achjo
achjo
Ahoj holky, předem se přinávám k tomu, že jsem se záměrně zaregistrovala pod novým linkem, protože se za sebe fakt stydím. Jde o to, že doma máme dvouletou holčičku, je v podstatě moc hodná a šikovná, ale občas mívá záchvat vzteku a já tím pádem mám vztek z ní. Například dneska mě cvičila, že chce na záchod, posadila jsem jí, udělala bobka a pak to začalo, nechtěla utřít prdku, tak po dobrým jí vysvětluju, že musíme utřít, řvala že nééééééé, pak jsem jí šla oblíknout, řvala na mě, že chce zpátky na záchod, tak jsem jí tam posadila, začala řvát, že chce pryč, no vydržím někdy dost, ale už mě tak vytočila, že jich dostala asi 6 na holou. Vím, že mě tady asi ukamenujete, ale nemůžu si pomoct, musím jí fakt střihnout. Po chvíli se sklidní a je zase hodňoučká a mě je to tak líto, že bych brečela. Poraďte, máte to někdo doma taky tak, jak to řešíte? Děkuju!
zrovna včera jsem to říkala manželovi, jak malej (21 m )vůbec neposlouchá, že dělá snad samý naschvály, jakože tam nechoď a on tam jde, to neber a on to vezme atak a ještě provokativně kroutí očima, aby mi dal najevo, že mě má v paži, dokonce mám pocit, že má ve tváři výsměch, jakože na něj nemám, že se pojede podle něj a typické scény, že si lehne na zem a vzteká se máme na denním pořádku, mám pocit, že snad co začal lozit po čtyřech. Takže se buď snažím to ignorovat nebo odvést pozornost jinam. Trhání listů kvítek a podobné věci, na kterém jsem tisíckrát upozorňovala, že se nesmí dělat, řeším plácnutím přes ruku, ale až udělá něco zásadnějšího a vědomě, tak dostane i na zadek.
In reply to zrovna včera jsem to by LenkaJ
Náš malej ty záchvaty má taky někdy je to, protože nechci udělat co on chce a někdy ani nevím proč. Na to když nevím proč docela zabírá ho ignorovat. Ale jednou chtěl už nevím co a já to udělat nechtěla, tak řev jako blázen, tak jsem řvala taky jako on a to jste měli vidět, šla mu až pěna od pusy, když zjistili, že může řvát i někdo jiný než on a za chvíli byl klid. Pevné nervy, já vím, že to někdy nejde.
Ahojky,mame doma stejnou holcicku jako ty! Chytrou hodnou,ale uminenou,uvztekanou,kdyz si postavi hlavu tak s ni nehnu,take porad vymysli...chce to,pak hned to,to zase neee,tak zase zpatky az z toho chytnu nerva a vetsinou nani zarvu a reknu...A DOST! NEBO TI DAM NA ZADEK! To pomuze a nebo ji vazne placnu,nekdy mi to ujede vic a pak toho lituju,ale neda se nic delat! Kazda maminka ma jiny styl vychovy,ja jsem toho nazoru ze se to bez placnuti proste kolikrat neobejde! Pak by s nama cvicili jak chcou a to ja nechci!!! Musi znat mantinely a nase Sara je dost chytra na to aby vedela co uz je DOST!
Občas mi to taky ujede a moc toho lituji. Třeba jen i toho nadání..
Ahoj,
taky se přidávám k názoru všech maminek :). Mám syna (32 měsíců) a je to bud zlatíčko k pohledání nebo raubíř :D. Asi jako 99% dětí v jeho věku. Nejsme pro plácání za každou blbost, ale když už to dítě přehání na zadek je třeba! Neměj si to za zlé ;) nejsme žádná dokonalá ;)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
