ahojky, písnu ti, jak to bylo u nás.. adámek se narodil v dubnu a mamina už v prosinci minulý rok se mě ptala, kolik si má nechat dovči.. nechápala jsem, tak mi vysvětlila, že aby nám pomohla, až přijdu z porodnice.. moje první reakce byla "coooooooooooooo????????" oznámila jsem jí, že dovču si bere manžílek a že pokud budu potřebovat, že se na ní obrátím, ale že to chci zvládnout sama.. asi byla smutná, ale pochopila to.. od chvíle kdy se dozvěděla, že jsem těhulka, tak byla po miminku jako šílená.. teď jsem se prořekla, že vysadíme jedno kojení (polední obídek) a ona hned, že bude moct hlídat dýl (nerada ho někde nechávám, i když je to jen na chvilku).. asi mi z ní jednou švihne, ale je to moje mamina.. jsem na adámka taky hrozně majetnická a teď se mi vybavil sen, který se mi dneska zdál.. mamina přijela pro adámka, odvezla ho k mojí babičce a nikoho nezajímalo, že je kojený.. no já brečela a brečela, že jsem nemohla dýchat, až jsem se z toho vzbudila.. fakt příšerný.. hned od začátku si stanov pravidla a dohodni se, aby tvá rozhodnutí a přání respektovali.. držím pěsti :-)

Ahoj Marti, úplně tě chápu. Já mám teda suprovou mamku. Můžu jí říct všechno na rovinu a ona to pochopí. Tedy i to, že o nevyžádaný rady nestojím a když budu potřebovat zeptám se nebo si řeknu o pomoc.
Můj manžel si vzal dovolenou 14dní po porodu a byl se mnou a mooooc mi to pomohlo. Nikoho jinýho jsem u sebe ani nesnesla. Kdokoliv si malou pochoval - samozřejmě, že jsem nešílela nahlas a "půjčila" Viktorku na minutku pochovat, ale vhánělo mi to slzy do očí a to myslím naprosto vážně. Normálně se mi chtělo brečet, když si ji někdo choval. Jediný, u koho mi to nevadilo, byl můj manžel, moje máma a táta...
Manžel mě ale hodně podporoval. On sám řekl všem na rovinku, že se mají zapsat do pořadníku, protože příjímáme maximálně jednu, dvě krátké návštěvy denně. ;) :s: a ono to fungovalo.
Manžu přemluv, ať si vezme dovču a mamce řekni, že prvních 14 dní s tebou bude manža a pak že uvidíš, jestli budeš potřebovat pomoc. Snad to pochopí, ne?
A třeba to nakonec dopadne i tak, jak píšeš. Mamka ti bude pomáhat a ty budeš ještě ráda. Já ze začátku hoooodně uvítala, když manžel vařil, myl nádobí, uklízel.... než si zajedeš s miminkem takovej režim, abys stíhala, tak to chvilku trvá. Tak mamču využij, když se nabízí a je to!!!!
Přeju pohodový zbytek těhu, co nejméně bolestivý porod a pohodový miminko. Effka a Viktorka

pocky budes rada ze bude mit dovolenou a ze ti pomuze s domacnosti :) ;) ale vseho s mirou!!!!

:a: to zvládneš hlavně at se mezi sebou dohodne tvoje mamka s manželem,jestli bude on v práci,tak mamka může přijet pomáhat,mě teda ze začátku pomohla,manžel si nemoh vzít dovču,a jestli chce být doma tvůj muž,tak přijede mamka potom,neboj ono to nějak dopadne :a:

Děkuju moc holky, máte pravdu, taky si myslím, že se to nějak vytříbí, jinak to ani nejde...
ona mamka je taková tolerantní a myslí to dobře... říkala, že má o mě strach, že si pamatuje, jak bylo jí, když byla v novém městě sama, myslí to dobře...Navíc, manžel je taky hodnej, asi na to nic neřekne, protože bude podle mě vyřízenej z toho porodu, tak třeba bude rád, že mi pomůže někdo jinej. Jenom jsem mu to právě ještě neříkala... tudududum. S mamkou jsem volala a říkala mi, jak v práci maká, aby si to pak mohla dovolit, okamžitě přerušit a vzít si dovču.. Asi jsem taková majetnická, je to prostě moje miminko, nebo teda bude... a taky navíc nechci, aby mi ho někdo něčím nakazill... to je hrůza, co??? No, třeba to po porodu budu vidět jinak. Já myslím, že jste určitě byly na miminka hrdý... tak v ten moment, když ho někdo bude chtít vidět, ten vztek potlačím. Bude zkrátka rozhodovat všestranná empatie.. snad ani jednomu nechybí!!! Tak ajoj a užívejte miminek :/;x: :\x: