hrozně mě štve...

04.12.2009

Ahoj holky, nerada bych vás otravovala takovyma vecma ale chtela bych si s nekym popovidat....s pritelem jsme dva roky a ted cekame prcka,jsem ve 4.mesici. Kdyz jsme otehotnela tak jsem cekala ze zacne me nejhezci obdobi a ze pritel bude pri me stat....jenze opak je pravdou....on se ke me vlastne otocil zady...porad se jen hadame,j na me hnusnej rika ze jsme si to mimco vymyslela ja a tak ....A ted jeste k tomu jsem doma uz tri tydny jelikoz jsme krvacela a uz mi proste hrabe....vecne se jen hadamea ja porad brecim....dnes mi dokonce do telefonu rekl z by bylo lepsi se rozejit ze to mezi nami vymyzelo,ze ke me uz nic neciti a ze mnich se z nej urcite nestane (mam proste strach s nim spat ohledne toho krvaceni a neni mi to proste prijemne...)....nejhorsi je ze uz si pomalu zacinam vycitat ze jsme do toho mimka sli....
delala jsme totiz na zivnost a mel nizke danove priznani, takze budu mit tu nejmensi materskou a vubec nevim jak bych to zvladla pokud zustanu sama....prosim poradte mi nekdo jestli se mam dal snazit nebo uz to vzdat....

Kliknutím vložíte smajlíky:

tak u nás to bylo tak, že mě přítel doslova vystěhoval ze dne na den po dvanácti letech. Řekl, že už mě nemá rád, že už by se mnou nemohl ani spát a proto to takhle ukončíme. Takže mě s dvouměsíčním mimčem odvezl k mámě. Zhroutil se mi celý svět protože já do poslední chvíle netušila, že tohle cítí a brala jsem to jako lehčí krizovku po narození malé. Nicméně dnes už jsme půl roku od sebe a já už s odstupem vidím ty klady, že už nejsem s ním. Dřív jsem probrečela i jako těhotná večerů protože chodil do hospody a já byla furt sama, probrečela jsem i dny protože neustále odjížděl s kamarádama na motorce a mě nechával samotnou doma. Takovou bezmoc už v životě nechci zažít. Sice ho mám pořád ráda, ale ten stres co jsem zažívala s ním nebyl dobrý pro miminko. Chlapi jsou prostě mimozemštani- hlavně ten můj je teda nečitelnej jako prase. Dnes je na něm vidět, že ho to mrzí, ale nepřizná :-/)

