Jak zvládáte vztekání svých dětí?

Ahoj maminky malých dětí, jsem už zoufalá. Moje děti patří k těm zlobivějším a ikdyž se snažím vychovávat je tím správným směrem, tak prostě občas jsou scény, řev, vztekání, jak doma, tak na vřejnosti. Holčička bude mít 4 roky. Když se jí v jejich 1,5 roce narodil bráška, tak si začla hodně věcí vynucovat řevem, protože jsem na ni měla méně času, musela jsem ho dlouho kojit a cvičili jsme i vojtovku. No a to řvaní jí zůstalo hrozně dlouho. Teď už je to s ní lepší, ale občas mívá silné hysterické záchvaty, které trvají i hodinu a nepomůže nic, jen čekat až jí to přejde. A věřte, že jsem zkoušela všechno - od zavření do jiné místnosti, nevšímání si, vařechy až po studenou sprchu. Bylo mi řečeno, že by potřebovala jednu pořádně střelit. Ale na to já nemám, abych ji mlátila, natož na veřejnosti. Takže jsem v koncích. Budu to řešit i s dokorkou. Nejhorší je ale ta netolerance okolí, jako že s ní mám něco dělat, ale není co, nevím co.
Chlapeček teď má dva a čtvrt roku. Řekla bych, že má klasické období vzdoru, občas se vzteká, když není po jeho, ale dá se s ním už i domluvit. Platí na něj odpoutání pozornosti, poslání za dveře nebo plácnutí po zadku, prostě klasika. Je to s ním o hodně jednodušší. No ale když začnou řvát oba, tak mám chuť vylítnout z kůže. Když je to doma, tak to ještě nějak umím zvládnou nebo přečkat, ale když je to venku, tak mám chuť zalést do kanálu. Nechceme s dětma ani podnikat nějaké větší výlety nebo chodit do nákupních center, protože už jsem párkrát prchali s velkým řevem. Jinak se snažíme být ve výchově důslední, nepovolovat všechno, vyžadujeme dodržování pravidel. Ale jak udělat s dětí hodné myšky, což okolí požaduje, prostě nevím.
Někdy jsem v koncích svýchovou, když nechtějí poslouchat. U té starší na ni neplatí zákazy něčeho, na zadek taky ne. Prostě neposlechne a uklidí (například) až za chvíli až ona chce. Ten mladší zase občas nechce chodit venku za ruku. Jezdí tady hodně aut, tak je to nutné. Nevím jak ho donutit, je schopný se nechat vláčet po zemi nebo bych mu tu ruku mohla taky rozmačkat. Tak nevím, jak na něj.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji. Jen by mě zajímalo, pokud máte podobné děti, jak se k tomu stavíte vy a jak se na to dívá vaše okolí - rodina, sousedi, známí.