neúspěšné kojení

Ahoj Dianko,
já už jsem docela v pohodě, nějak to neřeším, pořádně se malá nakojí tak 2-3x denně, přitom ještě dokrmím, jinak převažuje Beba. Snažím se ještě trošku odstřikávat, ale to taky nejde pořád. Já jsem to dávala částečně za vinu naší dětské lékařce, že na dokrmech trvala, ale.. chápu, že z jejího hlediska na nich trvat musela. Teď už je to nejhorší za náma a uvidíme, jak dlouho dokážu aspoň částečně kojit. Opatrujte se, holky! :)

Ahoj Miru, ahoj Kači!
žádný promiň za román, ale naopak děkuju za román!! Ono člověku fakt pomůže vědět, že v tom není sám a že není mizerná matka :) O odsávačkách ani nemluvím.. doma mám dvě a zítra se chystám koupit medelu swing za 2 000,- z druhé ruky, abych mohla vrátit tu, co mám doma od lakt.poradkyně, protože se jinak nedoplatím :) Já zatím kojím, ale jako kojení se dá označit akorát to ranní a noční, protože to, co malá předvádí přes den u prsu nemá s kojením nic společného, to je jen spaní na cicošku a můžu budit jak divá, míjí se to účinkem, třikrát, čtyřikrát zatáhne a spí. Je pravda, že po UM přibrala, miminka po tom pěkně přibírají i pěkně spinkají a zrovna dnes byl v Sama doma nějaký docent, dětský pediatr tuším a říkal, že preferujou sice kojení, ale že dnes ta UM jsou tak podobná MM, že na jejich adresu nic špatného říct nemůže, že jde jen o to, že kojení je přirozenější a vytváří pouto mezi matkou a miminkem, ale my si to pouto určitě vytvoříme i na UM..
Držte se Miru a vše nejlepší k zítřejšímu prvnímu měsíci života..! :)

děkujeme za přáníčko. Malá je nacpaná UM a chrní. Přikládám jen ob kojení páč jinak nemám v tom prsu ani tu 10tku :-( Pořád je mi taky líto jí úplně odstavit,tak si to takhle malinkou užívám. Jak píše Markétka podemnou, musím jen souhlasit. Lepší je spokojená a klidná maminka než lítostivý uzlíček nervů, který nedělá a nemyslí na nic jinýho než mlíko. Pak nemůžeš ani nikam jít, nic nestíháš...ale jak mi bylo laktační poradkyní řečeno, od toho je šestinedělí.. No nevím, já si musím doma i přikládat ve sklepě do kotle,jinak bychom s malou zmrzly :-( Fandím ti, a přeji aby se ti to povedlo,ale pokud ne, neboj,myslím že Káťa nijak nestrádá. Máme čas na mazlení, pelíškujeme se i bez kojení (používám,to je fakt občas prs jako psychologický dudlík k uklidnění :D ) chodíme víc ven a prostě si to celé užíváme...Ale neboj,taky nemám odvahu jí úplně odstavit, tak si to prostě užíváme...protože toho trápení už bylo dost a u mě to bohužel nikam nevedlo :|€|:

Ad elektrická odsávačka, moc jsem nad ní přemýšlela, manžel by taky nebyl prooti le když jsme oba viděli že to nikam nevede...nakonec jsme ji nekoupili. V porodnici jsem s ní stejně neodsála víc jak 15ml...což to skoro doma odstříkám. Tak jsem si řekla že raděj koupím malé nějakou hračku k rozvoji :€s€: Snad ti pomůže, uvidíš. My ti rozhodně budeme držet palečky ať tak nebo tak, a pokud budeš chtít jen tak pokecat o kojení, nekojení, životě...prostě o všem, napiš mi na mail : mirunka.turkova@seznam.cz.

Měj se moc krásně :heart:

Miru, určitě ráda napíšu.. :-) Můj mali je natali.85@seznam.cz, abys věděla, kdo Ti píše.. :-)
Jj, já sice uhlí ve sklepě nepřikládám, ale v Praze jsme samy, rodina je daleko, tatínek chodí do práce a má toho teď hodně, takže domácnost a péče o malou je o mě a lakt.poradkyně mi taky řekla, aˇse na vše vykašlu, že mám jen kojit a neřešit úklid apod. Jenže kdo to bude řešit, že.. jako partner má naštěstí pochopení maximální, vlastně teď skoro ani nevařím, jídlo takly většinou nosí on, ale tak nějak žít musíme, fakt to nejde jen kojit a odsávat.. s miminkem ty dny tak letí.. ale stejně je nejlepší, že každá lakt.poradkně radí něco jiného.. takže člověk musí mít svůj rozum a nějak si intuitivně "vybrat" svou vlastní cestu.. :-) Držte se, holky, zdravíme Vás :-) N+S

Ahojky Tali,
už sem tady psala... rozhodně tě nechci navádět k nekojení.... ale třeba já sem prostě mlíko neměla, ačkoliv sem se napařovala každý tři hodiny a pila všechny kojící čaje co sou... odsávala sem odsávačkou ( aktivně sem si koupila elektrickou medelu a byly to vyhozený prachy), ale když sem z obou prsou odsála 20ml byl to pomalu zázrak, většinou to bylo 10ml-15ml. A pomalu sem celej den nedělala nic jinýho než se nějak připravovala na předem prohranej boj :( . Ačkoliv sem tady četla že se rozkojit de, nelituju toho, sice sem svý holčičce neposkytla mm, ale na oplátku jsem jí dala šťastnou ( hodně lidí to asi nepochopí, ale mě se opravdu ULEVILO) mámu, né chodící uzlíček nervů... Pokud se rozkojíš, tak je to dobře a přeju Ti to, ale pokud ne tak se netrap. :a:

Ahoj Markét :-)

Já už jsem daleko víc v pohodě.. zatím dělám, co se dá, částečně kojím, něco odstřikávám, částečně dokrmuju.. že by se mi po odstřikávání tvořilo víc mléka, se říct nedá. Ale tak říkám si, že dělám, co jde a dokud to jde. A až to nepůjde, myslím, že už tak vynervovaná nebudu, dost věcí jsem už přijala a lepší klidná máma než kojící uzlíček nervů, v tom s váma všema souhlasím! Ono člověk pak zjišťuje, že těch nekojících je vlastně všude spousta.. jen se o tom nikde nemluví.. a to právě proto, že se všude mluví o kojení a nekojící si pak připadá méněcenná nebo snad až provinilá.. :-) ale o tom to není.. je to o tom, kolik lásky dámě dětem, jak je vychováme, jak se o ně postaráme.. ne kolik nakojíme, odstřikáme.. když to jde, je to fajn a když ne, tak se stejně "jede" dál :-)

Chápu Tě, jsme na tom podobně.. moje malá je taky částečně na UM, dáváme teda Bebu na radu doktorky. V porodnici malou sice taky dokrmovali, domů jsem šla ale s tím, že se nám určitě povede se "rozkojit". Nějak moc jsem to neřešila. Až pak malá zhubla a dětská doktorka mě odkázala na Bebu, že prý malá posílí a pak bude i líp sát.. a prd. Sice posílila, ale u prsu mi stejně dál spí, takže stále dokrmuju Bebou.. Nakojím tak 30 ml přes den, 50 ml po ránu.. pak dokrmím Bebou, taky ještě odsávám, ale moc toho neodsaju, i když mám půjčenou el.odsávačku od Medely.
Přeji Ti pevné nervy a úspěchy v odsávání a krmení!
Natali + Sofi

AHojky Kačko :)
Souhlasím, že ten čas se dá s miminkem určitě trávit i lépe než je pokládáním na váhu a odstřikáváním.. řeba včera mi bylo tak fajn, když jsem jela s malou na procházku a pak ji v parku nakrmila UM a byla jsem úplně v klidu, protože jsem věděla, že je napapaná, že mi nebude křičet hlady.. Uvidíme, třeba se nám to ještě podaří a kdyby ne.. svět se nezboří.

přesně ,venku je krásně :-) já rodila na podzim a než jsem se rozkoukala ,byla zima malej toho i víc naspal ,takže tak nějak to bylo snazší ,ale teď na to fakt prdím .Nedávno jsem tu četla od jedné maminky ,že závidí těm co plně kojí .Chtělo se mi jí napsat ,že závidím těm co nekojí a nedělají si z toho hlavu ,o tom to totiž celé je
:-)

Přesně jak píšeš.. já to měla po příchodu z porodnice - já jsem se bála vlastního dítěte, že bude zase v noci plakat hlady, že bude co hodinku vzhůru a z každého "zamručení" z postýlky se mi ježily chlupy na těle.. ta bezmoc, když nevíš, CO se děje..nevěděla jsem totiž proč pláče, když jsem ji hodinuv kuse kojila, nenapadlo by mě, že má hlad.. a ono to fakt bylo hlady. Takže po nasazení UM se už nocí nebojím, naopak vím, že je napapaná a kdy se vzbudí.. a je to velká psychická úleva.

Přesně jak píšeš.. já to měla po příchodu z porodnice - já jsem se bála vlastního dítěte, že bude zase v noci plakat hlady, že bude co hodinku vzhůru a z každého "zamručení" z postýlky se mi ježily chlupy na těle.. ta bezmoc, když nevíš, CO se děje..nevěděla jsem totiž proč pláče, když jsem ji hodinuv kuse kojila, nenapadlo by mě, že má hlad.. a ono to fakt bylo hlady. Takže po nasazení UM se už nocí nebojím, naopak vím, že je napapaná a kdy se vzbudí.. a je to velká psychická úleva.

já to úplně chápu... ale za mě musím říct, že já to podstupovala ráda... nehledě na to, že se podařilo a kojíme v klidu a pohodě... takže si 4 měsíce kojení užívám, 4 měsíce neutrácím peníze za UM (což kdybych to vzdala, bych musela)... a v neposlední řadě... ona je ta hranice, kdy to ještě smysl má a kdy už ne, hrozně tenká... ono mateřství je částečně o obětování se a trochu se zapřít... když člověk chce dát dítěti to nejlepší... a nikdy nemůžeš vědět, kdy bude to, že jsi se zabejčila zásadní například co se týče jejího zdraví... třeba mýmu Robinkovi se objevil na 5 měsících trochu ekzémek na loktech (já jsem ekzematik) a je mi jasný, že kdybych ho nekojila, tak nemá jen omezené ložisko na loktech, ale měl by to rozlezlé po celém těle a to bych opravdu nerada! a nechtěla bych zažít ty výčitky z toho, že za to vlastně můžu já :(

opet se neda nic jineho než s tebou souhlasit....serou me sestry v porodnici sou to fakt kravy...prdej na to maminky hodit do klidu a rozkojit....jo holt by mely vic prace...tak hned každemu navrhnou UM.....moje segra musela dojit za sestrama a tam s nima taky hodila řeč...že si myslela že podolí je vyhlášene a že si zakladaj na kojeni atd atd a že teda ted kouka že mi hned davaj navrhy na umele...to viš že segra bodla do vosího hnizda...hnedka se daly dokupy a venovaly se.a pomohlo to,holf ale ty smeny nebyly tak easy a nakonec se mi omluvily že to na me vyhrkly moc rychle...že to tak nemyslely tak si to vem...a to že bradavky bolej atd je normalni...ty začatky sou kruty ja ječela bolesti a brečela u každeho přisati zezačtaku...fakt je to trochu o odhodlani a vnitřnim přesvedčení...bojovat a nevzdat to...ta hranice je tenka a nikdy clovek nevi kdy se rozteče:-)))

mně by kojení nikdy nevadilo, kdyby to tak šíleně nebolelo...jako prvorodička jsem neměla ani páru o nějakým kojením....vždyť je to tak přirozené, alespoň se o tom všude píše... No ale ve skutečnosti ?? Malá měla žloutenku tak se ji moc nechtělo, navíc jsem musela začít kojit přes klobouček , protože se vůbec nechtěla přisát a moje technika, kterou mě nikdo v porodnici nevysvětlil ??? malá mě nakonec tak rozkousala už v porodnici, že jsem to opravdu skoro tři měsíce léčila navíc jsem trpěla syndromem bělavé bradavky :( takže jsem v podstatě trpěla pořád i mimo kojení. To všechno se odráželo na mě a zároveň i na malé :( nakonec se bradavky zahojily a i SBS postupně vymizel... ale z těch prvních měsíců si opravdu pamatuju jenom bolest a pláč... jednu chvíli jsem byla tak moc na dně, že jsem měla i strach, že mě někdo uvidí a zavolá na mě sociálku... a jako zdr. sestra, kdybych někoho takhle viděla, tak bych mu doporučila vyhledat odbornou pomoc a tím myslím psychiatrii. :( takže v tomhle duchu u nás probíhali první měsíce a to jen kvuli kojení a blbýmu SBS ... pak co je lepší kojit x nekojit ? je to těžký... každá maminka chce to nejlepší pro své miminko, ale za jakou cenu ?

jo jo, úplně souhlasím... proto píšu, že ta hranice je tááák tenká... ono totiž většinou maminka, která je úplně v klidu a skočí na klasická prolaktační opatření a upraví techniku kojení, tak se rozkojí úplně v klidu... ale maminka, co v klidu není, tak vinou psychiky laktaci startuje daleko hůř, co se opět odráží na psychickém stavu a jsme v začarovaném kruhu :(
a rozhodnout si to musí každá sama... zda to podstoupit, či nikoli... protože výčitky svědomí nebo naopak to trápení u rozkojování bude mít zase jen ona sama...
jako samičkám nám laktace funguje všem stejně... stejně jako třeba krávám, opicím apod... ale narozdíl od ostatních zvířat všechno moc řešíme, stresujeme se tím a pak se náš psychický stav odráží na tvorbě hormonů, které pak tělo neřídí tak, tak by měly...

jak se pozná, že je prso odsáté do prázdna?

tak ono úplně do prázdna odsáté nebude nikdy... mléko se totiž tvoří přímo při kojení/odsávání... takže se s prodlužujícími se intervaly bude spouštět pořád dokola...
Ale pokud odsáváš proto, že se ti tvoří moc mléka a i po kojení máš prsa nalitá, tak většinou stačí těch 5-10 minut, aby bylo prso na pohmat měkké, nebyly v něm boule, ani jsi necítila tlak... vlastně ten pocit práznosti taky cítíš :)
Na druhou stranu odsávání podporuje další tvorbu mléka, a tak, když má maminka mléka nadbytek, a boule se jí nedělají, tak by odsávat měla jen minimálně, aby se tvorba mléka naopak zredukovala a ne ještě více podporovala...

Ahojky, jo vím, že tady radíš holkám s kojením.. a v podstatě to, co píšeš, je mi známo a snažím se to nějak dodržovat, ale ono nejde jen říct "na všechno se vyprdni".. já nemám nikoho, kdo by mi pomohl, žiju v Praze, rodinu mám 400 km daleko a muž je v práci a zvláště teď to má hodně náročný.
Mám půjčenou tu odsávačku pump in style, ale stejně více jak 50 ml z obou prsou a někdy na dvakrát neodsaju. Taky bych si ráda zašla do cukrárny nebo za kámoškou, ale kdy.. kojím, kojím, krmím, odsávám.. někdy se nestíhám ani najíst, natož něco podniknout.. snažím se pořád nevzdat to..

jak stará je prďolka?

a jak dokrmuješ?

jestli chceš, napiš mi zítra, kdy jste a kolik kojily, kolik dokrmily atp... zkusím na to juknout, jestli mě něco nenapadne... já jsem si to psala a byla to pro mě velká vzpruha vidět, když po týdnu byl výsledek o 100ml lepší než 1. den, co jsme s rozkojováním začali...

proto jsem ti psala, ať si to zjednodušíš... když ti kojení, dokrm a odsávání zabere max. 40minut, tak budeš mít 2 hodiny času pro sebe - a to se počítá :D

Má 15 dní. Dokrmuju po stříkačce. Ale to, co předvádí dnes.. děs běs, sama nevysála skoro nic. Já si to taky píšu, ale zlepšení nevidím, spíš opak. Oki, pisnu Ti.

Souhlasim s Kytiii to je ona o ktere sem ti psala....nesmysl kojici fanaticka...vi o kojeni hodne ,a mne taky pomohla spolu s moji segrou...spousta ženskejch to vzda...a fakt sem třeba myslela na to jak tam proudi z prsu mlicko při kojení anebo se koukam na tv....hele mam pocit že třeba romky maji daleko mene problemu s kojenim,protože oni se s tim mi přijde tak netrapej...a tak nemusis do cukrarny i když s kočarkem už jit mužes ale ja taky chodila až po šestinedelí,ti muže vetrnik přinest domu nekdo jinej....jestli mas i klidek od manžela tak tim lepe...hlavne je to v poradku takovej průbeh ma vetšina a přejde to a urovná se to...v bezva kojení....takže s usmevem.:-)oni se mimča potřebuji taky sladit s maminkou...adaptovat a přijit na to jak se to delá:-)

zítra dodržuj přesně tento postup...
1) před kojením namasírovat prsa ve sprše nebo horkým gel.polštářkem (krouživé pohyby směrek k bradavce), kopni do sebe před kojením a během kojení hrnek něčeho horkého (nezapomínej - min 3l denně)
2) koj vždy po spánku, kdy je odpočatá, nečekej na pláč, všímej si, kdy začne otvírat pusinku, mlaskat, otáčet hlavičku "za prsem"
3) střídej po 3 minutách, nenechávej dudat... jestli usíná, šimrej pod bradou, v oušku, tahej za nožičku, přejeď mokrou studenou žínkou přes tvář - na prsu max 20 minut - déle nemá sílu tahat
4) vždy se u kojení dívej na telku a snaž se na to nemyslet...
5) odsávej po kojení 10minut

Děláš to skvěle... u slabších dětí je to hodně o trpělivosti maminky a její vyrovnanosti... věř, že tvé mlíčko je pro ni to nejlepší a i kdyby ho dostala jen minimum, tak je to pro její budoucnost to nejlepší, co jí můžeš dát, zvlášť pokud je narozená dřív... a i kdybys ho měla jen odsávat a dávat později lahví, kdyby se pořádně nerozsosala, tak pořád bude mít tvé mlíčko...
Dejmalka se rozkojila i když se jí Danielka narodila o 2 měsíce dříve a nesála vlastně vůbec... mléko na 1 dávku odsávala zpočátku i hodinu... nakonec ji kojila déle než rok a odstavila se jen proto, že znovu otěhotněla... Nejsi v tom sama... všechny jsme v tom plavaly, měly výčitky a sto chutí s tím praštit... ale ta námaha za to stojí... po pár týdnech se dokrmu zbavíte, stříkačky taky a malá určitě bude sosat jako o život a ty si kojení konečně začneš pořádně užívat :)

šau kytíí jak se daří?a kolik je detátku?ja jeste plne kojim .jsou ji 5mesicu a 8 dni a mudr že mam davat zeleninu že byla na seminaři a zas se to davat muže...tak se cukam...a pockam na konec 6teho...jinak teda kojim každe 2hodiny přes den a v noci pohoda 1 nebo 2x no a jeste když jdem ven tak ma pauzu...ale vychazi to furt na 8x denne to kojeni

Robin je 27.10. - takže mu je teď 5 měsíců a 11 dní :) a taky jen na mlíce... už si teda ožužlal jablko a banán, protože na nás o víkendu čuměl pěkně vyčítavě, když jsme slavili :) , ale v podstatě ještě nic nesnědl...
já kojím jak mu je zrovna po chuti... někdy po 3, jindy po 2... a někdy chce ještě třeba po hodině dopucnout... někdy když nevím, co ho trápí, že je takovej protivnej, zkouším ho přiložit (on se přisaje vděčně kdykoli, ale když nemá hlad, tak za 20 sec. už zase čumákuje jinam)
v noci je to jak kdy... někdy se vzbudí jednou za noc... jindy 2x... zrovna předevčírem chtěl ale i v noci co 2 hodiny... nevím, jestli ho něco trápilo, nebo na něj skočil nějakej mikro spurtík :)
má 70cm a 7550g, takže to nějak neřeším :)
my začnem taky na 6. ukončeném... má trošku ekzémek (jen pupínky) na loktech, takže budeme muset opatrně... už teď mu vadí citrusy... včera jsem si dala pomeranč a hned vyrážka na bříšku :(

opravdu tě chápu...
ale bohužel opravdu a na 100% ti kojení brdí právě psychika... ono se sice lehko řekne, hoď se do klidu... hůř se to provádí...
prostě se musíš hodit do klidu... koukej se na pěkný filmy na dývku... dělej si třeba 3x denně relaxační koupel :) - dojdi si do cukrárny... pozvi kámošku a otevřete si malý dobrý vínko... udělej cokoli, co ti zvedne náladu a hlavně se přestaň obviňovat... vedlejším produktem toho všeho bude, že se mléko bude snáz uvolňovat...
a když už malá je takový "nesavec", tak jí prostě musíš pomoct odsávačkou... takových dětí je... já měla takový obě... teď má Robís 5 měsíců a 7550g a 70cm... z líného svlečeného králíka mám plně kojenýho buclíka :D

A stejně Tě obdivuji, že jsi zvládla dvě holčičky.. já zrovna včera říkala, že sto bodů maminkám, které mají dvojčátka! Já jsem měla co dělat, abych zvládla jednu holčičku.. co měla, ještě mám :D

On to zas až tak velkej rozdíl mezi jedním nebo dvěma dětma neni. Jen se hold všechno dělá dvakrát, všechno trvá dýl. To spíš teď mi z holek začíná hrabat. Už se začaly pěkně vztekat, naučily se stoupat v ohrádce, ale neví, jak dolu. A to je pak řev. Stokrát denně je sundavám, ukazuju jim, jak dolu a ony ne a ne to pochopit. A když je necham, ať se vyřvou, nebo ať si poradí samy, tak se pusti a spadnou jak balvan a to zas nechci, protože by si mohly ublížit. No, je to mazec a asi to bude horší a horší :///:

přesně jsi vystihla to slovo: kojící fanatičky :metal: