:) Ahojky :a:

Já byla vždycky strašně akční človíček, v práci od nevidím do nevidím + jsem k tomu milovala společnost, takže nejmíň dvakrát týdně na pivko, taneček a tak :) . Pak jsem potkala M. a trošku jsem to zklidnila. On na tanečky nejní a i v práci jsem zjistila, že toho mého nasazení docela dost využívají a zneužívají. Takže jsem změnila zaměstnání a trošku zbrzdila a hlavně jsem se už nikde nesnažila ukazovat, že na to mám, že to hravě zvládnu,...Prostě jsem si udělala to co jsem měla a užívala si volné chvilky s přítelem :*O*: ;) .
I přesto jsem se docela obávala toho stereotypu, kterej zákonitě padne na každou z nás. Termín jsem měla v únoru, tchýňce jsem tu vykládala, že v květnu už bude pravidelně hlídávat a my si budeme chodit do kina, na pivko,....
O, jak jsem se mýlila ;) }:) . Dnem porodu se ve mě vše změnilo, zlomilo............No prostě malé je 15 měsíců, občas někam zajdeme, ale málo a většinou jen když jsme u našich, že je to tam přecijen blíž k domovu........Nudit se nějak nestíhám, máme doma divoženku :\x: , jdeme dopoledne ven, odpoledne taky, a hlavně hodně jezdíme k našim a tam si, pravda, trošku odfrknu ;) .
Takže ve zkratce, já jsem spokojená doma, i když bych byla raději doma na venkově, než tady ve městě :€h:

ahoj tak já ve zkratce :-)) - zaprvé MILUJU moooooc svého syna i toho v druhého co mám v bříšku,ale jsem společenský a městký tvor žijící na maloměstě kvůli dětem (kamarádky jsem si našla i tady postupně) a razím heslo a stojím si za tím: že mateřská je vymývárna mozků - sory dámy kdo se mnou nesouhlasí, děti jsou dar a já moc děkuju, že je mám,ale to s tím nesouvisí ta láska a mateřská dovolená k tomu - já u prvního po roce ač sečtělá ze sebe vysypala po cestě na chalupu místo - je Filípku dívej ovečka jen "he ovec" a pár podobných záseků a i manža mi říkal, puso konec ode dneška začínáš zase žít... bež z holkama ven sama, zajeť si za prodloužený víkend, začni číst, začal si brát malého více ven atd.... už to viděl i on, že ten kontakt s "realitou" chybí člověku..

Ahojky,já to mám taky půl na půl :) Finančně to zatím nijak neřeším,mám relativně dost našetřeno,že i kdyby se náhodou manžel chtěl sbalit a jít jinam (což doufám,že nehrozí),tak nějakou dobu vydržím v pohodě.Jinak doma mě z toho trošku "hrabe" :s: :s: Ale jinak jsem spokojená,kam potřebuju vezmu malýho,kamarádky mají taky už většinou děti,takže netrpím pocitem,že mi něco utíká :) jen posilovna,bazén a cvičení mi občas chybí,malej má zrovna maminkovské období a nechci ho nikde nechat vyřvávat beze mě :) Tak snad až to odezní,taky se někam dostanu a bude to lepší.Jinak si ale malého užívám a zatím si nedovedu představit,že bych se měla vrátit do práce.Tak možná kolem toho druhého roku,na nějaký třetinový úvazek.Ale zpět do práce na plný úvazek asi se nevrátím,dělám dvanáctky a víkendy,svátky a tak a nevím,jak by jsme to skloubili dohromady,takže budu hledat něco jiného :(