Ahojky,

můj přiběh se začal odehrávat letos v záři. Již cca 2 roky o mne usiloval velice vysoce postaveny muž, kterého jsem vždy svou nekomunikací odmítla (známe se cca 10 let). Letos v září se mu to povedlo. Prožili jame neuvěřitelně romantický měsíc, cestovali njsme do Říma, Mnichova za mou sestrou, do Tater, do Rakouska do lázní, když jsem jela služebně do Paříže po cestě, jak mě vezl na letiště si koupil letenku, aby mohl být se mnou. V říjnu jsem, ale otěhotněla. Oba jsme věděli, žs se nechráníme, ale neřešili jsme to, zamilovaní, dost staří, mě 30 jemu 32. Přitel nikdy s nikým nežil, nechtěl si nikiho pustit do bytu. Mě přemlouval po 14 dnech, ale nastěhovala jsem se až v těhotenství, které jsem zjistila po 3 týdnech. Čekala jsem dvojčata. Byl neuvěřitelně nadšený, všem to hned rozhlasil, jeho rodina se tvařila štastně...atd. Začal chystat svatbu, vodil mě po zlatnictví, koupili jsme látku na šaty, zamluvili místo svatby. Před 1č dny přišel jestli svatbu neusk. v létě. Již mě bylo moc zle a pod hormonama, mě to bylo líto, přišlo mi že so mě nechce vzít, odešla jsem z kavárna k němu domů spát. Ráno jsme si to bouřlivě vyříkali, ale vše se urovnalo. Svatba platí v lednu. Po týdnu mě našli syndrom mizejícího dvojčete, byla jsem dost smutná a on trávil noc někde na obchdní večeři v Pze. Moc nepochopil co to pro mne znamená. Měla jsem již 14 dní křeče a bylo mi hrozně zle, přes den jsem tak 8 h prospala a zvracela, průjem. V pátek jsem byla v kanclu, ale opět jsem měla křeče a prosila ho , že nemohu řídit, jestli by mne vyzvedl. Přijel a sdělil mi , že si chce promluvit. Tu noc travil opět v Pze údajně na obchodní večeři a ptal se mi zda mi to nevadí, já jsem řekla že ne pokud je to pro něj důležitá večeře. 2 dny přsdtím jsme koupili dovolenou a den před tím, mi řekl, ža bychom měli definitivní datum svatby sdělit mým rodičům.Doma mi sděli, že se nechce ženit, mě bylo zle, tak jsem mu řekla dobře, já teď jdu spát a odešla jsem do ložnice. On chtěl pokračovat, dost jsme se pohádali, řekla jsem mu, že je to nezodpovědné mě navnadit na svatbu, vše se připravuje a pak nic. jak to sdělím rodičům, znamím atd. nakonec z něho vypadlo, že kvůli tomu dítěti se nemůžem poznat, že stoji mezi námi, že jediná možnost, jak můžeme zůstat spolu je, abych šla na potrat. byla jsem ůplně opařená, chtěl slyšet odpověď hned, Já mu sdělila, že to pravděpodobně nedokážu. Pak řekl, že je konec, ža nechce mě ani dítě. Odešla jsem ke kamarádce, ta mu ještě volala před mým příjezdem té sdělil, že jsem odešla já. Ja jsem mu pak volala, že já jsem neodešla a on mi do telefonu sdělil, že ví, že je to jeho rozhodnutí.
On je velký histerik, a manžel té mé kamarádky se kterým bydlel mi řekl, že se nemám vzrušovat, že se jen z toho všeho složil a že se uklidní a omluví, že to u něj několikrát zažil, že to chce čas. Do 1 hodiny od hádky mě vystěhoval věci, které jsem si nakonec ještě ten den vyzvedla, chtěl po mě hned vrátit klíče.
V neděli jsem mluvili po telefonu on mi řekl to samé at si neposeru život, že jsem krásná a inteligentní a všemi možnými nátlaky mě nutil k poptratu (dítě není moje atd. nikdy ho nebudu vychovávat atd.)
V neděli mě pro křeče hiospitalizovali a snažim se být statečná. Od nedělě jsem spolu nemluvili a já ani nechci. Pořád ho i přes to miluji a doufám, že se vzpamatuje.
Je hodně názorů, že se z toho pravděpodobně pomátl, z té zodpovědnosti a ruply mu nervy. je velice dobře finančně zajištěn, právník, mistr slova, umí slovem pěkně zranit pokud chce, oba máme své byty, v tom není problém. Už jsem nevěděla co dál, tak jsem volala numeroložce, ta mi sdělila, že momentálně má kartu blázna a že se z toho vzpamatuje a že se později vezmeme a on bude rád za mimnko a pěkně se o nás postára. Že jsme si naprosto osudovou láskou ale že občas bude v životě ty bláznivé karty mít. že mám čekat v klidu a vše dobře dopadne.
Tak se snažím , občas mě přepadnou chmury ale mimnko si chci nechat, tak to je ted můj úkol.
Prosím sdělte mi své zkušenosti...