Barous
Barous
Ahoj všechny maminy, můžu se zeptat - byla jste některá na dovče na Kanárských ostrovech s ročním špuntem? :) A jak jste řešili jízdu taxíkama? Vozí s sebou sedačku nebo musíte vybírat auta se zabudovanou sedačkou a jsou tam vůbec taková nějaká? Letíme tam už poněkolikáté (letíme do svého, takže se taxi týká i cesty z letiště), ale poprvé s malinkým a poprvé si nebudeme půjčovat auto /neletí s námi řidič/. Nechci riskovat jízdu bez sedačky, ale objednávat taxi 24 hodin dopředu z čr do španělska si moc představit neumím. Nevíte, jestli jsou tam tímto stylem přizpůsobení turistům s dětmi? Děkuju mooc za odpověď :)
Ahoj mamky,
měla bych na vás takový dotaz :-) Malý se narodil o měsíc dříve, v porodnici mu dělaly odběry, ale nic se nezjistilo. Naše dr. nám potom udělala kontrolní odběr a zjistila anémii. Malý jí má téměř neviditelnou, je opravdu slaboučká, nemá ani jiné příznaky. Nicméně jsme měli odběry po 14 dnech a nyní je máme po měsíci. Vždy se zjistí to samé - je to stále slaboučké. Nemáme předepsané ani železo, prý ho má dost ... Byla jsem u jiného dr. jen na konzultaci a ten mi sám řekl, že takto časté odběry nejsou potřeba, pokud má hodnoty takovéto. (nemá je ani hraniční, je to spíše k normálu). Nevíte, jestli mám jako matka právo odmítnout odběr svého dítěte? Naše dr. snad není tak špatná, ale v tomhle se s ní neshoduji. Malého chci i nadále sledovat, ale odběry co 25 dní mi přijdou zbytečné, stejně jako jinému, nestrannému dr. Nedělal jste někdo něco podobného? :-) A je tady někdo, kdo měl také u mimča anémii? Kdy se srovanala? :)
Zdravím všechny maminy :-)
Moc ráda bych se s Vámi podělila o svůj nepěkný zážitek a také by mne moc zajímaly vaše zkušenosti, především z dětskou lékařkou.
Porod mi začal 4 týdny před termínem, jela jsem do porodnice s tím, že jsou to asi jen poslíčci a už tam zůstala. Přístup sestřiček i lékaře na porodním sále byl v pořádku, sice nic moc nevysvětlovali, ale uklidňovali mě, chválili a byli opravdu v pohodě. Nicméně syn se narodil s menšími obtížemi a musel být převezn na JIP, takže jsem ho u sebe neměla. A tady začala etapa, kterou nikdy nezapomenu, i když bych moc ráda. A to především díky doktorce Marceluchové.
Ráno jsem se šla zeptat, jak na tom naše miminko je, vysvětlovala mi to sestřička, čerstvě po škole, každá směna mi vždy řekla něco jiného. Paní doktorka se ani neobtěžovala za mnou dojít a říct mi, jak na tom syn je, takže jsme jí odchytávali s přítelem vždycky na vizitě a dozvídali se to samé - syn je na tom celkem dobře, jen je unavený. Tento stav trval až do propuštění. Synka mi nevyndavali z inkubátoru ani jsem si na něho nemohla sahnout. Potom mi ho odvážnější sestřičky občas vyndali na kojení (někdy jednou denně, někdy ani to ne), ale bylo očividné, že se bojí, aby je p. Marceluchová neviděla a neschytali to. Syn v té době už neměl žádné problémy, dýchal sám, papal sám, jen byl dle ní unavený. Po 4 dnech přišla s otázkou, proč nekojím. Odpověděla jsem, jak mám kojit, když mi dítě nedají. Tvrdila, že se musím rozkojit, že víra pomáhá. A já blbá věřila, nicméně to, jak se mám rozkojit bez dítěte, to mi už p. Marceluchová neřekla. 5. den jsme přišli na JIP za malinkým a byl pod lampou. Vidím sestřičku, jak nenápadně ukecává doktorku, jestli by byla tak hodná a došla za náma říct nám, co se se synem děje. Kdyby jí nebylo, paní doktorka by byla na kávě a mi bychom opět nevěděli nic. Po 8 dnech izolace ode mě jakožto od matky mi syna začali celkem pravidelně nosit jednou za den na kojení, samozřejmě nám to nešlo. Já neměla mléko a malý neuměl ode mně sát. Pohled paní Marceluchové byl vražedný! Jak je možné, že plně nekojím? Jak je možné, že malý z už beztak malé proodní váhy 8. den po porodu stále rapidně klesá? To už jsem se naštvala a řekla jí, že by mohla být od té lásky a dala mi lahvičku, že prostě na todle nemám. Každý den pro nás znamenalo 2 - 3 deka dolů a to opravdu nebylo normální. (Později jsem se dozvěděla, že na maminku, co udělala to samé chtěla zavolat paní doktorka sociálnku, opravdu skvělé podpoření prvorodiček.)
A tak jsme si, naštvaní s přítelem tímhle vším, vyžádali p. Marceluchovou na pokoj. Přišla. Výraz uměle příjemný, ale při první otázce se opět vrátila ke svému arogantnímu chování. Syn ubírá, ale je to normální, byl extrémně nedonošený a měl extrémní dýcací problémy (narodil se 36 + 5 a v té době dýchal zcela sám bez podpory) ...
