Evča007
Maminky, prosím o váš názor. Mám 10ti měsíční holčičku a řeším, jakou vodu ji dávat. Kojeneckou, kojeneckouu převařenou, převařenou z kohoutku nebo jen z kohoutku? Kamarádka dává vodu z kohoutku, kterou filtruje pomocí těchto uhlíkových tyčinek, prý je to super. http://www.econea.cz/black-blum-binchotanova-tycinka/?a_box=dptbnt39 Máte někdo zkušenosti?
Ahoj maminky malých dětí, jsem už zoufalá. Moje děti patří k těm zlobivějším a ikdyž se snažím vychovávat je tím správným směrem, tak prostě občas jsou scény, řev, vztekání, jak doma, tak na vřejnosti. Holčička bude mít 4 roky. Když se jí v jejich 1,5 roce narodil bráška, tak si začla hodně věcí vynucovat řevem, protože jsem na ni měla méně času, musela jsem ho dlouho kojit a cvičili jsme i vojtovku. No a to řvaní jí zůstalo hrozně dlouho. Teď už je to s ní lepší, ale občas mívá silné hysterické záchvaty, které trvají i hodinu a nepomůže nic, jen čekat až jí to přejde. A věřte, že jsem zkoušela všechno - od zavření do jiné místnosti, nevšímání si, vařechy až po studenou sprchu. Bylo mi řečeno, že by potřebovala jednu pořádně střelit. Ale na to já nemám, abych ji mlátila, natož na veřejnosti. Takže jsem v koncích. Budu to řešit i s dokorkou. Nejhorší je ale ta netolerance okolí, jako že s ní mám něco dělat, ale není co, nevím co.
Chlapeček teď má dva a čtvrt roku. Řekla bych, že má klasické období vzdoru, občas se vzteká, když není po jeho, ale dá se s ním už i domluvit. Platí na něj odpoutání pozornosti, poslání za dveře nebo plácnutí po zadku, prostě klasika. Je to s ním o hodně jednodušší. No ale když začnou řvát oba, tak mám chuť vylítnout z kůže. Když je to doma, tak to ještě nějak umím zvládnou nebo přečkat, ale když je to venku, tak mám chuť zalést do kanálu. Nechceme s dětma ani podnikat nějaké větší výlety nebo chodit do nákupních center, protože už jsem párkrát prchali s velkým řevem. Jinak se snažíme být ve výchově důslední, nepovolovat všechno, vyžadujeme dodržování pravidel. Ale jak udělat s dětí hodné myšky, což okolí požaduje, prostě nevím.
Někdy jsem v koncích svýchovou, když nechtějí poslouchat. U té starší na ni neplatí zákazy něčeho, na zadek taky ne. Prostě neposlechne a uklidí (například) až za chvíli až ona chce. Ten mladší zase občas nechce chodit venku za ruku. Jezdí tady hodně aut, tak je to nutné. Nevím jak ho donutit, je schopný se nechat vláčet po zemi nebo bych mu tu ruku mohla taky rozmačkat. Tak nevím, jak na něj.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji. Jen by mě zajímalo, pokud máte podobné děti, jak se k tomu stavíte vy a jak se na to dívá vaše okolí - rodina, sousedi, známí.
In reply to Já právě nejsem žádný by Evča007
Jo, jo, to taky občas zažíváme. Pokud nevybuchnu a nejdu jí ty ruce umýt taky se vztekem, tak je to pak docela v pohodě. Nejlepší je ji v klidu vzít, odnést do koupelny a co nejklidněji ruce umýt a třeba položit zpátky na gauč ať si tam chvilku pobrečí. Ale chápu, že taky vypěníš a pak padne i nějaká ta na zadek. Holt se musíme taky snažit krotit. Vždyť když to nezvládáme my, jak to pak můžeme chtít po těch nevyzrálých dětech. Tak hodně úspěchů, radosti z dětí a co nejméně vztekání :a:
synek má tři a čtvrt roku, dcerka 14 měsíců, on je beran, na svůj věk převelikej a tím je jeho chování od jakživa daný - když něco chce, jde si za tím, a ať se k tomu já postavím jakkoli, pokud on nechce, nehnu s ním. Zkoušela jsem, krom konzultace s dětským psychologem, všechno, trpělivým vysvětlováním počínaje, přes odvedení z místnosti, počítání do tří, zvýšený hlas, zabavení hraček, výprask, až po studenou sprchu, žádná výchovná strategie není dlouhodobě funkční :(
Dcerka vypadala, že bude kliďas, ale teď zrovna má období, že chce venku chodit po svých (obvykle na opačnou stranu, než jde brácha) a doma leze po výškách, takže máme taky veselo. Mám dny, kdy si říkám, že je to celkem v pohodě, prostě beru kluka takovýho, jaký je, a pak mám dny, kdy mě každá prkotina rozhodí a připadá mi, že to rodičovství nezvládám vůbec. V takových dnech mě hrozně vykolejují komentáře, hlavně od babiček, nebo "chytrých" sousedek. Sem tam někoho pošlu do háje nahlas, ale většinou si v duchu napočítám do pěti a říkám si, že kdyby měly takové dítě, pochopily by, že přes veškerou důslednost ve výchově z akčního "výtržníka" poslušného "kliďase" nevyrobíš.
Pevné nervy přeju a moc děkuju za povzbuzení, že jsou na světě i jiné děti, které se chovají, jako to moje starší :s:
In reply to synek má tři a čtvrt roku, by ha.nka
Tak to jsme na tom téměř stejně. Přeju pevné nervy :00:
Ahoj maminky, náš Kubík 1,5 roku špatně spí. Večer mezi 19 a 20 hod usne dobře, ale ve 2 je vyspaný, podaří se mi ho uspaz znovu tak kolem 4 a v 5 už vstáváme úplně. Spává jednou denně a to už bývá unavený v 11 a spí většinou 3 hodiny. V noci tedy spí 8 až 9 hodin, přes den 3, takže celkově max 12. Není to málo? Z těch nocí jsem už vyřízená.
Zkoušela jsem homeopatika Sedalii, ale žádný výsledek. V noci nic nechce, jen se mu prostě nechce spát, když ho znovu položím, tak 5 minut leží a zas s řevem vstává. Sousedi už jsou taky naštvaní. Když jsem ho zkusila dát k nám do postele, tak chvíli ležel a pak slezl a šel pryč.
Máte některá podoblé zkušenosti? Dá se s tím něco dělat? Přes den se dospat nemůžu, mám ještě tří letou holčičku a ta už přes den nespí.
Maminky, koupila jsem mluvícího pejska Fisher price přes internet, včera jsem ho zkoušela a překvapilo mě, že písničky nezpívá celé, ale po pár větách končí. Má to tak být nebo je pejsek vadný? Ostatní zdá se funguje. Prosím poraďte, ještě bych ho snad stihla vrátit.
Díky
Ahojky, naposledy jsem kojila v sobotu, kojila jsem už jen 1x denně, ale teď mám bulky v prsech a trochu bolí. Teploty nemám. Včera jsem zkoušela trochu odstříkávat, ale moc se nedařilo. Mám to nějak řešit nebo se to spraví samo?
Holky potřebuju radu ohledně přípravy UM. Malému bude 7 měsíců, asi měsíc jsme převážně na UM. Mlíko teď dělám z kohoutkové převařené vody. Ale než vodu dovedu k varu a zchladím, tak je to dlouhých 15 min řevu. Zajímalo by mě, do kdy se voda musí převařovat nebo by stačila kupovaná kojenecká ohřátá nebo je možné si ráno převařit větší množství a pak v průběhu dne jen ohřívat? Prosím pomoc! Díky
In reply to Vím, že řada maminek to dělá by Kytiii
Tak to jsem čekala, že se někdo ozve, proč nekojím :s: Malý po kojení plakal, nestačilo mu to, bylo to o nervy. Mám doma ještě dvouletou divošku, která nechápe, že maminka potřebuje klid na kojení, takže to bylo fakt psycho. Nervy mám jen jedny a pro klid můj i dětí jsem kojení objetovala. Kojím asi tak 2x až 3x denně třeba po jídle a v noci (a ještě dokrmí UM). Dceru jsou kojila 11 měsíců, byl to boj, taky ji to asi moc nestačilo, ale měla jsem jen ji a bylo to úplně o něčem jiném.
