jii.na
:r: Ahoj, máte někdo problém s refuxem? ovšem v míře, neprospívání /11měsíců váha 6.390g/ opoždění PM vývoje, nedostatek tekutin, maximální dení příjem všeho 700g/ml ????
In reply to to já si taky myslim, že se by jii.na
Ale reflux je vracení potravy do jícnu,zvracení, nejen pouhé nechutenství.
Vyšetření bez žádanky je hrazené, ale pokud máš o stav dcery obavy, tak ty 400 obětuj, na gastroenterologii zavolej a objednej se tam.
In reply to Ale reflux je zvracení, ne by Hypermatka
není to jen zvracení, standartně a převážně ano, ale je to i pálení žáhy a potrava se jí může vracet ale nemusí z toho zvracet, nebo jestli už je to refluxní nemoc jícnu?. U každýho jídla se mi kroutí jak had, to neni jen nechutenstvi. Mam právě strach jestli už nemůže mít něco s jícnem z toho, že diagnostikovali co jí je až po 10ti měsících ..
In reply to není to jen zvracení, by jii.na
To Ti tady ale nikdo neřekne, musíš si sama vyžádat vyšetření u odborníka. Taky změň pediatra, bych nebyla u doktora, který by mi odmítl napsat žádanku a bagatelizoval opožděný vývoj dítěte. :n:
In reply to To Ti tady ale nikdo neřekne, by Hypermatka
Ahoj, v nadpisu píšeš reflux ... a dále se zmiňuješ spíše o nechutenství, tak nevím. Nebo oboje? A pokud oboje, není tedy problém v tom, že má podrážděný jícen a bolí jí to a proto nechce jíst ...
Já mám dva kluky, s mladším není s jídlem žádný problém, papá a kojí se s radostí a chutí, dokonce v 15měs je schopen se nakrmit lžičkou sám a nevykydat vše na sebe.
Zato starší, ač jinak hrozně šikovný, se nenakrmil sám ještě ve 3 letech. Do dvou let jsme vše nahladko mixovali, protože i sebemenší kousek ho dávil. V roce tedy vážil 8,12kg, takže skoro o 2kg více než Tvoje. Nicméně teď ve skoro 4 letech má něco málo přes 12kg. Nikdy neměl chuť k jídlu, ani pocit hladu, 3,5 roku jsem u něj neviděla žádnou radost z jídla, neřekl "mami mám hlad". Pokud jsem za ním neběhala s jídlem, tak se nakonec sesypal, když miu došly síly.
Nastudovala jsem všechny metody, dělala opravdu vše proto, aby ho jídlo bavilo, od toho, že jsme vařili spolu, přes zásadně společná jídla, apod. Nelepšilo se to.
Nakonec jsem se pustila alternativní cestou a šla jsem to řešit na kineziologii, ač jsem pragmatik a realista ... Strávila jsem s paní kinezioložkou 2 hod a ještě jsme dostali bachovky a opravdu se něco změnilo. Matěj se těší na jídlo, řekne si jak ho chce, na co má chuť, ptá se co máme k obědu, prostě to vypadá, že k jídlu začíná mít přirozený a zdravý vztah. Zkus se nad tím zamyslet, třeba by to pomohlo i vám ...






















