Jak zvládáte vztekání svých dětí?
Ahoj maminky malých dětí, jsem už zoufalá. Moje děti patří k těm zlobivějším a ikdyž se snažím vychovávat je tím správným směrem, tak prostě občas jsou scény, řev, vztekání, jak doma, tak na vřejnosti. Holčička bude mít 4 roky. Když se jí v jejich 1,5 roce narodil bráška, tak si začla hodně věcí vynucovat řevem, protože jsem na ni měla méně času, musela jsem ho dlouho kojit a cvičili jsme i vojtovku. No a to řvaní jí zůstalo hrozně dlouho. Teď už je to s ní lepší, ale občas mívá silné hysterické záchvaty, které trvají i hodinu a nepomůže nic, jen čekat až jí to přejde. A věřte, že jsem zkoušela všechno - od zavření do jiné místnosti, nevšímání si, vařechy až po studenou sprchu. Bylo mi řečeno, že by potřebovala jednu pořádně střelit. Ale na to já nemám, abych ji mlátila, natož na veřejnosti. Takže jsem v koncích. Budu to řešit i s dokorkou. Nejhorší je ale ta netolerance okolí, jako že s ní mám něco dělat, ale není co, nevím co.
Chlapeček teď má dva a čtvrt roku. Řekla bych, že má klasické období vzdoru, občas se vzteká, když není po jeho, ale dá se s ním už i domluvit. Platí na něj odpoutání pozornosti, poslání za dveře nebo plácnutí po zadku, prostě klasika. Je to s ním o hodně jednodušší. No ale když začnou řvát oba, tak mám chuť vylítnout z kůže. Když je to doma, tak to ještě nějak umím zvládnou nebo přečkat, ale když je to venku, tak mám chuť zalést do kanálu. Nechceme s dětma ani podnikat nějaké větší výlety nebo chodit do nákupních center, protože už jsem párkrát prchali s velkým řevem. Jinak se snažíme být ve výchově důslední, nepovolovat všechno, vyžadujeme dodržování pravidel. Ale jak udělat s dětí hodné myšky, což okolí požaduje, prostě nevím.
Někdy jsem v koncích svýchovou, když nechtějí poslouchat. U té starší na ni neplatí zákazy něčeho, na zadek taky ne. Prostě neposlechne a uklidí (například) až za chvíli až ona chce. Ten mladší zase občas nechce chodit venku za ruku. Jezdí tady hodně aut, tak je to nutné. Nevím jak ho donutit, je schopný se nechat vláčet po zemi nebo bych mu tu ruku mohla taky rozmačkat. Tak nevím, jak na něj.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji. Jen by mě zajímalo, pokud máte podobné děti, jak se k tomu stavíte vy a jak se na to dívá vaše okolí - rodina, sousedi, známí.
In reply to ahoj můj syn má mírnou formu by Arutha
My čekáme na vyšetření i když už tušíme jakou diagnozu máme...
Snažím se dítěti vysvětlovat v klidu a v pohodě, ale nebudu lhát někdy taky bouchnu když už se to nedá vydržet....a pak se stydím a nebo brečím. :O
In reply to ahoj můj syn má mírnou formu by Arutha
Tobě taky přeju pevné nervy, ať to zvládáš co nejlépe :)
poříd si knizku respektovat a být respektován-sama tam hned uvidíš co děláš sice s dobrým úmyslem ale špatně a jak to dělat jinak. vztek je jen forma umím ze ti dítě říká ze ten váš vztah nefunguje, neví jak to říct jinak a z pozice moci nebo strachu si u ní fakt nic nevydobudes a hlavně jí naučil do života ze ten slabší musí poslouchá silnějšího a pak se takhle ona bude chovat celý život. buď bude silnější a bude lidi ovládat nebo bude ta slabší a nechá se ovládání ani jedno by se ti pro ní do života asi nelíbilo:-(
In reply to poříd si knizku respektovat a by Betsabe
Knížku jsem četla a bylo by to hezký kdyby to tak fungovalo u všech lidí....bohužel.
Ahoj, moje dcera má 27 mesicu a bojuju s ní od cca 15 mesice.- Má záchvaty vzteku často kvůli prkotine, vzteká se teda i sama na sebe, když není po jejím, je ohen na strese. No mohla bych hodiny a hodiny vypravet. Často se vali na zemi, dokaze tak rvat, ze to usi tahá a hlavně - nejde to utisit. Snazim se být dusledna, nic si u me nevyrve, byla jsem na kurzu Respektovat a být respektován...No a co mi pomáhá?
1. Plánování. Prostě ji vždy dopředu informovat o tom, co bude, několikrát jí zopakovat, ze tehdy a tehdy udelame toto...Poslední dobou se mi to fakt osvědčilo, jí předem říct např. jdeme ven, ale dnes nejdeme na hriste, protože je mamka unavena...jdeme do cukrarny, ale dortik zadny nebude, mela jsi pudink....proste ji na všechno předem pripravit.
