můj druhý bezbolestný porod - SC

ahoj, tak jsem si řekla, že taky popíšu svůj porod neporod. Všimla jsem si, že tu zážitky z císaře píše málokdo a možná proto pak z něj mají všichni strach :? . Už první dcerka byla císařem, ikdyž původně měla jít normální cestou - ovšem nechtělo se jí ven. Císař byl úleva a pak? ani bych neřekla, že jsem prodělala operaci - druhý den jsem byla jako rybička.
Druhý porod jsem si chtěla vyzkoušet klasiku. Bohužel mi to nebylo opět dopřáno. Jizva v pořádku, bohužel díky těhu cukrovce se nemohlo čekat a nechávat přenášet. Porodní cesty úplně zavřené, odhad váhy 3,80, takže jsem nakonec kývla dobrovolně na císaře.
Den předem jsem šla na příjem, byla jsem nervozní a říkala si, jestli to bude taková pohodička jako poprvé a naposledy jsem hladila bříško. Ve 4 ráno už porodnice žije, je slyšet na chodbách vozíčky s miminky a hlasy sestřiček. U mě zaklepala taky a šly jsme na klystýr. No - nic moc, už od oběda jsem nejedla, takže jsem šla jen 1x a to ze mě moc nevypadlo :///: . Pak jsem šla ještě na monitor a začali mě chystat (vyholení, zavedení cévky do močáku a taky kanyla do hřbetu ruky). Pak mě odvezli na sál, mezitím dorazil přítel a čekal v předpokoji. Bylo 7:40, když mi píchali do zad spinál. Nutno říct, že jsem blbě ležela a tak se dr. nemohl trefit (bolelo to jako klasický píchanec u odběru krve), pak jsem konečně lehla dobře a tak jsem to ani necítila. Pak už jen mravenčení v nohách. Dali přede mě látku, abych na břuch neviděla a začli mi břicho mazat dezinfekcí :? . Tentokrát jsem se netřepala, ale udělalo se mi šoufl, ale píchli mi něco do kapáku a tak ten pocit na zvracení hned přestal. Pak jsem cítila už jen žduchání a tlak (jako když vám někdo třese s břichem nebo s rukou - žádná bolest). Pak jsem cítila na ruce teplo a vlhko a "čvách" - plodovka :) . No pak mi zatlačili nahoře asi 2x a pak už jsem slyšela Marečka plakat. Hned mi jej ukázali, dali k hlavě, takže jsem jej mohla popusinkovat a pohladit. Pak jej odnesli na vážení, kde už to točil tatínek. Bylo 8:05. Pak šití - opět jen škubání a tlak. Při převozu na pooperační jsem ještě pokecala s přítelem, který choval Marečka. Na pooperačním jsem strávila 2 hodinky, pořád mě kontrolovali a mě pomalu opět začaly mravenčit nohy. Pak mě převezly na můj pokoj. Bylo 11 hodin. Asi ve 13 jsem poprosila sestřičky aby mmi přivezly Marečka. Za chvíli byl u mě a já poprvé kojila - hned se chytil. Ve 14 hodin přišel přítel a rodičové a taky si malého pochovali. Ovšem ten den jsem ještě nemohla z lůžka a tak jsem Marečka nechala na starosti sestřičkám a vozili mi ho na kojení. Druhý den ráno mě odpojili a já se šla vysprchovat (do té doby mě myly sestřičky v lůžky v lavorku :00: ) a celý den měla pak Marečka u sebe, na večer jsem ho zase odvezla. To už na mě nebylo poznat, že jsem po operaci. Chodila jsem rovně (ne v předklonu) díky tomu, že jsem opravdu celý den chodila a sedala a jizvu cvičila. Třetí den jsem jizvu cítila jen při zvedání z lehu. Mnohem více mě bolelo břicho, když se zaplnilo plyny - no hrůza. Taky jsem 24 hodin nesměla jíst, druhý a třetí den jsem měla jen bujón. A pak už normál jídlo (dietní).
Takže operace opět v pohodě, možnost pohybu velmi rychlá, na kontrolním UTZ (5den) všechny seděly na půl zadku a já ? jakobych si tam šla mimi jen vyzvednout a vůbec neprodělala operaci.
To jsem teda napsala sloh - doufám, že ty z vás, které jdou na císaře to trochu uklidnilo a přeji, ať máte průběh také co nejšetrnější a uzdravování tak rychlé jako já :a: