní na zatleskání??? Děti umýt ruce a jde se, děti jdeme jíst a jde se.... jde se spát a spí se, děti uklidníme se, nelítáme budeme zpívat a tak dále.... a to má těch dětí patnáct i více.
Jinak s těmi léky je to dost přehnané. Je jedno jestli jsou na předpis nebo ne, prostě tam nemají co dělat. Když nepomůže domluva, tak bych zavolala městskou policii. Když sbírají po parcích použité injekční stříkačky od feťáků, tak by jí měli domluvit. Léky mají být v lékárně nebo v lékárničce a ne ve společných prostorách domu. I když nejsou na předpis, tak můžou ublížit.

plně souhlasim, me deti se take chovaji slusne a je to o duslednosti a venovani se jim. Takze jak jsem psala vys, hriste je na behani a krik, dupani, doma ne a me deti to chapou........

každé dítě má jinou povahu, tvému synovi je 2,5 roku, třeba ve čtyřech letech ti po tom bytě také proletí a zadupe :s: a když jsou děti dvě, tak je to ještě úplně o něčem jiném :///: nezlob se na mě, ale já na své děti nebudu ječet kvůli toho, že za sebou běží a že si hrají hlasitě! To bych zase nedělala celý den nic jiného, než bych po nich řvala já :s: samozřejmě, že je usměrňuji, ale nemám děti, které by půl dne proseděli na gauči :00: a ve školce se děti chovají úplně jinak než doma!

:one: :one: přesně... musím jen souhlasit

Po dětech neřvu pouze zvýším hlas když je to potřeba, to je velký rozdíl :///: . Nemusíte tady omlouvat svou neschopnost zvládnout své vlastní děti. Všichni víme, že ten koho se to týká, se nejvíc ozývá ;) .