Ahoj, já to měla tak trochu podobně. Nic nebylo plánovaný, ale přítel se k tomu postavil v celku dobře. Až na to, i tome jsme si to každej plánoval jinak. Já chtěla svoje bydlení, svatbu a takový ty věci a otec mýho dítěte najednou chtěl bydlet sám u babičky, za náma dojíždět (protože by neměl čas na učení nebo co to plácal) a nechápal, proč by se ženil, tak to pro jistotu a na radu jeho nefunkční rodiny odmítal. Vzali jsme se, všechno bylo zařízený ze strany mojí a mý rodiny. Jenže jsem šíleně ztloustla, byla jsem nervózní školy, ze svýho vzhledu, z toho, co se děje ale věřila jsem, že všechno bude dobrý.
Sestěhovali jsme se měsíc před porodem, bylo to všechno děsně na rychlo, neměli jsme čas se blíž poznávat, učit se žít spolu a najednou jsme byli 3. Můj manžel trávil čas s kamarádama, utrácel naše peníze a já byla doma a učila se pečovat o dítě i o domácnost. O dcerku jsem se, myslím, starala dobře, ale s tou domácností to bylo mnohem horší. Můj manžel, zvyklej od babičky v důchodu, chtěl mít doma naklizeno, navařeno a pochopitelně chtěl i trochu atraktivnější a sexuálně aktivní partnerku, což jsem teda nespňovala a kvůli tomu a penězům jsme se denně hádali. Za to mi ale nenabízel nic než svou přítomnost, což jsem si ale neuvědomovala. Byla jsem zničená, komunikace vázla, prakticky o všem jsme se hnusně hádali. Často jsem byla v právu, ale taky jsem se z něj kolikrát jen snažila vyždímat nějaký city a ono to nešlo, tak jsem byla jedovatá. Ačkoli jsem si myslela, že tohle se prostě nedá vydržet, protože to kolikrát hraničilo s psychickym týránim (byla jsem kráva, neschopná, nemožná matka, rozvedem se a mě dítě rozhodně nikdo nesvěří atd. neschopná kráva jsem semtam dodnes ) snášela jsem to a když jsem měla sílu, bránila se i sama před sebou. Nechtěla jsem zůstat s dcerou sama. Všechny ty křivdy, sprosťárny, ponižování, volnej čas, kterej trávil s kámošema, aniž by se obtěžoval říct kam jde a kdy se vrátí, první měsíce i nezájem o dceru...pořád jsem doufala, že je to krize a někde tam najdu toho dobrosrdečnýho kluka, kterýho jsem měla tak ráda. Znali jsme se 3 roky. Další 3 roky od přestěhování a narození dcery nám tvalo, než jsme se dobře poznali, přestali se hádat a začali spolupracovat. PO 5 letech máme další dceru a teď už jsme konečně rodina, máme se rádi i se svejma chybama a nedostatkama, dokážem nad lecčím mávnou rukou a dokážeme si odpouštět a omluvit se, nic z toho není samozřejmost.

Ne každej smutnej příběh končí špatně. Ten náš tedy ještě nekončí, ale vyvíjí se dobře. Jsou to zkušenosti, který nemá každej a člověk se může hodně poučit, pokud chce. Na krizích mívaj podíl obě strany, i když v různym poměru. Když se podaří najít ten správnej způsob, jak s partnerem mluvit, bez výčitek a obviňování, v klidu a bez zbytečnejch emocí, je to velkej krok kupředu. Ale sama vím, jak těžký je najít takovou polohu a způsob hovoru, aby byl partner ochotnej poslouchat, zvážit to a vyjádřit se. Pak se třeba dozvíš, že věci se maj úplně jinak a že za tím, co říká, se třeba skrejvaj jiný důvody, který ale chlapi neradi přiznávaj (často kvůli obavám z neschpnosti fin. zabezpečit rodinu, nebo s usedlýho rodinnýho života...). Aby se neshodili, vymyslej jinou blbost a ta nám zní ještě hůř, než pravej důvod. A sama za sebe můžu říct, že občas točím manžela do vrtule proto, že je dlouho klid, nebo že mi je blbě a naskytne se příležitost. Nedělám to úmyslně, ale čas od času vyjedu kvůli blbosti, on se chytne a občas směr hádky ujede do osobních rovin a je zle, starý křivdy vyplavou a je zle. A potvrzuju, že k takovýmu iracionálnímu chování je člověk mnohem náchylnější, pokud je doma! Po čas, co jsem byla zaměstnaná, jsem hádky nevyvolávala vůbec!

Omlouvám se za takovej román, ale myslím, že se to k tématu hodí. Radím vydrž! Uvidíš, co se vyvrbí. Zkus se opravdu chytit za jazyk, než abys byla jedovatá a zjistíš, jestli to náhodou nejsi ty, kdo vyživuje hádky a žene partnera do kouta tak, až začne kousat. A pokud jsi si jistá že ne, tak máš 2 možnosti. Naučit se s takovym člověkem co nejefektněji žít anebo včas prchnout. Hodně štěstí a hlavně sil!

