Náš příběh

Taky gratuluji a vidíš štěstíčko při tobě stálo a ted si to :€O: užívej a odpočívej at je princezně u tebe v bříšku co nejkrásněji :h:

Leuško,jsi hodná,už je líp,ale občas mě přepadne záchvat pláče,ale už na to nemyslím tak často,musím se smířit s tím,že život jde dál a že jsou na tom lidi hůř :r:
:h: :k:

muselo to být strašné :n: Leni čas to opravdu zahojí a bude líp :k: :r:

Bylo to opravdové peklo,věděla jsem,že umírám,ale držela jsem se zuby nehty,aby mělo miminko šanci na život,těžko popisovat,co všechno se mi honilo hlavou :r:

Děkuju,jsi zlatíčko :h: :k:

Děkuju,snažím se každý den,ale prostě jsou momenty,kdy se mi vybaví doktor,který čekal na moje rozhodnutí,nebo jak ležím,čekám na zákrok a omlouvám se miminku,že prostě musím...je to těžký,opravdu je :r: :r: :r:

Děkuju,pořád ještě to bolí :r:

Děkuju,třeba se ještě někdy pokusíme,až nás přestane tohle bolet,zatím nechceme :n: Děkuju moc :k: :a:

No jo,jsou věci,se kterýma si ani doktoři neporadí,nedá se nic dělat.Musím myslet hlavně na malýho,od včerejška je bobek nemocný,tak si říkám,že jsou opravdu horší věci,než to,co nás potkalo.Život jde dál a máš pravdu,jsem fakt šťastná,že začalo jaro,miluju sluníčko a fakt mě nabíjí energií :€s€: měj se krásně :k:

Hrozný to bylo,v prvním těhotenství jsem zvracela do konce čtvrtého měsíce,někdy i dvacetkrát a myslela jsem,že umřu,ale teď už vím,jaký to je umírat doopravdy,to miminko mi málem vzalo život,jsou prostě věci,který neovlivníme :n: Děkuju moc,opatruj se :k: :h:

Děkuju :h: :k:

Ahoj Cesmíno,
teda taky sis užila,jen co je pravda.Já na další vůbec nepomýšlím,hlavní je,abych se dala do pořádku já.Bude mi končit rodičák,tak se poohlídnu po práci a pak se časem uvidí,zatím teda mám takové myšlenky,že malý asi zůstane jedináček,nemám na další těhotenství sílu.Pořád si říkám,že by to mimi stejně nemělo žádný život,ale mrzí to pořád,navíc ty otázky,proč se to vlastně stalo,doktor mi nedokázal odpovědět,říkal,že za 28let,co dělá gynekologa tohle nezažil,jsem prostě případ ;)
Opatruj se :h: :k:

Taky se tím utěšuju,i když je to krutý,ale mám doma prcka,který mě potřebuje a to je to hlavní.Slzám se nebráním,jen už si zakazuju myšlenky,co by bylo,kdyby...jako v kolikátým týdnu už bych byla atd.Dnes už jsou to tři týdny,hormony se pomalu dávají do normálu(jsem zvědavá,kdy mi přestane všechno těhotensky smrdět :00: ),tak snad už bude líp :€s€: Opatruj se :h: :k:

Já jsem dostala teda menzes a příští týden končím šestinedělí. A nějak na mně večer, když prcek spí, jdou ty myšlenky zase, co by, kdyby, že se malej měl narodit za 3 měsíce, a jak by vypadal, a že bych si ho chtěla chovat, ale pak si vzpomenu, že kdo ví, jak by byl nemocnej a tak... ale to teda, jak si tě znovu pročítám, jsem nezažila ten mazec, který jsi zažila ty... ... ...
Včera mi říkala zase jiná doktorka, že jsme udělali dobře, že jsme šli na potrat, že to jsou opravdu těžká postižení a i dítě s Downovým syndromem je obrovská zátěž pro všechny...
taky jsem si říkala, že už jsem byla třikrát těhotná a dvě děti mi umřely... no, jedno jsem zabila..."zabila"... té myšlence se prostě neubráním, je to fakt krutá realita, ať si každej říká, co chce. Ale to je život. Nejsme samy a třeba budeme mít pochopení pro ty druhé, až se jim něco podobného stane. Protože my už víme...
Drž se :h: :€s€: :k:

Já jdu ve čvrtek na kontrolu,snad bude všechno v pořádku,začal mě dost bolet podbřišek,ale snad to nic nebude :00: Jinak už se dávám trošku do pořádku,on asi opravdu pomůže jen ten čas,radši nepřemýšlet,co by,kdyby...naštěstí mám toho mojeho broučka doma a když mám depku,pustím si tohle
http://www.youtube.com/watch?v=owBVTt5Re6Q&feature=share a je mi líp ;) :a:

Jé, ten klip neznáím, ale je dobrej :s: :s: :s:

Jak jsi dopadla na kontrole? Já jdu dneska, doufám, že to bude ok.
Hezký, sluníčkový den :€s€: :a:

Já miluju ten text...když padám,tak hned vstávám ;) Na kontrolu jdu až zítra,ale mám bolesti,až se svíjím,já totiž beru antikoncepci,aby se mi všechno vrátilo do normálu,takže cca za pět dní přijde první MS,už teď se děsím,když mám takové bolesti,co bude,až to dostanu? :? No ale zas to nějak přežiju,ostatně,jako všechno :///:
Pak se ozvi,jak jsi dopadla,taky přeju krásný den :€s€:

Fíha,teda,že budu mít až takový bolesti,to jsem nečekala,chvilkama normálně nemůžu stát na nohou,to je děs :00: Už ať mám po ms,doufám,že to je jen tahle první tak drsná,a pak už bude normální 8) My teda na dalšího potomka absolutně nemáme sílu,možná někdy v budoucnosti,ale teď určitě ne...mooooc ti přeju,aby se vám miminko brzo podařilo a hlavně(a to není klišé),aby bylo zdravý :w: :h: :a:

Tyjo, tak stát na nohou, to jsem zvládla, ale ja fakt, že ta první byla vždycky drsná, asi to máš horší... jako spoustu věcí. Ale už sis to vyzobala a teď už by jsi měla mít pokoj. Já mám pro změnu týden po menzesu silné bolesti v podbřišku, jako při ovulaci. Tak asi ovuluju.
Děkujeme za krásné přání, já už chytám trochu paniku, aby bylo mimčo zdravý, resp. aby vůbec bylo, protože už mi táhne pomalu na 40. Ale tak snad to vyjde.
Tak se drrrrrž! :€s€: :h: :k:

Ahoj Liduško,už jsme se začali fakt těšit a pak taková rána :r: Snad to opravdu časem přebolí,zapomenout se asi nedá nikdy,jen doufat,že už to tak nebude bolet :r:
:h: :a:

Děkuju moc :k: :h:

Já jsem to právě ani nešířila,fakt mi bylo hodně zle hned od začátku,tak jsem čekala,až to přejde,že se pak pochlubím fotečkou a ono to dopadlo takhle :r: Doufám,že mi dnes doktor odpoví,proč se to muselo stát,co bylo špatně,ať se s tím můžu konečně nějak smířit,dnes už je to týden :r: :r: :r: Děkuju za přáníčko :k: :h:

Já vím,že je lepší,že to bylo takhle ,,brzo",nedejbože,aby se miminko narodilo a pak mi umřelo,to musí být hrozný zážitek :r: Vysvětlovat nic nebudu,ale oni si nějaký ten příběh stejně vymyslí i beze mě :00:

Tak chutě poslat někoho někam naštěstí nemám,já vím,že to myslí dobře a že čas je nejlepší doktor,jen prostě tohle období je hrozný,nemůžu ven,měla bych ležet(ještě při potratu byly komplikace,začala jsem krvácet),venku je hnusně,nemůžem nikam na výlet,až tohle pomine,až budem moct na bazén,na procházku,kamkoliv,tak se bude zapomínat snáz,doma je to ubíjející a nemít malýho,tak se sesypu,takhle se fakt držím :r: Děkuju za přání :h:

To co tady píšeš je opravdu hrozné, já jsem musela na revizi taky v 11tt, vím jak je to hrozné kord když jsem 2 týdny předtím viděla a slyšela :h: , první měsíc byl nejhorší nikomu jsem nechtěla nic vysvětlovat, do nemocnice mohl jenom manžel, protože setkání s nikým jiným bych prostě nezvládla. Myslela jsem si že nikdy už nebude líp. Je to 5 měsíců, při vzpomínce mě zabolí u srdíčka, ale už je mnohem líp a čím délé to bude, tím lépe nám bude. Musíš jen věřit v lepší zítřky

Já jsem ještě prcka viděla den předtím,to mi dělali gastro a celkový ultrazvuk břicha a viděla jsem ještě i srdíčko,to bolí neskutečně,když vím,že žil :r: :r: :r:

Hrozný to bylo a je,zítra jedu k doktorovi,tak se zeptám,jestli mi vůbec dokáže vysvětlit,co se to stalo,proč tělo takhle reagovalo,snad mi dá odpovědi :r:

Děkuju,to mě drží nad vodou :h:

Děkuju :h: ,naštěstí jsem na rodičovské,takže nemusím mezi lidi,když nechci.O dalším vůbec neuvažuji,ani do budoucna,prošli jsme si peklem a představa,že by se to opakovalo mě děsí,snad časem budu uvažovat jinak,ale zatím ani slyšet :n: