POMOC! Školka!!! :-(

Moc vám všem děkuji!!!
Jsem ráda, že v tom nejsem sama ... ikdyž to člověk ví, tak mě to tak nějak zahřálo u srdce :-)
Je mi líto, že bohužel od učitelek ve školce takovou podporu necítím :-( Právě jak mi volaly, že si mám pro dcerku přijít ... podle mého to bylo zvládnutelné, ty její slzičky ... pak mi právě samy říkaly, ať si ji beru ze školky občas po O a občas nee, a střídám to ... taky mi to nepřijde správné :-(
Děkuji ještě jednou. Však my se s tím nějak popereme! Ale moc jste mi pomohly!
V.

Moc vám všem děkuji!!!
Jsem ráda, že v tom nejsem sama ... ikdyž to člověk ví, tak mě to tak nějak zahřálo u srdce :-)
Je mi líto, že bohužel od učitelek ve školce takovou podporu necítím :-( Právě jak mi volaly, že si mám pro dcerku přijít ... podle mého to bylo zvládnutelné, ty její slzičky ... pak mi právě samy říkaly, ať si ji beru ze školky občas po O a občas nee, a střídám to ... taky mi to nepřijde správné :-(
Děkuji ještě jednou. Však my se s tím nějak popereme! Ale moc jste mi pomohly!
V.

Ahoj...U nás je to hoooodně podobné...starší dcera má 3,5 roku a od září chodí do školky a mám ještě maldší dceru,která se narodila týden před jejím nastupem do školky,takže nejhorší možná kombinace :00: Zuza prvních par dni fnukala a nechtěla chodit do školky,ale potom náhle obrat a každé ráno vystartuje z postele,letí se oblíkat a honem mamíííí,jdeme do školky,jednou mi dokonce udělala scenu v šatně,že domu nepujde a utekla zpátkuy do třídy :00: A to jsem měla strach jak školku přijme,bo je mamánek a závislák,ale vzhledem k tomu,že je doma malé miminko,tak fakt toho času není tolik co dřív a ono jí je ve školce fakt asi líp...ale jak píšeš,tak má hrozné změny nálad a neví co chce...mluví o smrti,bojí se,že kamarádka ze školky s ní nebude kamarádit,přitom se každé ráno vítají objetím :one: ,když pro ni přijdu,letí ke mě,chce domu a když přijdeme domu,chce zase do školky,poslední týdny odmítá tátu,chce být pořád se mnou,taky chce aby už sestřička vyrostla a mohla jí vodit sebou do školky,je jí to dlouhé,že je pořád malinká a nemluví,nechodí,atd...někdy se jí nálada střídá z minuty na minutu a já nestíhám :n: Má chuderka v hlavičce guláš,nedivím se jí...bylo toho na ni ted moc,školka,sestřička...nemají to ty naše dětičky lehké :n:
Tak vydržte,ono se to nějak vykrystalizuje,musíme je podpořit,pochopit a podržet :one: A my vydržet s nervama :one:

1) Patrně je citlivější, takovej melancholik.
2) Zkouší, co může, jak moc si s tebou může hrát.

Takže vyžaduje citlivej přístup s pevně danými hranicemi. Vlastně jako jakékoliv jiné dítě :) Na čem se domluvíte, to musí platit, žádné změny na základě jejího fňukání.

V nejhorším případě se můžeš domluvit s dětským psychologem na nejvhodnějším přístupu.

Tady je každá rada drahá a myslím, že nikdo nedokáže pořádně poradit, protože každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného.
Já budu ve tvé situaci za měsíc, kdy mi nastupuje dcerka do školky a po pondělní diskuzi s ředitelkou školky zastávám názor - vydržet.
Máš zřejmě hodně citlivou dcerku, tak bych nějak extra nerozpitvávala proč jde domů, proč jde do školky apod. Prostě to tak je a hotovo. Neříkám být nekompromisní, ale jasně sdělit, že se ráno chodí do školky a po spinkání ze školky domů. Moc bych jí neulevovala nebo nedávala vybrat, kdy chce jít domů ona, nastavila bych jasná pravidla a ona možná bude klidnější, když každý den bude stejný a nebude se často něco měnit.