na doktorku nemůžu vůbec stěžovat, byla supr a docela mě podržela, já měla děsný nervy. Rok jsem měla neustále špatnou cytologii a pak najednou obrovskej skok , rapidně se to zhoršilo a já během dvou týdnů musela na operaci. To byly strašný nervy, bála jsem se abych neměla rakovinu. A navíc hroznej strach, že to druhý miminko už mít nikdy nebudu. Doktorka říkala,že to chce čas a měla pravdu, podařilo se mi otěhotnět půl roku po operaci, jak mi to povolila. Po porodu dobrý, zahojilo se mi to dobře dr. byla spokojená......Těhotenství, jsem měla děsný, ale to vytoužený mimko za to stojí....
Budu ti držet palce, uvidíš že vše bude ok!!!!!

:one: myslím,že nejní nad jistotu porodit zdravé dítě :one:

:P Ani nevíš,jakou máš pravdu !! Bydlím ve Slatiňanech,tady je ústav pro tyto "děti" a když je potkám,tak mi jich je tak líto !!! Taky vás holky všechno rozbrečí ??? Ať je to veselý nebo smutný... řvu. Mužíček si ze mě dělá srandu,tak ho praštím.. Chlapi by si taky měli vyzkoušet,aby věděli,jaké to je,co ??? :§) ila

no já někdy brečím vzteky bo mám tři děti ale v těhu jsem taky brečela a občas ještě teď se dostaví nějaká ta depka :00:

Ahojda.Já snad ani nebrečím z depky,ale spíš jen tak.Když vidím miminka,děti jako takové.Třeba i v televizi.Nemůžu vidět,když jim někdo ubližuje...Ale i když vidím,že je někde nějaká šťastná rodinka s mimčem,takmě to prostě dojímá.Mě už dojímá i to,že mi dá dcera pusu.Prostě to se mnou mlátí,ale to je asi dobře,ne??nemáte to někdo taky???ila