Porod jak v zoo

Ahojky. Po přečtení pár porodních příspěvků jsem se rozhodla popsat i ten svůj. Mám tři bambuláčky ale popíšu jen ten číslo dvě. Protože první byl císař v celkové anestezii a třetí to byla záležitost 25 minut. Takže jsme čekali až se nám narodí naše malá princezna. Strávila jsem týden v nemocnici a jenom z té nudy jsem přibrala snad dvě kila. Dalo se jen koukat na bednu a nebo baštit čokoládu, co mi všichni nosili. Přenášela jsem a navíc jsem po císaři byla riziková.... hlavně tý čokoládě. Zrovna v den kdy jsem ráno dostala vyvolávací tabletku si můj milovaný bratříček pustil pusu na špacír a odhadl že tu "vošatku ježků" budu nosit do léta, byl prosinec. V šest hodin večer mi oznámili že tabletka je v čudu a porod nikde. Takže zítra jdu na císaře a nesmím nic jíst (chudák čokoláda). Druhý den se doktoři nedokázali shodnout jestli císař jo nebo ne a pak už byl sál obsazenej. V tu dobu už jsem za sebou měla 18 hodin bez jídla a hladová šla spát. Ráno jsem dostala další tabletku a že to zkusí přirozeně(26 hodin bez jídla). Bolesti se dostavili asi po čtyřech hodinách (hurá) šlo to docela rychle a za další dvě hoďky mi oznámili že jsem otevřená a je čas tlačit(jak kdybych to po tom hekání a kroucení nevěděla sama). V tu chvíli se otevřely dveře porodního boxu a vešla horda mediků, protože jsem v dotaníku před dvěma měsícema souhlasila že mi to nebude vadit( já blbec). Kašlala jsem na všechno a prodejchávala a tlačila pěkně na povel. Už mi docházeli síly když jsem slyšela "vidím hlavičku" zabrala jsem jako blázen, zabolelo to ....... a nic . Hlavička zmizela a já byla na začátku ( do pr..........kvančic) Takže dolu za stolu a tlačit vstoje( fakt chuťovka) Když doktorka asis počtvrtý prohlásila že vidí hlavičku a zase se nic nestalo něco ve mě ruplo a na zem vychrstla krev tak se mi podlomili nohy. Zaregistrovala jsem že veselí studentíci kapánek zezelenali a jednu slečnu rovnou vynesli. Prostě nádhera. Zavolali primáře, ten všechny vyhodil, hrábl do mě a za dvě minuty byla malá venku, zasekla se totiž ramínkem a nikoho z těch géniů co kolem poskakovali to vůbec nenapadlo zkoumat. Když navíc zjistil, že rodím po třicetihodinovým půstu málem ho kleplo. Ten řev jak všechny pucoval byl slyšet až na JIPku(ha, ha, ha.....) Takže všechny porody se daj přežít a některý jsou opravdu nezapomenutelný!!!