Mám strach,pomozte mi prosím.

04.12.2008

Ahojky holky.

Prosím poradte mi co to semnou je nebo se stoho už opravdu zblázním.
Poslední dva týdny jsou hrozný. Najednou jsem dostala hrozný strach z porodu,který jsem předtím skoro ani neměla.
Pořád se mi honí hlavou jak to všechno bude s miminkem jestli to zvládnu a budu dobrá máma.Hrozně se mi s toho všeho chce brečet :r: :r: protože vůbec nevím co se to semnou stalo. Miminko bylo plánované a moc moc chtěné tak co se to sakra děje. Já ho teda jako pořád chci jen mi příde že už si to tak neužívám jako na začátku.
Prostě jsem ze všeho dostala hrozný strach a vím že to nejde vrátit i když já to ani vrátit nechci, Tak co teda sakra chci. :\\: :\\: :\/: :\/:
Pomozte mi prosím. Taky ste to tak měly nebo jsem opravdu tak divná? :?

Kliknutím vložíte smajlíky:

Moc Vám všem děkuji jste moje zlatíčka. Chtěla jsem Vám poděkovat jednotlivě ale je to tady dneska zase nějaký zabržděný tak to musím udělat takhle hromadně jinak bych u toho děkování stvrdla do večera.
A jsem ráda že jste mi napsaly že je to normální protože jsem se to bála někde říct a hrozně jsem se za ty pocity styděla. Tak ještě jednou děkuji. Mám Vás moc ráda :c:

Ahoj Kristýnko... nic si z toho nedělej.. divná určitě nejsi..já si od začátku těhu taky prošla několika fázemi, nejprve radost z pozitivního testu, potom slzavé údolí- brečela jsem snad kvůli každé, s prominutím, volovině, potom fáze přemýšlení, jestli je všechno jak má být, jestli jsem se rozhodla správně, jestli to zvládnu apod. teď jsem zase ve fázi, kdy už se nemůžu dočkat, až toho cvrčka budu mít u sebe... i když je tady hrozný strach z porodu..ale zvládly to jiné, zvládneme to taky!!!! A jak tady psaly holky... stojí to za to a na porodní bolesti zapomeneme jen co nám dají mimíska do náruče... jinak toto přemýšlení a náhlé změny nálad, různé chutě apod. si myslím, že patří k těhu.. stejně jako bolest zad, nohou, otoky a tak.. takže jen klid, ať moc nestresuješ mimíska, dej si raději něco dobrého- u mě zabírá čokoláda... pohlaď si bříško a buď šťastná, že v Tobě roste nový život!! Uvidíš, přejde to a všechno zvládneš!!! ;)

ahoj Kristynko, nebo, to jsou klasicke stavy v tehotenstvi, je to tou zmenou hormonu a taky, ze si uvedomujeme, co zavazneho nas ceka, to starani se o miminko. Kazda mame z neceho strach, neboj, nejsi sama. Jestli to treba muzes probrat s partnerem, tak to je fajn, kdyz te podpori nebo kamaradka ci maminka.

Na strach z porodu pomaha, kdyz si reknes, kolik zenskejch to muselo zvladnout, tak to zvladneme taky, ze jo? je jasne, ze se o ty nse drobky bojime a budeme bat celej zivot, ale kdyz si je tak prejeme, tak to nejak prekoname.
Urcite si s nekym promluv, at to nedusis v sobe a urco bude lip. :a:

Ahojky !!! Nejseš vůbec divná. Já čekám druhé mimi, bylo velmi chtěné a občas také mívám ty stavy. Někdy jsem jako u vytržení a jindy mám dosti negativní pocity, až se za ně stydím. A porod? I když už to bude podruhé, tak posledních pár dnů začínám mít fakt obavy, jak to zvládnu. Nejen ten porod, ale i starost o 2 děti. Prostě si říkám, že hormony pracují a myslím si, že každá nastávající mamča mívá občas nějakou tu "špatnou" chvilku. Tak hlavu vzhůru!!! Užívej si bříška i miminka v něm, pa :-)

ahoj, nejsi divná. za prvý ti dávají zabrat hormony, za druhý ti pominuly ty největší starosti s tím, že jsi těhotná a máš víc času soustředit se na to "potom".
strach z porodu mě přešel v posledním měsíci, kdy už jsem si přála, aby to bylo a mohla jsem drobečka mít u sebe.
ničeho se neboj, každý miminko je jiný a třeba zrovna to tvoje bude to nejzlatější - až se k tobě přitulí a usměje - budeš přesně vědět.

ahoj Kristynko, nebo, to jsou klasicke stavy v tehotenstvi, je to tou zmenou hormonu a taky, ze si uvedomujeme, co zavazneho nas ceka, to starani se o miminko. Kazda mame z neceho strach, neboj, nejsi sama. Jestli to treba muzes probrat s partnerem, tak to je fajn, kdyz te podpori nebo kamaradka ci maminka.

Na strach z porodu pomaha, kdyz si reknes, kolik zenskejch to muselo zvladnout, tak to zvladneme taky, ze jo? je jasne, ze se o ty nse drobky bojime a budeme bat celej zivot, ale kdyz si je tak prejeme, tak to nejak prekoname.
Urcite si s nekym promluv, at to nedusis v sobe a urco bude lip. :a:

Ahoj Kristýnko, já to u Lucinky taky tak měla, celou dobu jsem se těšila a hned jak jsem na sobě začala pozorovat změny tak na mě přišel strach z toho všeho, tak jsem se snažila na to nemyslet, něco dělat a hlavně se nestresovat.
No a nakonec jsem si řekla že bylo vše zbytečné... Těď čekáme vymodleného chlapečka a viš co se děje? opět je tady ten strach smíchaný se štěstím a le je tady. To je těma hormonama a u mě k tomu ještě pomahají vánoce. Neboj se, budeš skvělá maminka, uvidíš...

In reply to by lucinka_2

Ahoj Lucinko. Moc ti děkuji za povzbuzení si hodná. A v úterý jsme byli na ultrazvuku a budeme mít taky kluka jako vy. Já se na něj těším ale mám pořád ty hrozný obavy že si připadám jako nějakej sobec. A máme ho i na 3D obrázku tak ho pořád prohlížím. A nemůžu si zvyknout že to miminko je opravdu moje. Toby mě zajímalo jaká budu po porodu doufám že to bude lepší a brzy si na něj zvyknu. Já se uplně za ty svoje pocity tak hrozně stydím,ale i přesto všechno ho hrozně moc miluju a moc se na něj těším. Já jsem prostě těhotná bláznivá ženská :///: :00:

In reply to by kristynka

povzbudit potřebuje občas každý. Myslím si že každá z nás tenhle pocit alespoň jednou zažila, holt jak říká moje maminka, tohle není hračka, bude to tady pořád a bude to na to tobě njakou dobu zavyslé. Když jsem to od ní slyšela poprvé, dostala jsem strach ale při pohledu na to malé stvoření, vše opadlo a teď má ten můj bimboš 5 let a zvládla jsem to a stále zvládám.

In reply to by lucinka_2

Ty jsi holka šikovná,ale hlavně abych to zvládla taky tak dobře jako ty. Jak si tady psala že se na ty se na to snažíš nemyslet a soustředíš se na něco jiného tak jsem si s tebe vzala příklad a přihlásila jsem se na cvičení pro těhotné tak tam aspon přídu na jiné myšlenky.Chodíš taky na nějaké cvičení nebo si chodila při prvním těhu?

In reply to by kristynka

u luinky jsem nechodila, nebyl čas, celou dobu mi nějak nedocházelo že jsem těhotná, zařizovala bydlení apod a pak ejhle a Lucinka se hlásila na svět ale teď to cítím jinak, chodit chci ale nechci chodit sama. Uvidíme , prosinec ještě nechám tak ale v lednu se do nějakého pustím pokud to doktor dovolí.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky