maminky aktivnich /hyperaktivnich deti - ?

04.06.2012

ahoj maminky.... chtela bych se zeptat - vubec netvrdim, ze nas chlapecek (27mes) je hyperaktivni:) ale bojim se, jestli to tak nakonec nebude... jsme na pisku, on jediny hazi piskem po vsech certech, 3x ho okriknu, ze jestli to bude delat, jdeme domu, potreti ho opravud rvouciho tahnu z piskoviste, protoze jsme zvykli byt dusledni. to plati ve vsem. Neposlechne, mezi detma na ne dorazi , je teda hodne kontaktni, ma moc rad lidi obecne. akorat je strasne hr, neposlechne... jedeme na motorce, rvu na nej at zastavi (hlavne pred silnicema) a on jede proste dal. takze mu opet vezmu motorku a jde pesky a rve....mezi kamaradkama jsme uz asi neoblibeni, protoze prokop si ze zacatku docela pekne s detma hraje, ale po 10min ho to nebavi a zacne po nich treba hazet hracky...nevim, jestli je to normalni v jeho veku , protoze kamaradky na me koukaj tak, ze nezvladam svy dite. ony maj mladsi deti - o rok - holcicky. kam je posadi, tam zustanou.. prokop vzal auticko a vjel 10mes holcicce do vlasu - zamotaly si ji tam a musely jsme ji ostrihat...ma rad, kdyz se mu ctou knizky, u toho je hodnej. vydzi koukat i na pohadku - to by koukal klidne celej den:))) ale nenecham ho:)) vydrzi si i hrat s autama, kostkama - tak tech 15min. proto si myslim, ze hyperaktivni neni. ale kdyz jdeme do kramu, utekl mi a 5min jsem ho nemohla najit... krve by se ve me nedorezal...jiny deti se drzi u maminek, on mi pripravuje infarktovy stavy. jinak je strasne chytrej, strci do kapsy i 3Lety deti jak s mluvenim, tak v jinyxch vecech... ve vychove jsme dusledni a kdyz neco rekneme, to plati. nejdrive zkousim po dobrym, ale kdyz se jedna o "zivot" treba na ty motorce a neposlechne, dostane na zadek. jenze on si z toho nic nedela, proto jsem se snazila tohle omezit...uz nekdy fakt nevim, jak na nej. zakazy atd. na nej neplati, to je mu jedno. do kouta taky ne...moje otazka spis zni, jestli jsou vasi kluci taky takhle rozjiveni a obcas nezvladatelni? (v patek jsem byla s kamoskama vecer sama bez deti a tema se stocilo na nase dite.. jina kamaradka, co ho nikdy nevidela rekla, ze ji maminky, s kteryma se stykame rekly, ze uz k nim nemuzem na navstevy - rekla to teda ve srande, ale mne to moc k smichu neprislo....) dekuju , ze doctete do konce... K.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Tak synovi budou v červenci 4 roky,mluví špatně...a pořádně ve větách mluví tak půl roku.Vyhodili ho ze školky,kde byl na zkušební dobu,protože hrozně zlobil a pral se :-(.Byli jsme u psycholožky a ta mu udělala všechny testy,vývojově a motoricky odpovídá nebo je trochu dopředu.Slovní zásobu má na 3,5 roku,jen výslovnost špatná.Když ho poprvé uviděla tak do slova řekla:"prosím vás,to je jasný,že ten kluk je hyperaktivní jak prase"....budte laskavá,milující,ale důsledná :00: .To byly všechny rady co mi dala.Máme přijít zase na podzim.Jinak Ben byl hrozně hodný a klidný miminko,tak do roka,než začal chodit.Spí do ted úžasně.U čtení i pohádek vydrží.Ale vyžaduje neustále nějakou činnost.A díky bohu,nikdy netrpěl na žádné úrazy,vždycky byl na sebe hodně opatrný,což je neuvěřitelný při tom všem co vyvádí.Je hrozně aktivní,přehnaně soutěživej,lakomej,podle profilů osobnosti naprosto typickej cholerik.Když by byla jedna hračka a 10 dětí,vím,že jí bude mít on.Prosadí se vždy a všude.Nebojí se nikoho a skoro ničeho.Je samostanej a vždycky byl.Při tom je hodně kontaktní a komunikativní.Ale když jsme šli poprvé do školky,tak odběhl a už jsem ho neviděla..a když jsem pro něj přišla,tak měl radost,ale ani nechtěl domů.Nikdy nechodil za ruku a nešlo ho k tomu donutit.Do doby,kdy jsem ho mohla někam přivázat :///: (kočár,nosítko...),tak to ještě šlo.Pak se i běžný život stal peklem.Vrhá se na každýho psa,povídá si s kýmkoliv.Spoustu dospělých okouzluje svojí bezprostředností :-D...Měla jsem i období,kdy jsem měla strach kamkoliv jít,protože naprosto všechno obrátil v peklo.Hlavně,když jsem byla těhotná a fyzicky na něj nestačila.Nedohonila ho a neunesla.Jinak sestru miluje a nežárlí na ní.Kdybych tady měla vypsat,co všechno vyvádí...tak bych tu byla do zítra.Každej si myslí,jak by na něj vyzrál a vychoval ho...ale to ho nemá doma :-(.A víte co je na tom nejvtipnější?Já jsem byla až do puberty úplně stejná,až na ty agresivní projevy :( ...takže boží mlýny melou pomalu,ale jistě :s: .Miluju ho nadevše....ale je to náročný :a:

In reply to by Eliska1984

ahoj - dost mi to toho naseho pripomina. venku ho musim strasne hlidat, protoze s kazdym dospelakem i ditetem by odesel kamkoliv. kdo na nej hezky mluvi a poda mu ruku - jde. u psu mu muzu 100x rict, ze kdyz ho nezname, nesmime na nej sahat - stejne se na kazdyho vrhne.no proste hodne velka podoba toho vaseho...nas teda hracky pujcuje - docela i bez problemu. spis mam problem s jinejma detma - tem kdyz maminka rekne, at mu pujci, tak ne a je z toho bitka:))) ja ani segra -ani partner a jeho sestra - nikdo nebyl takovy jako nas prokop. partner je taky cholerik a nekdy je to s nim tezky... ja jsem takova temperametni, takze jestli od nas zdedil tygle geny, asi se trochu neni co divit, ze je zivel:)

Tož takový normální kluk, jakých je mám pocit většina, včetně toho mého :s:
A všechny holčičky kolem nás jsou naprosté zlatíčka. Si říkám, že bych taky jednu chtěla ať další mateřskou spočnu :///:

Tak o ADHD se tedy rozhodně nejedná :one: To bud´v klidu.
Ale štve mě, že se tohle označení používá, pro obyčejné zlobení, které prostě patří k věku.
Kdybys dítka s ADHD viděla, zjistíš, že máš doma anděla :s:
Mám to doma 2x.A mohu tě uklidni, po třetí roce života, nastávají celkem veliké změny a z raubířů se stávají rozumná, myslící a ukočírovatelná stvoření.
Na kamarádky se vykašly, vrátí se jim to jinak.Kluci taky zlobí, jedna známá mi to pořád předhazovala,ale už to nedělá.Její malá slečna je sice poklad, co se týká, chování.Ale, nemluví, nejezdí na kole, atd.

In reply to by Martivra

ja prave nechci schovavat zlobeni za hyperaktivitu. protoze nemam rada, kdyz to na to nekdo hazi a pritom je dite jen nevychovany. ale dosla jsem k tomu pri tom, co mi rekl svagr (viz moje clanky nize) ten to rekl jednoznacne a jeste dodal, ze ty deti jsou pak chudacci, jak jsou nadopovany praskama a vypadaj jako dementi. to me dorazilo.....

In reply to by KatrinB

To není o nevýchově, spíš o naturelu toho dítka.
Starší synek byl děsný torpédo.Ale byli jsme důslední, je to bezvadnej téměř čtyřletej kluk.
Mladší 27m, je orichu jinej, ne tak šílenej, ale zas uvztekanej až hrůza.
Ale ve své podstatě, to už moc neřeším, vím, že to přejde.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Přesně tak to máme doma! U mě ví, že nepovolím, ale manžel bohužel někdy ano :-g( Takže když můj přijde z práce, malý mu visí na nohavici :s:

HOLKY, MOC DEKUJU. VIDIM, ZE TO JE SNAD OTAZKA CASU NEZ SE PROKES UKLIDNI.)DEKUJU, HODNE MI VASE KOMENTARE POMOHLY SE UKLIDNIT.) A KDO SE S NAMI STYKAT NECHCE, AT NECHCE... ON SI NA TO CASEM PRIJDE SAM....UZ SE S TIM NEBUDU TOLIK NERVOVAT (DOUFAM:))))) DIKY:)

Ahoj :-) Ono to přejde. Chce to čas. Nebude to ze dne na den, ale postupně se to zlepší uvidíš. Měli jsme doma to samé, ale už se hodně zklidnila. Jsme s Káji pořád venku, snažíme se ji hodně unavit a je to poznat. Před rokem se nám ji unavit nepodařilo :-)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Přijde mi Jituš, jakobys psala o našem Tomáškovi :-(. U něho právě neurolog vyslovil vloni podezření, že bude hyperaktivní a zřejmě to tak bude.
Přesně jak píšeš - má 2 roky a zatím vůbec nemluví, ale třeba se to jednou zlomí a rozpovídá se. Od miminka je hodně dráždivý, neklidný, ubrečený ...
U ničeho dlouho nevydrží, pořád musí něco zkoumat, všude leze do výšek a pořád padá - musíme mu být věčně nablízku, protože je schopný skočit ze stolu po hlavě, protože předpokládá, že ho vždycky chytíme. Jenže trnu, že jednou ho chytit nestihneme a bude z toho malér. Je schopný si vylézt na komodu, která není zrovna nízká a dělá tam tyto kaskadérské kousky pořád. Boule a modřiny má téměř neustále :00:
V červenci s ním jedeme na další kontrolu na neurologii a když tam tohle všechno popíšu, tak nám to neurolog asi potvrdí :-(. A to jsem tak doufala, že když byl tak náročné miminko, že jako batole bude klidnější, ale je to spíš naopak.

In reply to by Kytiii

Máš pravdu Jituš, je to s ním sice hodně náročné a uvidíme ještě, jak na tom bude ve škole. Prý se hodně těch ADHD pozná až s nástupem do školy, kdy se u dětí začnou projevovat různé poruchy pozornosti, čtení, psaní atd. Jinak si ale myslím, že je Tomášek bystrý, rozumí nám, ale vůbec nemluví :n: . Používá stejné množství slůvek jako před rokem na podzim, tedy asi 15 :-(. Ale věřím, že když s ním budeme mít dost trpělivosti a hodně se mu věnovat, že se to snad zlepší.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

tak nas je taky porad sama boule a rana:) uplakanej a drazdivej byl do 7mes... ale mel koliky, reflux a atopak - ten ma do ted. ubrecenej neni, vztekavej taky ne. nasilnej asi trochu je - me taha za vlasy, obcas teda:) nebo kdyz ma treba z neceho radost, najednou nevi, co s tou svoji emoci , tak me treba chyti za ruku a zmackne tak, ze to zaboli. tak snad jsme jen HOOOODNE zivi:)))

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

jéžiš nestraš, my jsme věčně samá boule a modřina a nemalujeme :s:

In reply to by ha.nka

jééé,malej malování přímo nesnáší :///: :///: a střihánoí nůžkami :) u ničeho taky extra nevydrží,mluvit začal až po druhým roce,ale zase se už nezastavil,takže mele furt něco,fakt mi z něj drnčí hlava :00: tak snad taky hyperaktivní nebude :s:

In reply to by lucininenka

no udrzet malyho u malovani? ani nahodou. koupila jsem mu detsky nuzky - ze se prej deti neriznou. z aminutu mu tekla krev. nechapu...tak od 1 a 3/4 roku teda mluvi a od ty doby nezavrel pusu - az nekdy na nej fakt vyjedu, protoze si zacal vynucovat pozornost rvanim. zacne histericky jecet, abych si ho vsimla, ze po mne neco chce...chjo - :))))

In reply to by KatrinB

jo jo,to je přesný,neustále kecá,aby se mu věnovala pozornost :///: ajak se dokáže vzteknout,když se bavím třeba s manželem a jeho náhodou pět minut nevnímám,to mi teda jako dráždí :s: ale je pravdou,že když tu má kamaráda a já kecám s kámoškou,tak je klidně hodinu klid,někdy si říkám,už aby tu měl toho bráchu na zbavení-samozřejmě rovnou nejlépe dvouletého,ne mimino,což tuším neprojde :///:

zachovej klid, tvoje dítko je úplně ale úplně normální. Myslím, že v tomhle věku mluvit o hyperaktivitě, pokud není jó extra výrazná, je předčasné. I já jsem chvilkama svého synka podezřívala, že je hyperaktivní, ale co tak jsem o hyperaktivitě zaslechla, není to o tom, že neposlouchá, měl by problém soustředit se na cokoli i jen pár minut a měl by i veliké problémy se spaním. A přestože náš malej má spánkový režim na hony vzdálený od mých ideálních představ, myslím, že to hyperaktivita fakt není. Je prostě akční, odvážnej a tím, že je na svůj věk přerostlej, daří se mu spousta věcí, které děti v jeho věku běžně nezvládnou, protože tak vysoko nedosáhnou nebo nevylezou, tolik si netroufnou ...

Vůbec bych se nepokoušela srovnávat ho s dětmi o rok mladšími, v tomhle věku je i jeden dva měsíce věkového rozdílu hrozně znát, natož celý rok, a i mezi stejně starými dětmi jsou veliké rozdíly. Náš malej má 26 měsíců. Můj brácha má dvě holky, jedna má 3 a půl roku a ta druhá je bez pár dnů přesně o rok mladší než náš Jinďa. Ta starší je povahově hodně klidná a docela i bojácná, než si s někým začne hrát, dlouho ho pozoruje z povzdálí a pak si ho pozvolna oťukává, když se jí řekne, že něco nesmí, nejpozději na třetí upozornění toho nechá. Náš malej jde do všeho po hlavě, jak někde vidí děti, hned chce dělat to, co ony, když mu něco zakážu, zkouší to pořád dokola, dokud ho to neomrzí, pak si dá pět minut pauzu a pak znovu padesátkrát otestuje, jestli maminka třeba nezměnila názor. A ta mladší bráchova dcerka, když si vezmu, co Jinďa uměl v jejím věku, tak ona je tak půl roku ve skluzu, a přitom v porovnání s tabulkami je ona „normálnější“ než náš Jinďa.

Co se týče házení pískem, s tím máme taky problém. Ani mi nepřijde, že by Jinďa chtěl schválně házet písek po jiných dětech, spíš si prostě hraje a neřeší, co se děje kolem něj, netrápí ho, že kam ten písek hází, si zrovna hraje jiné dítě. Hodně se mi osvědčilo dělat to, co děláš ty, jednou, podruhé upozornit, že se to nedělá, napotřetí ho sbalit a odejít z pískoviště. Teď už si po tom prvním varování, že když toho nenechá, půjdeme domů, začíná trochu dávat pozor. Motorku, když s ním jdu ven sama, nebereme. Jsem těhotná a mám problémy se zády, takže vím, že kdyby něco, nedoběhnu ho. Když s námi jde babička nebo taťka, tak samozřejmě na motorce jezdí. Když poodjede trochu dál od nás, taky moc nereaguje na volání, aby zastavil. Ale nezdá se mi, že by nás schválně ignoroval, spíš bych řekla, že je tak zabraný do toho, co zrovna dělá že si vůbec v tu chvíli neuvědomuje, že na něj voláme, anebo už je tak daleko, že nás ani neslyší. Myslím, že v tomhle je tvoje důslednost naprosto na místě. Což o to, když třeba jedete po parku a dohromady se mu nemůže celkem nic stát, ale pokud jede někde po sídlišti nebo poblíž silnice, musí se nějak naučit, že musí zastavit, ať už na něj voláš nebo nevoláš. Vytrvala bych v metodě vysvětlit, co dělá špatně, sebrat motorku, klidně i plácnout přes zadek, lepší tak, než ho sbírat pod autem a litovat, žes ho neplácla. To hraní s ostatníma dětma, to bude asi o tom, že se s těma statickýma holčičkama nudí, potřeboval by spíš akčnější, starší dětičky, od kterých by mohl okoukat nějaké lumpárny, které ještě sám neumí. A po krámech náš malej zásadně jezdí v nákupním vozíku, představa, že by šel po svých a držel se u mě, to máš někde ze sféry science-fiction }:)

Občas si teda taky připadám jako totálně neschopný trotl, ani tak neřeším ty cizí děti, ale když vidím, jak se chovají ty bráchovy holčičky, tak někdy je fakt složitý, nebrat si to osobně. Hlavně mě vytáčí naše máma, jak je pořád nastavená na povahu té bráškovy starší dcerky, když jeden den hlídá jí a druhý den jí já svěřím našeho Jinďu, tak pořád jen slyším, jak ho okřikuje a jak je v porovnání se sestřenkou „nemožnej“...