2. Dopredu se na vsem domlouvat, dát ji moznost výberu. Nejcastejsi vety u nas doma "muzes si vybrat" a "domluvime se". Ne jí ríct např. oblec si toto, ale rovnou prijít s tím, hele, dnes si muzes oblect to a nebo to, co si vyberes? Ona se soustredi na moznost vyberu a ne na prikaz.
3. Donekonecna si opakuju, ze to dělám tak nejlépe, jak umím. Ze deti mají právo na to zlobit...
4. když reknu NAPOSLEDY, znamena to naposledy:-). Clovek nesmí polevit z toho, co jednou rekne...
Moje rodina si mysli, ze jsem na ni dost mekka, mozna i me okoli, ale kdo nezil vic jak 10 mesicu v nevysvětlitelných hysterakach, nepochopi...
In reply to Ahoj, moje dcera má 27 mesicu by Kvetinka 2011
Můj syn má taky 27 měsíců a dneska řval, že přeřval Deep purple revivel, který u nás měl koncert, všichni se dívali, co to jako je :///: Ale to byla jen taková sranda. Čtyřletá dcera je horší oříšek, ona už je parťačka, hodně vyspělá řekla bych, už se oblíká sama, je to s ní už super, až na ty občasné hysteráky bez důvodu. Zajímalo by mě, když nedodrží to naposledy (bod 4), tak co potom uděláš. U dcery už nějaké plácnutí na zadek nebo poslání za dveře vůbec nezabírá, to začne řvát schválně ještě víc. A já už dobře poznám, kdy brečí opravdově, když se třeba bouchne a když to dělá naschvál, to dokáže ječet jak siréna, klidně i venku, všichni se dívají a já nenadělám nic. Moje totální bezmoc, ona má situaci pevně v rukou a ví o tom moc dobře. Jinak to plánování a domlouvání se na všem - to my pořád probíráme, co budeme dělat dneska, zítra a tak, takže tam problém nebude. Fakt nevím. Už zbývá jen ten psycholog, třeba by mi něco poradil.
In reply to Můj syn má taky 27 měsíců a by Evča007
no, dítě NIKDY nepouští své emoce bez důvodů, jen je většinou dospěli přehlíží. mám pocit že se snazis stavět do pozice oběti co má chudák vzteklé deti ale je to naopak. Deti jen reaguji na tebe a jinak to zatím neumí.
In reply to no, dítě NIKDY nepouští své by Betsabe
Já se jako chudák a oběť určitě necítím. Nechci se s tebou pouštět do dalších diskusí. Dokonalá matka nejsem, věřím, že takových pár je a gratuluji ti, pokud k nim patříš.
In reply to Ahoj, moje dcera má 27 mesicu by Kvetinka 2011
Přesně tak. Domluvy dopředu pomáhají nejvíce. U nás to také zabírá. Připravit dítě dopředu na to, co bude, ne je pak postavit před hotovou věc. A stejně tak výběr - např. k snídani chceš křupinky s mlíčkem nebo chleba s medem? Není pak hádka, že maminka připravila chleba a dítě chce zrovna křupinky, i když třeba chleba má raději, že? :a:
In reply to Přesně tak. Domluvy dopředu by Barča73
Já se ji ptám vždycky, jestli chce k snídani to nebo ono, ale pak to stejně nesní. Mám doma hodně speciální případ, asi ji pošlu na výzkumy :///:
In reply to Přesně tak. Domluvy dopředu by Barča73
Náš synek se běžně vzteká, i když dopředu věděl, co ho čeká, i když si sám mohl vybrat :( celkem běžně se mi ráno vzbudí v půl šesté s pláčem. Když se zeptám, co se děje, vynadá mi, že je venku tma a on by už chtěl jít ven teď hned :00:
In reply to Náš synek se běžně vzteká, i by ha.nka
mam to podobne, budi se v noci, chce jezdit na motorce, jit snídat...a hysterak jak blazen je na svete. Ale to co pisu vise mi pomaha, bohužel ne vzdy }:)
Ahoj, vím, že je to moc těžké. Ale děti mají také svou hlavu, jsou již v tomto věku osobností. Ne vždy je nutné trvat na tom, co zrovna teď chce maminka. Se čtyřletou se už můžeš na mnoha pravidlech dohodnout. Ne je určovat jen sama. Třeba ty hračky - je opravdu životně důležité, aby je uklidila hned? Ona s tebou bojuje, protože ty ten boj připouštíš. Nejlépe je dosáhnout toho, aby bojovat nemusela. Ale je to opravdu moc těžké. Ve věku tvého chlapečka jsem měla s naší Elí stejný problém. Vlastně nepomohlo ani to, že jsem ji vzala do náruče a přes rušnou silnici ji přenesla i dost daleko. Byla schopná se vrátit, aby mohla silnici přejít sama. Což jsem samozřejmě nepřipustila a znovu ji chytila. Dokážeš si představit ten hysterák. Opravdu jsem nevěděla jak na ni, a nevím to dodnes. Nakonec to nějak samo přešlo. Teď stačí říct, budeme přecházet silnici a ruku dá. Ale to už jí jsou 4 roky. Právě se snažím pravidla domlouvat s ní. Docela mi pomohla knížka "Respektovat a být respektován." Ne, že bych ale někdy taky nevybuchla - to většinou nakonec kvůli nějaké prkotině, kdy už je toho na mě moc. A pak, když si to přehrávám, tak vidím, že jsem někde udělala chybu já a ne to dítě. Hodně zdaru :€s€:
In reply to Ahoj, vím, že je to moc by Barča73
Já právě nejsem žádný direktivní typ, snažím se na všem domlouvat a všechno vysvětlovat, ale prostě jsou situace, jako třeba dnes, že z ničeho nic se rozhodla, že si po návratu domů z hřiště nebude mýt ruce, vysvlékla se, lehla na gauč, nechtěla ani večeři ... a to jsme měli před tím pěkné odpoledne plné zážitků. V takové situaci nepomůže nic, prostě mě jen zkouší, co udělám. Mám ji nechávát si dělat co chce? Ustoupit? Jak se konkrétně zachovat? Je chytrá jak sto čertů. Zkončilo to odvedením do koupelny, hysterickým řevem a dostala na zadek. Vydržím půl hodiny vytáčení, ale když už je to dýl, tak se neudržím. Co tak sleduju kolem sebe, tak kluci tohle dělat neumí, chlapi obecně jsou prostě psychicky jednodušší, ale holky, to je někdy děs. Tak jsem zvědavá, co mě ještě čeká, třeba v pubertě.
In reply to Já právě nejsem žádný by Evča007
Jo, jo, to taky občas zažíváme. Pokud nevybuchnu a nejdu jí ty ruce umýt taky se vztekem, tak je to pak docela v pohodě. Nejlepší je ji v klidu vzít, odnést do koupelny a co nejklidněji ruce umýt a třeba položit zpátky na gauč ať si tam chvilku pobrečí. Ale chápu, že taky vypěníš a pak padne i nějaká ta na zadek. Holt se musíme taky snažit krotit. Vždyť když to nezvládáme my, jak to pak můžeme chtít po těch nevyzrálých dětech. Tak hodně úspěchů, radosti z dětí a co nejméně vztekání :a:
synek má tři a čtvrt roku, dcerka 14 měsíců, on je beran, na svůj věk převelikej a tím je jeho chování od jakživa daný - když něco chce, jde si za tím, a ať se k tomu já postavím jakkoli, pokud on nechce, nehnu s ním. Zkoušela jsem, krom konzultace s dětským psychologem, všechno, trpělivým vysvětlováním počínaje, přes odvedení z místnosti, počítání do tří, zvýšený hlas, zabavení hraček, výprask, až po studenou sprchu, žádná výchovná strategie není dlouhodobě funkční :(
Dcerka vypadala, že bude kliďas, ale teď zrovna má období, že chce venku chodit po svých (obvykle na opačnou stranu, než jde brácha) a doma leze po výškách, takže máme taky veselo. Mám dny, kdy si říkám, že je to celkem v pohodě, prostě beru kluka takovýho, jaký je, a pak mám dny, kdy mě každá prkotina rozhodí a připadá mi, že to rodičovství nezvládám vůbec. V takových dnech mě hrozně vykolejují komentáře, hlavně od babiček, nebo "chytrých" sousedek. Sem tam někoho pošlu do háje nahlas, ale většinou si v duchu napočítám do pěti a říkám si, že kdyby měly takové dítě, pochopily by, že přes veškerou důslednost ve výchově z akčního "výtržníka" poslušného "kliďase" nevyrobíš.
Pevné nervy přeju a moc děkuju za povzbuzení, že jsou na světě i jiné děti, které se chovají, jako to moje starší :s:
In reply to synek má tři a čtvrt roku, by ha.nka
Tak to jsme na tom téměř stejně. Přeju pevné nervy :00:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahoj můj syn má mírnou formu atypického autismu. Ne že bych skákala do stropu, to ani omylem, ale musím říct že nějaké části mého já se ulevilo že to jak se chová není chyba mého přístupu.
Přesně jak píšeš ty. vztekání, vynucování si, jenže bil i cizí děti, šikanoval je, nahlas se posmíval, ale bohužel i dospělím. V autobuse neustále mění místa a pokud sedíme někde blíszko tlačítek tak pořád mačká.
Má také mladšího sourozence. Synovi je dnes 4,5 a dcera 2 roky a taky musím říct že s dcerou je to opravdu balada jenže podle paní odbornice je dcera naprosto zdravá.
U syna mám postupovat tak že mu mám vždy vše v klidu vysvětlit protože prostě některé věci nechápe, ale někdy bych ho nejradši zabila.
Okolí má syna za nejhoršího drzého hajzlíka v okolí a jdyž se snažím vysvělit co s ním je a jak by se mělo postupovat, tak většina lidí mi řekne: no jo, to je dneska taková moda ten autismus, přitom je jenom nevychovaný.
Tobě přeju hodně štěstí :-)