Jsem trošku (víc) vytočená

Tak to je snad poprvé v životě, co mě mamka takhle vytočila :00: Vždycky mě vytáčí tak jako lehce, když vidí někde nějaký nevychovaný dítě nebo něco co ta mamka dělá a jen tak pronese, že doufá, že já takhle svoje dítě vychovávat nebudu, to už jsem se naučila přecházet mávnutím ruky a slovy, že snad ještě nejsem úplně blbá. Jenže, před pár lety, jsem si koupila šaty, těhotenský, jen proto, že se mi moc líbyli. Jsou vzdušné, lehké, červené s drobnými puntíky a s laclem, kterej se v tý době dost na šatech nosil (takový to období pytlovejch šatů a tak). Nosila jsem je chvilku, pak jsem je zahrabala do skříně, že je snad využiju opravdu až v tom těhu, protože byli opravdu široký. Tak je zatím začala nosit mamka. Před asi měsícem, jsem jí řekla ať je najde, že bych si je ráda vzala zpět, že nemám co teď v těch parnech nosit a ani jedny šaty co mám nezapnu přes prsa a břicho mám v nich narvaný. Samozřejmě je doma nenašla, tak že budou na chatě, tam taky nebyli, tak ještě jednou doma, prohledala i pytle s odloženejma věcma. Před chvilkou mi volala, že ty šaty MUSÍM MÍT JÁ!!!!!! Tak jsem jí slušně vysvětlila, že JÁ JE OPRAVDU NEMÁM, že nevidím důvod, proč bych si zrovna tyhle šaty brala k sobě, když jsem je do teď nenosila a zbytek stejně odloženejch věcí nechala u nich. Ona se to ještě snaží hodit na mě!!! Určitě je někomu půjčila jak jí tak znám a už si to nepamatuje. Zítra k nim jedu, prohledám to tam ještě jednou a jestli tam nebudou, tak doufám, že bude aspoň na tolik taktní a dá mi peníze na nový šaty. Já opravdu nemám co na sebe a z tý neschopenky prostě na nový šaty nemám, to reději koupím, něco na prďolku........jsem zoufalá :§)