In reply to by ha.nka

pravda...moje mama ho hlidat nechce - a nehlida. je teda 159km od nas, vidi nas jednou mesicne a po hodine ho ma dost... na otazku, jestli by ho mohl jeden den pohlidat mi rekla, jestli si myslim, ze je to jeji povinnost. jsem rekla, ze ne - a ona, ze ho hlidat nebude. jo, kdyz jsem sla vecer treba ven, vykoupala jsem ho, pripravila do postele, takze mama ho tam jen dala , precetla pohadku, tak to ano (asi 4x za celou dobu)....na pisku to obcas hazi na deti cilene - asi aby zjistil moje reakce... jestli se prave taky nezmenej:) takze ho taky balim a odchazim... pokud nekomu neco udela, musi se omluvit - vzdycky. s tim nema problem problem je v tom, ze to za chvili udela znovu. jak kdyz ma kratkodobou pamet:) V parku, nebo tam, kde nejezdi auta vubec neresim, jestli jede hodne vpredu nebo ne - to jsme uplne v pohode a prochazka je fakt v klidu. ale jelikoz mame kolem hodne hlavnich cest, 4proudovy silnice, je to nekdy o hubu prechazet, natoz jit jen po chodniku... a v kocaru uz ho davno nevozim. takze je to fakt o hubu a nervy. no - budeme se tesit, az se nam trochu uklidni:))))

ahoj já mám 3,5 leté dítě a stejná hrůza :( minulý rok jsme chodili domů prakticky denně po cca 10minutách a ted už je to lepší, ale ted jsem opět 3x musela skutečně jít domů a přesně jak popisuješ, přes celé město řev, vztekání atd. doma se vztekne kvůli čemukoliv pokud nepočítám do 3 tak neudělá prakticky nic, zajímavé ovšem u nás je, že pokud j venku s babičkou nebo tatkou je hodnej a i ze hřiště jde bez řevu, nevím proč jen semnou se chová tak že bych nejradši dělala že ho neznám,je mi na hřišti tak trapně, matky mě vraždí pohledama :-( nemluví ( autismus podle vyšetření nee) chytrý je dost moc, bohužeůl i vyčůraný, motorku naštěstí nemá :D máme totiž ještě mladší holčičku a s kočárem bych ho fakt nechytla, ale v obchodě mi zdrhá taky, příjde mi že všechny děti jsou tak hodné, jen já se furt vztekám a řvu, jsem z toho neštaštná
když jsme byla u psycholožky kvůůi autismu tak jsem se tam na to ptala a prej nemám ječet ale změnit přístup jako že nebude chtít něco udělat tak mám říct: no tak to nedělej, stejně to asi neumíš. tp nevadí
jo jenže v tom vzteku to prostě mě takhle nejde, navíc nevím jak by se na mě dívaly ostatní matky když ten náš někoho bouchne a já mu tam budu klidně vysvětlovat že je to v cajku protože to jinak stejně neumí :(

In reply to by Arutha

ahoj, to co píšeš, že ti poradila psycholožka se mi zdá divné, jako by jsi ho shazovala, že něco neumí. To se mi nelíbí, takový přístup :n: děti se mají chválit a ne shazovat nebo ponižovat. Já to řeším tak, že když po malé něco chci a ona to odmítá udělat, tak jí jasně vysvětlím, že až ona po mě něco bude chtít, že to taky neudělám a dám ji jasný příklad - např. dobře, nechceš mi podat plínku pro ségru, já ti neudělám šťávu na pití, až budeš chtít, ale dám ti čistou vodu nebo prostě nějakou jinou věc, v čem ji nevyhovím, aby pochopila. Tohle u nás fakt zafungovalo, teď stačí, když řeknu jen DOBŘE NEMUSÍŠ takovým tónem, že moc dobře ví, o co jde :s: Ale určitě bych jí neříkala, že to neumí nebo tak něco :n: je důležité chválit, chválit za blbosti, uvidíš, jak bude mít malý radost a bude se snažit ti radost dělat taky ;) Podotýkám, že nemám doma hodnou holčičku, období vzdoru je u ní od roku a půl a už jí jsou 3,5 a stále to přetrvává ... ale už ví, co prostě může a kde hranice končí! Ale pořád je u nás dost křiku a některé dny jsou fakt na blázinec! Už se vzteká i mladší ségra :s: ale já už si přijdu tak nějak vytrénovaná od té starší, že už mě to tak rychle nevykolejí :s:

In reply to by Nikolin

no na to hrani musi mit taky naladu. nekdy vydrzi 5min, nekdy dyl. ale s tim uplne problem nema....mne treba ublizuje vic nez partnerovi. (a pritom ten je uz ted pul roku doma, takze ho vidi denne casto) ale ja jsem ta, co zakazuje, vychovava. tatinek s tou duslednosti je trochu na stiru. to ho musim jeste dusledne pozornovat ja, ze kdyz mu neco zakaze, musi to taky dodrzet... ale jinak je to celkem ok...tak doufam, ze se nam casem trochu uklidni:))

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka