Potřebuji poradit :(

Ahoj holky.
Potřebuji poradit, jak s tím mým dubňátkem naložit.
Je děsně vzteklý, nevím, snad období vzdoru, když mu při hraní něco nejde, začne se vztekat a buď hodí přímo s tou věcí o zem, nebo si najde něco jiného, s čím hodí či do čeho bouchne. Začne děsně řvát, zatne pěsti, zrudne ve tváři. Je mi na ulici kolikrát hanba za něj, nevím, jak se v tu chvíli mám zachovat - plácnout, ignorovat, vynydat? Vyzkoušela jsem snad asi vše, pomohlo okřiknutí, ale ne vždy. Je to správné jednání?
Potom, jsme už nějakou dobu bez plen. I na noc. Na čůrání se budí. Ale to se fakt nedá. Vzbudí se, on nemluví, tak na mě heká, drží se za šprušle od postýlky, vytáhnu ho, svléknu a posadím na nočník, v tu chvíli začne opět kravál, štípe mě, řve, vstává, že čůrat nebude, přitom vím, že když ho nechám jít zpět do postýlky, do hodiny je počůraný. Já fakt nevím, takže opět ho okřiknu, za štípání plácnu po zadku a nepustím ho z nočníku, běhěm pěti minut potřeba vykonána a jde spinkat, spí defacto hned. Jednám správně? Včera se díval na pohádku Cars, jak tam bourali, začal se vztekat, přitom se mi počůral na gauč? Co v tu chvíli? Mám mu za to nadat, naplácat? Nebo to ignorovat, domluvit mu?
Já fakt nevím, je děsně vzteklý? Může to být tím, že je dříve narozený? To samé s jídlem, když nechce, nikdo do něj nic nedostane.
Dnes jsme třeba byli na návštěvě, jakmile přišlo na jídlo, byl kravál, štípe, kouše, řve, vzteká se, nejraději, kdyby měl tu možost, s něčím hodí. Nakonec při televizi, uvázaný v židličce, a přemlouvání snědl po šetihodinách hladovění přesnídávku. Ale už byl tak nazlobený, že jsme museli z návštěvy domů, začal se po nás plazit, kousat, štípat, nic ho nebavilo, bral nám lžičky z kávy, vypínal dokola televizi, prostě všechno, co má zakázané.
Dodnes nemluví, všemu ale rozumí. Když něco řekne, je to podobné slovu, co by chtěl říct, např. bak jako fuj řekne BA, na slepičku řekne KOKO, ale to samé slovo použije na koupání třeba, pak říká PAPA, to je když někdo jí nebo odchází, má to pro obojí, ale když mu řeknu, že jdeme jíst, rozumí, ale stejně řekne PAPA, říká NENI, ale tak nějak nečistě, mama, tata, teta, baba úplně vynechal, ale kdysi používal, ale když řeknu tata a to ostatní, ví, o koho jde... Tak já fakt nevím, jak jej podpořit v mluvení?
Kdo dočetl až sem. Děkuji.