Synka mi dali na 1 den na pokoj, nicméně brzy mi ho odebrali opět s tím, že se musí prohřát v inkubátoru a nabrat síly. Prý mi ho donesou na kojení. A donesli, s ledovýma ručičkama a nosánkem, zabaleného v čepici, bodýčku a ponožkách ... sestry se na mou otázku, zda byl opravdu v inkubátoru tvářili neurčitě, paní doktorka říkala, že ano, že byl. Vím, že nebyl. Dítě vyndané z inkubátoru vypadá úplně jinak - rozhodně není ledové. Jen nevím, proč musel být malý v postýlce na JIPu, opět v izolaci od lidí a od matky.
Když jsme se zbavili žloutenky, tak přišla další podmínka, syn musí dlouhodobě rovnoměrně přibírat. Konečně podmínka, co mi přišla logická. A tak jsem se vyprdla na nějaké vážení na JIPu a dávala mu, kdy jsem uznala za vhodné já (to už mi ho po 12 dnech nechali konečně na pokoji), samozřejmě, že na vážení jsme vždy měli 0, protože malý pil v jiné intervaly než jimi určené ... výsledek byl, že jsme do druhého dne přibrali 2 dkg a tak se šlo domů. Opravdu stejnoměrné :D:D
Doma jsem se plně rozkojila a syn je kojený dodnes. Na první okamžiky s ním vzpomínám opravdu nedobře, měla by to být radostná událost, pro mě to byl akorát stres ... A aby toho nebylo málo - bylo mi řečeno, že mám užívat 3 druhy léků - syn měl anémii, tak aby se to srovnalo. Až dětská lékařka mi řekla, že léky má užívat přímo on a né já (přes mléko se tyto léky prý opravdu nedostanou) .. opravdu skvělé zakončení lékařské péče paní Marceluchové o našeho synka :-(
Abych ale končila pozitivně, kolínská porodnice jako celek je moc fajn. Sestry i lékaři na gyndě na mě byli milí, sestry na JIPu taky fajn, nicméně lékařka stihla všechna negativa zařídit. Kdybych rodila příště, klidně v Kolíně, ale ne s touto doktorkou. Má sice talent na deptání maminek, ale citlivý přístup jí totálně chybí :-(
Máte někdo jakoukoli zkušenost s touto lékařkou? A nevíte, zda kdybych rodila příště jde zařídit, aby miminko nebylo v péči této lékařky? Moc díky za odpovědi a děkuju za trpělivost při čtení :)
Ahojky maminy, měla bych na vás takovou prosbu :-)
Je tady někdo, kdo studuje (vš) a čeká mimi? Vůbec nevím, na co mám nárok a hlavně kdy si o to jít žádat (jsem ve 30 tt).
Slyšela jsem, že automaticky budeme muset jít na 4 roky a že pro nás neplatí mateřská, ale jen rodičovský příspěvek (do 9. měsíce po porodu kolem 7000, pak kolem 3000), nicméně nevím, jestli to je tak doteďka. Nejde ani tak o to, že by mimi nebylo zajištěné, protože přítel má celkem fajn práci, ale spíš se mi nechce nechávat peníze zbytečně státu, když bych na ně měla nárok :-D
Kdyby někdo měl podobný zkušenosti, budu moc ráda :-)
Tak jsme se včera vrátili z "genetiky" v prvním trimestru. Dopadlo to naprosto skvěle.
Sice pozdě, ale přece přidávám do deníčku novou kontrolu.
Ahojda všichni :-) Čekám první mimi a jsem ve 12. tt, nicméně se opravdu už moc těšíme :-) Pořád koukám nenápadně po hadříkách, kočárkách apod., ale zatim se bojím cokoli kupovat, nechci nic zakřiknout. Jen tak pro zajímavost jsem zvědavá, zda jsem sama nebo je nás vícero? :-D A odkdy jste vy, co máte doma už větší prcky nebo jste déle těhu, nakupovaly? :-) Říkala jsem si, že bych si udělala radost a někam vyrazila po genetice, ale i to je celkem brzo, ale asi to nevydržím :D
Ahojky všichni, známým by se mělo narodit koncem února miminko a chtěli jsme kromě jiného vybrat i nějaký originální dáreček. Jen nějakou drobnost, která potěší. Našla jsem na internetu potisk na bodýčka, což by se mi líbilo a třeba se to i využije, akorát nevim, jakou velikost bych měla vzít :-D Nabízejí 56, 62, 68, 74, 80, 86 ... vím, že každé miminko je jiné, ale jaká velikost by se hodila na malé (narozené) mimčo? Jestli je to podle cm, je to jasné, ale v tomhle zboží se zatim neorientuju, náš prcek je teprve hodně maličkatý a tak zatím nechceme nic nakupovat, dokud nebude po prvním trimestru. Díky za všechny rady, typy :)
Ahojky všichni, tak jsem se dneska stala taky moooc šťastnou čekající maminou. Ne tedy dneska samozřejmě, ale mám to poprvé oficiálně potvrzeno a i jsme poprvé viděli prcka :-)
Vaše fotografie
