Vím, že se na rpvní pohled může zdát můj první komentář přehnaný, ale to jsou moje normální pocitové a myšlenkové pochody ve vypjatých situacích a právě komunikace- ačkoli v totmo případě šlo spíš o Vaše monology- je pro mně důležitá. Uklidnily jste mě a hodily správným směrem.
S manželem jsme mluvili zhruba do dvou do rána. Především prostřednictvím sms zpráv, protože brzy po probuzení odešl do práce. Zjistila jsem, že si je vědom toho, jak nehezky se chová, problémem pro něj je , že jde o dítě ženského pohlaví, u jejíhož zrodu nebyl a najednou byl do něčeho vtažen a neumí to uchopit za správný konec. Jeho přátelé jsou buď bezdětní nebo mají děti, ale vlastní a on nemá nikoho, s kým by o tom mohl komunikovat. Dceru má rád, ale nedokáže pobrat její citlivost a takové to dívčí chování. Kamrádka mi doporučila knihu Vztah otce a dcery napsanou jedním psychologem, asi to bývá postupem času pro některé chlapi těžké, když z malého děcka najednou roste slečna. Má pocit, že vše dělá špatně a že ho vyřazuji, a je to částečně pravda, protože se bojím, aby zase neštěkal. Nakonec začal psát i věci ohledně svých pocitů a já došla k závěru, že teď trpí nějakými depresemi, ačkoli se mi to nezdálo, protože se teď nadchl pro dvě věci- kameny a elektrotechniku- nic ho nebaví, vše mu přijde zbytečné a hloupé, mrzí ho, že víc času tráví v práci jak s námi, cítí se unavený a postradatelný.Nicméně budu si dávat pozor a pokusím se ho nějak dostat zpátky, hlavně co se týče vztahu mezi dcerkou a ním.
Co se týče MS, dělala jsem si dnes ráno test a byl negativní, nicméně mě to nijak neuklidnilo, tento týden proběhne návštěva na gynekologii. Přemýšlela jsem, jestli nemá opoždění co dočinění s jiným režimem v jídle a změnou stravy celkově+ fyzickými aktivitami- pravidelně cvičím rotoped, posilování... a do toho jsem částečně ve stresu ze syna a ze situace, která nastala. Jen během včerejška jsem přišla o celé kilo na váze, přestože jsem jedla, za 15 dní jsem z 80 kilo skončila na 74,5...
Ještě jednou Vám děkuji! :k:

olinko,
vubec to neni prehnane! kde jinde se muzes do sytosti vypovidat nez tady? na MD je clovek pomerne osamely, ten net dava alespon tu pokrivenou sanci na kontakt, postezovani si, popovidani...
mozna je dobre, ze jste si smskovali, alespon jste si to mohli rozmyslet, nez jste odpovedeli. rozumim obema, tobe i tvemu manzelovi. je to takovy zacarovany kruh, vid? ty se snazis ho od tech holcicich pubertackych problemu drzet stranou s dobrym umyslem, on to bere tak, ze se proti nemu "paktujete". zkus nastudovat tu knizku spolecne s nim, treba vam pomuze pochopit vlastni pocity, mluvit o nich... drzim palce, at je u vas doma brzy slunicko!!!
a drzim palce i na gyndu, aby byl test negativni. moc gratuluji k peti a pul kilum dole!!!
prijemny vecer a posilam spoustu pozitivni energie, teticko!
k.

olinko, v noci, když si malej vypil mléčko, jsem na tebe myslela... jak jste se nakonec dohodli?

Ahoj Olinko :k:
tak nějak ani nevím,čím začít,nebo co napsat...
S manželem už jsi asi mluvila,tak už ti asi píšu pozdě,ale myslím si,že asi podvědomě už řešíš nejhorší možné varianty,jak to dost často dělám i já. Ono možná si to manžel ani neuvědomuje,že se tak chová-je to přeci jen jenom chlap a ti prostě některé věci neberou tak,jako my.
Ale zase tě chápu,že tě to mrzí a trápíš se tím,protože to by asi bylo líto každé mámě. Tuto situaci neznám,ale tak nějak mám podvědomě zafixováno,že ačkoliv spousta lidí tvrdí něco jiného,tak že prostě svoje děti berou jinak než děti "toho druhého",nevím,jak líp to zrovna napsat,tak snad mě pochopíš a nebudeš se na mě zlobit.
A s tou ms,nejjistější budeš mít těhotenský test,nebo dr,ale moje tělo má občas taky takové zkraty a třeba 2 měsíce ms nedostanu,naštěstí teď po porodu už se nějak ustálila a mám ji pravidelně co 36 dní ;)

Takže závěrem, držím pěstičky,ať vše dopadne tak,jak si přeješ a hlavně ať je zase brzo líp :k:

Ahoj Oli, dovedu se vcítit do tvé situace. Musí to být děsné, ale myslím, že s rozvodem to nebude tak horké. On si možná manžílek uvědomí, že je jeho chování přehnané. Věřím, že se to bude aspoň trochu snažit hodit do normálu. S MS to musí být určitě nepříjemné, v tom nevím jak tě povzbudit. Třeba to bude jen nervama nebo něčím. Asi bych si udělala raději test ať nejsi v nejistotě.