Tak ja ti napisu jak jsem to mela ja...pred osmi lety......
Bylo mi 16 a chodila jsem dva roky s klukem....meli jsme se radi a myslim ze dost...byl to prakticky muj prvni vaznejsi vztah...17 let mi bylo v listopadu a ja se dva dny po narozeninach dozvedela ze jsem uz ve tretim mesici...mela jsem to nejake divne...normalne jsem menstruovala...sice slabe ale krev tam byla..takze me ani ve snu nenapadlo ze bych byla tehotna....chodila jsem do druhaku....kdyz jsem to zjitila tak jsem nevedela co delat....mlada studujici bez financi a v te dobe skoro bez partnera...protoze se v nasem vztahu stalo to ze on se zacal stykat s pofidernima lidma...takove ty fetujici particky...tak jsem se snim rozesla a pak zjistila ze jsem tehotna...
ale i tak jsem mela aspon oporu v rodine......ani v nejmensim jsem nepomyslela na potrat nebo ze bych se treba ditete vzdala....rekla jsem si ze to zvladnu....
bylo to dost tezky ale zvladla a myslim ze na 1* :-) ukoncila jsme studium temer hnedka..takze kolem 4 mesice tehotenstvi ..protoze jsem po rade s doktorkou musela odpracovat minimalne 3 mesice abych pak brala nejake penize....nastoupila jsme do prace...do supermarketu...a pracovala...chybelo mi cca 4 dny do tech 3 mesicu a dostala jsme vypoved...zkusebni doba :-( ale doktorka mi poradila ze mam jit na neschopenku...a take mi ji napsala....takze jsem pak byla "vysmata" a firma mi platila tolik jako bych byla v praci...super...jejich chyba....
Za cele tehu se me pokousel ukecat at se k nemu vratim a podobne...ale pri predstave ze budu mit starosti s prckem a i snim...tak jsem opravdu do toho nesla....Kdyz se syn narodil tak jsem otce neuvedla...mela jsem strach ...nechtela jsem aby na nej mel narok...aspon zatim.....co kdyby nahodou...clovek nikdy nevi ceho muze byt fetak schopnej....a riskovat kvuli par fifnikum jsem opravdu nechtela....
Do porodnice mi pak najednou prisel papir od soudu ze je ten a ten ve vazbe a ceka na soud....coz me sice nijak nepotesilo (ostuda) ale ani neprekvapilo..byla to jen otazka casu...
Jedine na co se pak zmohl asi po mesici bylo to ze mi poslal navstivenku stim abych za nim prijela na navstevu do kriminalu s jeho synem....tak to me tak neskutecne NASRALO ze jsem si rekla ze teda nikdy v zivote ho uz nechci videt a ze syn od nej bude distancovanej...kdyz by tahal mesicni mimco do kriminalu....a byla jsme rozhodla....
Pak mi delal ruzne naschvali ze si necha udelat testy DNA a ze pozaduje aby byla napsany jako otec...jo ja vedela proc...aby mel polehcujici okolnost v kriminale...takze jsem zabojovala...a trosku ho postrasila...a pak dal pokoj....to trvalo cca do roka a pul veku syna....pak ho pustily a on se parkrat stavil ale nikdy jsme mu syna neukazala...pouze jednou nas potkal venku....i toho tedka asi lituju...ze jsem se mu radeji nevyhla
Kdyz synovi byli asi dva roky tak jsme se od kamaradky dozvedela ze je mrtvej...ze vypadl z okna...ze ho asi nejaky veritel vyhodil...nevim jak to chodi v tech bandach ale myslim ze to tak bylo...ze nato on osobne nemel skocit sam......takze je to sice blby ale oddechal jsem si ze budu mit aspon klid a nemusim cekat v budoucnu nejaky problem....priznam se...byla jsem rada ://: jedine co mi muj tatka vycital je ze jsme ho neuvedla jako otce...ze syn mohl pobirat sirtci duchod dokovad by studoval...coz cini cca 5000kc mesicne...skoda ale kdo mohl vedet ze se zabije...a myslim ze za nejistotu zadne penize nestoji
Kdyz byly synovi dva a pul roku tak si me nasel muj nynejsi manzela...takze od te doby jsem zase stastna a zitra mam termni porodu nasi holcicky....syna vzal za sveho a radne se o nej stara....
TIM JSEM TI CHTELA JEN PISNOUT ZE POKUD SI SNIM NEJSI JISTA ZE BY TO BYLO OK TAK SNIM NEBUD A NEMUSIS HO NIJAK DO SVEHO ZIVOTA ZAPISOVAT A ANI DO ZIVOTA SVEHO DITETE...ZVLADNES TO V POHODE SAMA...TREBA S POMOCI ZNAMYCH...ALE ZVLADNES.....A AZ UVIDIS TOHO DROBECKA...SAMO BUDES SI JISTA ZE JSI UDELALL DOBRE....

Michalka

ahoj, to je mi líto...ale je důležité že máš zastání u maminky. Ta ti pomůže a uvidíš že až se miminko narodí tak budeš moc šťastná maminka i bez chlapa. Ten by ti akorát kazil radost a pořád by ses trápila. Jednou si najdeš hodného chlapa a tatínka pro syna. Určitě bych ho jako otce neuváděla. Pokud se chová jak píšeš, tak alimenty z něho budeš muset tahat soudní cestou a to opravdu nemá cenu. Jinak alimenty se odvíjí od mzdy otce dítěte. takže by to mohlo dělat i více-pokud má slušnej plat. Ale potom co se stalo bych ho opravdu neuváděla...at se chytne za čumák :a:

já bych ho neuváděla. nikdy nevíš, kdy mu může rupnout v bedně a na malého si bude dělat nárok. a těch 500 za to fakt nestojí. časem si můžeš najít někoho, kdo o vás bude opravdu stát :h:
Nika a Ájoušek

Ahoj, mám ve stejné situci sestru, takže když se na to tak dívám radím NEUVÁDĚT!!! Ano, má z něho alimenty a docela vysoké, ale též ji stále tahá po soudech! Jde o to, že dnešní právní řád podporuje tyto zmentky v tom, že zmoudřeli a že už mají o dítě zájem a tedy se s ním chtějí stýkat apod. Stačí, když napíšu, že soud rozhodl o pravidelném styku každou druhou neděli a k tomu týden v červenci a týdn v srpnu, a to s okamžitou platností. Takže když byl neteři 1 rok byla na týdne s naprosto cizím chlapem a ženskou! Měli jste ji vidět po návratu domů...plakali jsme všichni včetně našeho tady, tedy dědečka. Holky, byla to fakt síla!!! Nikomu to nepřeju. Drž se! GL