In reply to by vood

neni proc se omlouvat za to jak je to dlouhy...ja jsem rada ze vam to vyslo....ted se snazime oba...hodn veci se snazim neresit i kdyz obcas vybouchnuz jak atomovka,ale stejne je to i u nej...zatim je u nas klid,stravili jsem i docela hezke vanoce tak uvidime jak to bude dal....

já když otěhotněla a to je Charlootka plnovaná a měla jsem jí tdokonce na umělé a chodil semnou na vyšetření a byl i on,ale pak jsme začala být mega a mega obrovská a on mi řekl,že mu to břicho vadí a že ho prstě nepřitahuju,někteří chlapi takový jsou,nehladil mi ho,nešahal když kopala a nepomáhal mi s ničím!!!! brečela,prosila ho a stejně nic,s mím mužem nehne prostě nic,,manželství se nám taky zhroutilo,ale nerozvedu se..sere mě kurevsky,mám kolikrát ho chut zabít,on totiž nemluví,on není ani doma,odchází kolem 8ráno a vrací se tak 21hod ted není taky doma,jede z Německa,Charlott miluje,ale nemá na nás čas,ano práce atd..ty řeči,ale on nemá na nás čas vůbec,není tip,že by šílel Vánoce,narozky atd,.je takpvej zatrpklej,,není namě sprostej,nehádáse,ale on MLČÍ!!!!!!! NEODPOVÍDÁ!!!! to je strašný...a jediný co,když veče přijde domů,tak se nají,malá už spí,vidí ji jen ráno a v posteli,protože spí s náma..sex u nás neeksistuje,on je celkově jinej,jsme jak po 30letech manželství..prostě máme spolu dceru a nic víc,neděle je s náma,ale to je tak umělé,nucené...je to tím,že nemá čas,ale on si ho nedokáže udělat,a proto to vše je...
vše je i hormonama,já byla tsrašná a vím to..po porodu to bylo ještě horší,ale on mi nepomáhal,porodila jsem,měla jsem to hodně blbý a malá na tom taky byla špatně a on si odjel na 14dní na ryby!!!! v pohodě v klidu,dodnes mi neřekl mámo děkuji ti za dceru,nebo ti řeči jak on říká,prostě nic mezi náma není.mám ho ráda,ani nevím proč,asi že to je táta naší dcery,ale k tomu mě dohnal on tím,jak nás ignoruje a mě sere..nikdy mě neuhodil,neřval namě,nenadával mi,ale on prostě nemluví a to já úplně šílím.a tím to je vše v ha.....nemůžu ti radit,jen ti řeknu,ovládej se,a udělej to co já,začala sjem vše dělat sama,nepotřebuji ho,ano peníze ano,a taky nechci aby Charlott neměla tátu,nechci se rozvést a ani to neudělám i když to naše amnželství je o ničem,ale zatni zuby,bud milá,ano nejde to,já jsmejak časovaná bobma 3týdny milá a pak opět výčitky a řev,ale on to nevnímá...nenut ho do ničeho,at si dělá co chce..když je hloupej a nedokáže to pochopit,tak má smůlu,užívej si těhu a bud štastná,ono to mrzí,ale každej chlao to bere jinak,ono to není všude stejný,že by chlap šílel..jenže někdo o tom mluví a někdo ne,nejsi jediná ani poslední:-)je to těžký,ale je to život,

Ahoj Markét. Asi ti to nepomůže, ale když to tu tak čtu,ty komentáře, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama. I můj naprosto úžasnej vztah a manželství se zhroutilo po narození prvního dítěte. Manžel vyřešil krizi tak, že si našel jinou. Zrovna se rozvádíme, malý ještě neni ani rok a půl. Je to strašně těžký, ale bohužel nic vyjímečnýho. Drž se.

In reply to by Katka_S.

ja kdyz jsem si cetla take ty odpovedi tak mi prijde spis ze to mimco ty dva rozdeli:-(a chudak mimco za nic nemuze....no my se snazime ted tak nejak oba aby to slo dal....ale muzu rict ze italie je ted u na poradna:-)tak ti budu drzet palce at najdes nekoho kdo si bude vazit tebe i maly:-)

Ahojky,tak něco podobného mám doma i já.Pět let bydlím s přítelem a dva roky snažení o mimi pak se zadařilo byl nadšený ale pak to začlo jen kamarádi,chlast,kurvy a já doma na rizikovce pořád jsem krvácela a hrozil potrat on mi nijak nepomáhal spíše to zhoršoval.pak začlo bití,psych.deptání a nezajímalo ho že jsem těhu.nestaral se jestli budu mít na výbavičku ani malému nic nekoupil,prostě sobec největší....po porodu mi pomáhal ale jen týden protože marodil,pak zase znova hospody,zadlužování.Vymlouval se že musí chlastat protože chodí jen na noční a malý jak doma řve tak se nemůže vyspat a jak příjde ožralý je mu to jedno do toho jsem se starala a starám i o psa,takže vždycky vypadnout ven dát syna nšim vyvenčit psa a pořád dokola.Syn má skoro 7měsíců,je to ještě horší než to bylo...já počítám každou korunu abych koupila malému co potřebuje a on vydělává dost ale má taky dost dluhů takže mu nezůstává z výplaty nic takže živým i jeho....taky mě to sere že jsem s ním do mimča šla,ale jsem ráda že ho mám je zlatíčko a když ten můj debil mě nasere,přitulím se k malému a psovy a je mi fajn aspoň na chvíli.Kdybych věděla že bude takový i po porodu šla bych od něj ještě jak jsem byla těhu,tedˇ?uvažuju že si dám žádost o byt,at´ mi platí alimenty ale mám tolik dluhů a placení že bych to asi těžko zvládla :-( dnes jsem šla za ním do hospody protože šel chlastat za poslední peníze a on mi řekl at´ jdu domů že tam mám děcko takže syna jsem si udělala sama a je jen můj,jsem nechápala tak se pak opravil že je NÁŠ a vůbec mu nebylo trapně před těma ožralýma kámošema jeden ho posílal domů a on prostě nepůjde hajzl.Pokud to půjde a uvidíš že to nemá cenu tak fakt radči od něj odejdi stresuješ i mimčo,budeš mít pak malého nerváčka jako mám já.Myslím že se po porodu nezmění,nemá cenu se tak trápit já už taky budu muset udělat rázný krok protože to už tak nejde dostal dost šancí a ukázal jen že je sobec a má syna u pr...
Hodně sil ti přeji pa :a:

In reply to by pet.name

ty blaho tak to je sila....to nastesti ten muj teda nepije a nikdy na me nevztahl ruku ani kdyz jsem ho kopla do kou... ale to si zaslouzil....no jeste to zkusim zase jiny taky prekonali krize,jenze nejhorsi je ze se proste bojim ze to hlavne financne nezvladnu....:-(

In reply to by pet.name

Ahojí nemáš ty náhodou doma mýho chlapa? Tomáš se uklidil když jsem začala malému balit věci a že od něj odcházíme tos měla vidět jak byl v tu chvíli takhle maličkej a prosíkoval at tam zůstanem že do hospody půjde už jen v pátek ... sice je ted dost často u kámoše na kafy,ale já ho docela chápu ... doma si s malým pohraje ,ale taky bejt věčně doma zavřenej se ženskou a s dítětem to nikdy nebylo pro něj a vždycky musí,alespon na dvě hodky vypadnnout za klukama ... občas jde s nima na pivko,ale pak se druhý den revanžuje ... rozhodně ho to moje balení věcí hodně změnilo zkus to taky,la nedělej to když je on pryč ... jen at kouká na to jak balíš prckovi věci ... sobě jsem nebalila nic kromě léků a hygieny .... a malému jsem sbalila i povlečení na postýlce... najednou blik cvak a stál předemnou úplně jinej chlap:)

In reply to by Peacess

no víš já se balila ještě než jsem byla těhu brečel a prosil at´ zůstanu...zůstala jsem,před asi měsícem byl ožralý tak jsem se domluvila že teda budu u našich jestli si toho všimne a bude mě a syna hledat,rozmlátil totiž dost věci v bytě....večer jsem teda koukla domů že vyvenčím psa a mu to bylo úplně jedno že tam nejsme.já tak nikoho nemám takže když nejsem doma ví že jsem u našich.řekl mi že jak odejdu tak mě zpátky nevezme,ani bych se už nevrátila já jsem mu říkala pokud se jednou odstěhuju už mě tam neuvidí.Jak jsem byla těhu tak byla krize opět chlast a nezájem...chodil k tátovy a brečel už ale rychle zapoměl všichni ví že beze mě by byl úplně vpr... ne že bych si tak fandila :-D ale myslím to finančně ví to i on ale nechová se tak...před pár dny jsem sepisovala papír na změnu výchovy aby byl syn jen v mé péči a rozepisovala kolik mám kvůli němu půjček a dluhů,přítel si toho všiml a pak všude mluvil že mu vyhrožuju sociálkou ale ostatní mu řekli že se ani nediví když jen chlastá.Já vím že to není úplně super být pořád v práci chodí totiž jen na noční,v sobotu má jediný den volno to je zas po noční takže spí až skoro do večera a pak jde v neděli na 16ctku odpo+noc tak se vymlouvá že musí do hospody že je furt jen v práci.ale kdyby si neudělal tolik dluhů mohl chodit jen od po-pá a pohoda.tím že chodí do hospy dluhy nezmenší že?jsme zvědavá co zas bude kecat až vstane ale už mě to fakt neba nevím co už udělat aby to pochopil co má doma

In reply to by pet.name

mno být Tebou tak neváhám a už se sním nebavím ... zašla bych na matriku vyškrtnout ho z rodného listu ... jestli má kamarády,alespon féroví tak ti dovědčí že on je alkoholik ,že je věčně v hospodě a že doma dělá zle že rozmlátí všechno co mu příjde pod ruku a neměl by na malého vůbec právo ... ty by sis našla jiného a lepšího tatínka ... jestli je takhle hnusnej tak neváhej!

In reply to by Peacess

je zlý na malého ne ale na mě kdybych to tu měla všechno rozepisovat tak by asi dost holek nechápalo....mu vždycky přepne z chlastu jeho máma je to samé :-( už měl jednou kvůli tomu problémy a soudy,které jsem taky doplácela já protže by na to neměl,kdybych byla svině stačí zavolat na policajty a šel by hned sedět má totiž podmínku a chodí ke kurátorce...jen je problém že mám díky němu i dluhy já a sama bych nevyšla u našich bychom se moc mačkali mají malý byt takže je problém hlavně v tom

Ahojí mno tak spousty j¨holek tady ví jak jsem to měla těžké s tím mým bláznem ... věčně v hospodě já sama doma .... pořádd jsem brečela a pořád jsme se hádali ... mimčo jsme chtěli i když jsme nečekali že to příjde tak brzy ... pořád jsem doufala,že se změní po porodu to bylo v celku v pohodě,ale pak to všechno zase začalo ... jednou jsem prostě začala malému balit věci a že už s ním nechceme být ... od té doby seká latinu i když mě občas umí nasrat,ale taky nejsem svatoušek ... taky bych neměla kam jít on mi tenhle byt chtěl nechat,ale nemám 5 000kč na nájem ... na nájem můžu utrhnout maximálně 2 000kč ... a takovej byt nenajdeš tady není za 2 000kč ani garsonka:(

jenom pozor s tou mateřskou - pokud sis neplatila nemocenské připojištění, tak na mateřskou nemáš nárok, a budeš muset jít rovnou na 4-letou variantu rodičáku (to se stalo mně). plus na rodičák půjdeš až dnem porodu...
takže - pokud sis to nemocenské připojištění skutečně neplatila, radím si ho doplatit, jinak na tom budeš dost tratná.
já jsem bez partnera, malá má půl roku, a já už přes tři měsíce lítám po brigádách, abychom to nějak finančně zvládly - plus teda naprosto netuším co bude, až budu brát ty 3800 :(

http://ReinaZoo.mondozoo.com

In reply to by marketkaaa19

markétko, pokud sis platila ten nejnižší, tak dostaneš třeba mateřskou nižší než rodičák, ale do rodičáku (tj. do těch 7600) ti to doplatí, a můžeš si vybrat jestli půjdeš na 3 nebo na 4 roky
ale pokud sis platila nemocenské připojištění více než 270 dní před nástupem na mateřskou v posledních 2 letech, tak na mateřskou nárok máš...
ty 4 roky jsou na nic... 21 měsíců 7600, a až ode dne porodu, a potom do 4 let věku dítěte jenom 3800

http://ReinaZoo.mondozoo.com

In reply to by marketkaaa19

jasně, v pohodě :)
jenom pozor na jednu věc - když pobíráš mateřskou, nesmíš si přivydělávat v té činnosti, ze které ti vznikl nárok na mateřskou... tzn. - pokud mám třeba živnostenský list na překlady a tlumočení, a měla bych z této živnosti mateřskou, tak si při mateřské můžu přivydělat, kdekoliv a kolik budu chtít, ale ne na překlady a tlumočení, teda ne na překlady a tlumočení na živnost. na smlouvu někde třeba jo (dohoda o provedení práce apod). a na jinou činnost naprosto bez omezení. u rodičáku jsou pak zrušená veškerá omezení.

http://ReinaZoo.mondozoo.com

tak ja ti povim , vykasli se na nej... jelikoz je ted takovej po porodu to nebude lepsi a navic budes akorat mit starost navic... ja si prozila svy - po trech tydnech sem s chlapem otehu, posleze sem byla sama na tehu i kdyz sem byla s chlapem - byl daleko a jezdil jednou za 14 dni , podvadel me v tehu, po porodu me oskubal o vsechny prachy nebot sem se knemu nastehovala zjistila sem jaky exekuce mela a pod... rok a pul sem byla na malou sama azvladal sem to suprove )jelikoz bydlim zatim u mamy tak mi rodina pomahala,,,) ale v roce a pul maly sem si nasla pritele :) je to uzasnej tata :) a ten biolog. ? ten se ani nestara.. takze tim sem chtel rict ze se nemusis bat ze by si to nezvladla byt na ditko sama... chlapika co bude milovat tebe i tve dite si jiste najdes:) a s penizkama vyjdes neboj... je dulezite si vybehat ruzne prispevky a pod...

Nebude to jednoduchý, ale myslím, že i kdybys zůstala nakonec sama, zvládneš to! A že si občas vyčítáš, že jste šli do miminka? No a? To mě napadá dokonce ještě i dneska a to je synovi 14 měsíců. Ne proto, že bych ho nechtěla, ale naopak! Mám o něj tak šílenej strach, že si občas říkám, jak s takovýmhle strachem zvládnu celý život žít? Jenže od toho jsme mámy, musíme se se vším poprat, vždyť koho jinýho naše dětičky mají. A neboj se, jak začneš cítit kopanečky, poroste ti bříško, tak zjistíš, že nic úžasnějšího než být těhulka a těšit se na svoje miminko neexistuje! A jestli se tvůj chlap nevzpamatuje a neuvědomí si, jaký štěstí vás oba potkalo, tak si tebe ani mimi nezaslouží a nemá smysl se pro něj trápit. Ono je hezký, když si dva rozumí, jsou bez závazků, věnují se jen sobě, ale takhle přeci nejde fungovat celý život. Vždycky přijdou povinnosti, závazky a omezení a pokud se s tím tvůj chlap nedokáže srovnat už tak brzy, tak nebude stát za nic celý život.

Ahojky,vůbec ti tvou situaci nezávidím,ale podle mě,jsou chlapi uplně jiný živočišný druh než jsme my.Jsem s přítelem taky 4 roky,máme už druhý mimčo.Tom je o tři roky mladší než já,je mu 23,ale tu zodpovědnost by mu mohl závidět leckterý čtyřicátník.Prostě si udělal dítě,tak musí na sebe taky vzít nějakou zodpovědnost a ne se hned pomalu rozcházet.Promin,ale toho tvýho bych asi fakt kopla do zadku.

Ahoj Markétko, tak já ti ani nevím co ti na to říct. Dokážu si představit jak se cítíš a co se ti honí v hlavě :-( Jenže zůstat za každou cenu s chlape, který ti sám navrhuje rozchod je špatný. Mateřskou třeba budeš mít nízkou, ale on ti bude muset taky přispívat.... Navíc nic není definitivní - chce se rozejít tak ať si jde... Třeba mu dojde, že bez tebe nechce být a přijde s prosíkem - jestli ne, tak by to stejně nemělo cenu. Jestli jsi krvácela tak bych sex ani nedoporučovala, přece nebudete nic riskovat!! Já jsem na konci pátého měsíce a s přítelem jsem za celé těhu spala jen jednou - taky mi to není příjemné a on to toleruje... Chyba není v tobě :-) Takže doporučuji si s přítelem ještě promluvit, ale rozhodně ho nepřemlouvat! Máš přece i svoji hrdost - pak bys ho mohla přemlouvat do konce života. Jestli chce jít - tak ať jde, ale ať počítá s tím, že bude platit... Kdybys cokoli potřebovala - podporu nebo se jen vypovídat, pošli třeba osobní zprávu nebo tady máš můj mejl: cestovanimija@gmail.com - klidně se ozvi a hlavně pozor na prďolu co máš v bříšku - ten přece za nic nemůže...

In reply to by janča maminka

Diky, konecne s nekym muzu o tom mluvit uz jsme to nehtela ani rikat znamym....jelikoz ted v tom tehotenstvi jsme si uvedomila ze ani moc pratel nemam a dva nejblizsi jsou ted mesic na dovolene...jen mam strach jestli jsme tomu malemu neublizila tema nervama...i kdyz kdyz jsem byla pred 14 dnema na ultz tak vse bylo ok....ale ty nervy s nim mam desne....s tim placenim je to tezsi on sam rekl ze mi bude posilat pouze 500 ze ma to nejnizsi danovy....spis me i napadlo p porodu zadat otec neznamy a tvdrit ze ho neznam....vubec nechapu kam se to vse podelo...jestli je to tim obdobim a doufat ze to prejde a nebo si nechat s**at na hlavu vylozene...a to jeste kdyz jsme byla v te nemocnici tak jsem slysela jak byl s kamoskou nekde v barech s byvalkou a porad do noci s kamaradama...jen doufam ze si casem nekoho najdu jelikoz mi plno lidi reklo ze si pry chlap nikdy neveme na krk holku s ditetem....:-(...

In reply to by marketkaaa19

Spousta holek tady píše,že se rozešly s přítelem.A našly si hodného partnera a tatínka pro své dětičky.A něco ti řeknu.Já mám dvě velké děti z minulého vztahu a teď se svým o 8 let mladším přítelem máme malého chlapečka.Kterého moc milujeme.Takže se vůbec neboj že by sis s dítětem někoho nenašla.Určitě najdeš někoho daleko lepšího,než máš teď.Hlavně se nenervuj a buď v klidu.Přítel ať si trhne nohou.Tvoje miminko je teď nejdůležitější.Držím ti palečky aˇpro tebe a tvoje miminko vše dobře dopadne.

http://www.prckoviste.cz/beruska

In reply to by marketkaaa19

tohle je nejlepší,vidím v něm zabodlej nůž:-)) úplně vidím sebe ,jak můj manžel leží,já na něj mluví on mlčí třeba od 20-23hod a pak mi řekne,nemlžeš být chvíli ticho? mám z tý televize úplný hovno a já mu říkám,teče mi myčka a odpoad v koupelně,kdy mi bvyměníš gumy na kočáru,pojedem tam a tam,slyšíš mě? né,to jemarný tady to je jak u blbejch a on,musíš furt držkovat? a já,já ale s tebou potřebuju mluvit,a on ale já se chci dívat na Tv no apak bouchnu a začnu a pak bych tu kudlu taky zabodla,ale to je ta bezmoc,jenže ten můj leží,mlčí,nepije!!!!!! vůbec ani na silvetsra,ale on kurva nemluví a když jo,tak nebude nic řešit,ta si nevybereš

In reply to by Berus

tak u nás taky nejvíc mluvím já ale jak se na něco zeptám tak mi odpoví,mluví i první nejen já :-) nevím no ale na co mi je chlap který na mě ani nepromluví?je fakt že byt dokupy dávat nebude není náš takže na co?!s tím mě fakt sere ale jak jsem tady psala tak od té doby se změnil nechlastá už,blbne s malým,chodí s náma ven takže mu to asi došlo o co by přišel jak jsem mu řekla že v lednu odcházím i s malým a on at´ si dělá co chce,přestala jsem ho řešit a nezajímal mě takže uvidím jak dlouho mu to vydrží ale ted´ už jsem mnohem silnější než jsem byla dříve...

In reply to by marketkaaa19

tak to se na nej vykasli.. bejvalej to taky na me zkousel ze mala nejni jeho - to uz byla na svete a byla sem od nej odesla.. tak sem mu rikala at se vzda otcostvi ze ma na to pravo..a udelal to?? ne.. ale tyden po 6 mesicich maly volal ze se chce vzdat .. debilk... byt tebou balim kufry jemu nebo sobe a odchazim..a nezvedam telefon nic

ahojík tak u my jsme miminko naplánovali a jakmile jsem otěhotněla tak jsme s i procházeli takay nějakou krizí přítel byl na mě hnusnej z ničehonic, já břečívala na záchodě apod. skoro furt vystreslá a vyřešilo se to nějak samo (asi pochopil že se musí chovat jinak a musím být v klidu) ale až na konci těhu, a když se narodila malá tak se náš vztah zlepšil o tisíc procent už na mě nikdy víc neřval něco se v něm hnulo a je to ted lepší než kdy dřív, tak neboj a v klidu si promluv a řekni že ted ho potřebuješ a potřebuješ klid a lásku . mimča rozhodně nelituj budeš z něho štastná a ze začátku ani na jiný věci a starosti mít čas nebudeš

Ahojky,u nas to bylo podobne..otehotnela jsem necekane ale pritel byl tak nadseny ze sme si miminko nechali..no ale pak to zacalo jit z kopce-pritel prisel o praci a kdyz nasel novou zase jsem byla doma ja tak jsme se zacali hadat hlavne kvuli penezum atak..nakonec sme se minuly tyden rozesli tak mam ted hruzu z toho ze budu na vsechno sama a jeste k tomu u rodicu protoze jsme bydleli na podnajmu a to z materske sama neutahnu:(
Tak nevim co bych ti poradila-mozna se zmeni az toho malyho drobecka uvidi ale mozna taky ne..tezko rict:(

In reply to by Bianca

tak přesne je to i u nas udelal si i ted dost dluhu abych nekecela je tam tak za 300 000 a ja bydlim u sveho taty ma barak a chtel nam zaridit to podkrovi jako byt jenez chce 4000 na najem a jednou sam rekl ze kdyz budu samam tak me s tim ditetem tam nechce ze potrebuje nekoho kdo mu bude ten najem platit tak nevim uz jsem premyslela i o azylaku ale nevim....take doufam ze to nejak dopadne....az se narodi nevim...jeho rodina se treba uz strasne na malyho tesi hlavne jeho mamca....ale je mi blby se ji prosit o pomoc a rikat ji to co se deje....

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Zajímavé odkazy

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce
Duch na testu?
Čekáme páté miminko
Holka nebo kluk

Ovulační kalkulačka