synek má 20 měsíců, UM pije večer před spaním a ráno mezi čtvrtou a pátou. Večer si vodu převařím tak dvě hodinky dopředu a než jdu spát, uvařím si vodu na ráno, nechámi ji v konvici a v ty čtyři ji jen malinko přihřeju
Maminky, uvažuju o pořízení stupátka Surfer. Už máme sporťák, tak nevím, jestli to jde i k tomu. Máme Slalom Pro. Prosím moc o vaše zkušenosti. Díky
Ještě před pár dny jsem plně kojila, ale doktorka malého po měsíci vážila a přibral jen 150 g, tak doporučila po každém kojení zkusit dát 30 ml UM. Dávala jsem Nutrilon, pil to, ale začal moc ublinkávat, tak jsme to změnili na protiblinkací Bebu, tak se to zlepšilo. Teď ho i vážím před a po kojení a někdy vypije z obou jen 50 a někdy 120. Někdy už ani prso nechce, dělá blbosti, směje se, ale když mu dám flašku, tak pije hned. Po kojení byl vždy spokojený, hodně aktivní na zemi, přetáčí se. Bylo by mi líto, kdybych s kojením přestala. Máte nějakou radu?
In reply to Tak jsme byli dnes u by Evča007
Naše holčička bude mít dva roky a poslední týdny má hrozné záchvaty vzteku. Vynucuje si tím cokoli. Problém je i při každém usínání po obědě i večer. Chce několikrát čurat na nočník, chce do obýváku, chce ať jdu za ní nebo chce různé hračky, řve u toho jak pardál, že to musí slyšet celý barák, když si jdu za ní lehnout, tak za pár sekund začne zaře řvát a že mám jít pryč, tak jdu pryč a ona zase řve ať jdu tam a tak by se to mohlo opakovat do nekonečna. Hraje nějakou psychologickou hru. Přes den ji nakonec zavřu do chodby než to přejde, po obědě ji nechám v postýlce řvát jinak bych ji musela zabít a někdy usne někdy ne a večer to někdy přejde samo a usne. Je to normální nebo případ pro psychologa?? Už začínám být zoufalá, je to hrozně psychicky vyčerpávající, když ji má slečna na hlídání, tak už se ani netěším, až ji vrátí, protože vím, že zase začne to peklo. Máme ještě čtyřměsíčního chlapečka, tak potřebuje moji péči, ale neřekla bych, že by na něj žárlila. Budu ráda za každou odpověď.
asi tě moc nepotěším, ale mé dcerce byli tři roky a dělá tohle pořád. Je takový vztekloun a tvrdohlavec už od narození. Když si něco umane, nikdo a nic s ní nehne. Mohla bych jí mlátit od rána do večera, ale vím, že to nepomůže. Přijde mi totiž, že na ní nezabere vůbec nic. Ted v lednu čekám druhou holku. Takže už se děsím, jaký to bude záhul. Naštěstí máme dole v baráku babičku (tchyni). Takže když už vím, že bych jí musela zabít nebo už fakt nemůžu, pošlu jí dolů za babi. Takže tady je každá rada drahá. Vlastně ani nevím co poradit, když mám doma to samé. :) Jsem zvědavá, co ti napíší ostatní holky. Vím, že každý říká, že pomáhá jedině Důslednost, důslednost a důslednost. Jenže, někdy je to dost těžké. Někdy když po malé něco chci, musím to opakovat snad dvacetkrát a někdy ani po dvacátéprvní to prostě neudělá, nebo dělá že mě neslyší. Pak babo raď. Mlátit jí nechci, jen přes zadek občas teda dostane, jinak to nejde. Jsou to prostě takové povahy a musíme to jen vydržet. Třeba až půjdou do školky, či do školy, zlepší se to. Ale zatím...to fakt nevím.
In reply to no tak já si naopak by lucininenka
In reply to Taky jsem někde četla, že by Evča007
In reply to Taky jsem někde četla, že by Evča007























