johana
johana
Toto je náš porodní příběh, jak jsem ho vnímal já. Samozřejmě, že je to psáno z mého laického a svým způsobem zaujatého pohledu, jakožto otce malé Josefínky a manžela Gábiny.
In reply to Eponino, vložila jsem sem by johana
já třeba porod doma nepodporuji, ale u vás je vidět, že jste pochopili, že situace pro porod doma nebo v porodním domě se nevyvíjí tak, jak by měla a ustoupili od svých plánů tím, že jste jeli do porodnice. ono se všude říká, jak je na vše čas, tak se nedivím ani tomu, že jste jeli až do Nymburkamísto do Podolí. není nikde psáno, že v Podolí by vás přijali a neposlali zas někam jinam.
s tím papírováním mně to taky vadilo a taky jsem začala rodit už na vyšetřovně díky hromadě otázek, které jsou stejně zodpovězené v těh. průkazce.
jediné, co by se dalo vytknout vašemu příběhu je zaujatost proti porodnic, která je ale ve vašem případě pochopitelná a postupy, jak je tu popisujete byly přinejmenším nestandartní :r:
já vám oběma s Josefínkou fandím a malé přeji jen to nejlepší, co se dá :k:
In reply to přesně tak by Handiiiik
Děkujeme!
Mysllim si ze ted tenhle clanek vydesil peknou spoustu zen....Ja sama jsem ve 29.tydnu cekam holcicku qa ted mam strach ze se neco muze stat.... Vim ze se stala take sposuta takovych pripadu kdy doktori jsou neochotni, zli atd..:Ale myslim si take az jsem si to precetla podruhe ze to asi zas tak uplne pravda nebude.... A pokud si tohle nekdo dokaze vymyslet tak snad nema ani zqadne srdce.... Chudaci deti a rodice, kterym se neco podobneho stane....tohle je hrozne...
:(
FAKE PROFIL :jawdrop: :sick:
Toto je náš porodní příběh, jak jsem ho vnímal já. Samozřejmě, že je to psáno z mého laického a svým způsobem zaujatého pohledu, jakožto otce malé Josefínky a manžela Gábiny. Důvod napsání tohoto příběhu je ten, že podobný, ne-li horší se může přihodit komukoliv z Vás.
Promiň,že jsem pochybovala! Je mi to mov líto! Josefínce přeju moc moc zdravíčka a síly do dalšího boje... Musíte být moc statečný
Ahoj, chtěla bych vám jen popřát hodně síly a co nejdříve i radosti.Je to všechno určitě těžký,ale člověk zvládne hodně,když má okolo sebe pozitivní lidi. Proto se vyvarujte všech škarohlídů.Co člověk,to názor,ale nemá cenu se zabývat polemikou s lidma,kteří vám nechtěj podat pomocnou ruku,ať už odborníků,nebo přátel.Přeju vám a hlavně holčičce štěstí a síly,co jenom to jde. :\/|:
Ahojky, chci jen napsat, že Váš příběh je velmi smutný, ale ještě smutnější je, co tady některé holky píšou. I kdyby to pravda nebyla, tak ať raději nereagují...Nechápu, holt se jim to mluví, když je to nepotkalo a mají zdravá miminka (nikomu bych nikdy žádné jiné než zdravé miminko nepřála). Věřím, že přístup personálu jaký jste zažili Vy se opravdu stává až je to těžko uvěřitelné. Nevím, zda je tento příběh opravdu skutečný, ale i tak přeji Josefínce i Vám hodně sil do budoucna. Terka s Domčou
Ahoj,
váš příběh je opravdu velmi smutný a nedokážu si ani představit, co všechno jste museli zvládnout :r: Moc vám držím palce, abyste měli dost sil na vše. Josefínka je určitě velká bojovnice a šikulka! A k přístupu doktorů snad ani nemám co dodat, to je neskutečné! :n: Nedělejte si nic z blbých keců tady, to je teď takový trend, že jsou všichni nejchytřejší, ale pomoct umí málokdo. Neobviňujte se z ničeho, chyba nebyla na vaší straně. Držte se všichni tři! :a:
In reply to Ahoj, váš příběh je by Andí
Ahoj Andí, Josefínka je velká bojovnice i šikulka. To máš pravdu.Až budu umět vložit fotku, tak ji sem dám. Zatím mi dal velkou práci sem vložit náš příběh. Totiž náš příběh byl sepsán jen pro známé - pořád se nás někdo ptal a už jsme neměli sílu to opakovat. Tak to jednou Tomáš sepsal. A když u nás na návštěvě byla kamarádka - mimochodem, máš-li postižené dítě, najednou Ti ubudou přátelé. A nejvíc bolí když jsou to ti, do kterých by jsi to nikdy neřekla. Ale chápu to. Prostě každý nezvládne se na tu bezmoc dívat. No, a tato moje starší kamarádka, co si Josinku ráda pochová, vzala sebou svoji dceru, . A já to řekla manželovi, tak to nakonec udělal on sám. Zatím prostě na internetu jsem občas. Ne pravidelně. Ted si to mohu dovolit, nebot jsme ted u rodičů a oni nám pomohou. Josefínka potřebuje 100% kontakt. Tím jak je slepá, vlastně ležící, píší hluboce mentálně retardovaná, to asi je - ale jen tak ležet a "tupě" zírat neumí. Hned brečí. Musí se houpat, vozit, chovat - to už jde ted dost těžko - má 17kg a tím jak se nedrží ani kolem krku, ani nohama jako zdravé děti, tak se nedá unést. Děcka, nemá se to, ale závidím Vám zdravé děti. Nevím co bych dala zato, kdyby Josefínka byla zdravá. Ale není. A možná ani nebyla. Jen jak řekla paní dr. z JIRP - porod jí výrazně přitížil. To čeho jsem se nejvíce bála - hypoxie, se splnilo. A přitom jsem věděla, že porodím sama. že potřebuji jen klid a vlídné zacházení. Nejvíce by se mi to líbilo jak píše dr. Odent - v útulné místnosti, s porod. asistentkou co znám a s lékařem za dveřmi. Ale to je v našich podmínkách nemožné. Už ted když jsem s Josinkou jen v Motole, tak vím -když tam není profesor Lebl či dr. Obermannová, tak raději nikdo nedělá nic a čeká se. A Josi šílí, řve, čůrá, jde do dehydratace, ale všichni se bojí jí dát infuzi, kvůli tomu, že bere léky na žíznivku, a hrozí edém mozku. A bojí se jí zvednout léky na žíznivku. A my víme, že je to třeba. jde-li do infektu, prostě ty hormony přestanou fungovat. A Josi jen čůrá a pije, a my stále jen krmíme, nebrečí, huláká, ruka rozkousaná do krve......Josi bere 4x180 minirin a profesor říkal, že dospělý člověk bere běžně 2x120. Prostě poškození hypofýzy je velké. A také je to tak, že na hypoxii je nejcitlivější mozek a proximální tubuly ledvin - a právě v této části jsou receptory pro antidiuretický hormon. Nedá se to změřit, dokázat, ale i to je možnost. Zaplat pán bůh zato,že ale ledviny fungují.
Jsi hodná. Možná jsem si sem psala o sílu. Nebot já už opravdu nemůžu. Díky!!!!!gába
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
