Jak jsem porodila Natálku :)

Ahoj holky.
Tak se konečně dostávám k tomu, abych vám popsala svůj úžasný porod :)
Natálce se vůbec nechtělo ven, termín dle UTZ jsme měly 12.8. (podle PM dokonce 3.8.). 21.8.2008 jsem tedy šla ve 41+2 tt do Motola na Oxytocinový zátěžový test. Test proběhl, ale kontrakce ojediněle. Doktorka mě prohlédla, nález pořád stejný, hrdlo pro 2 prsty. Udělal mi Hamiltona, což teda bolelo jako prase :sick: a napsala mě na druhý den, 22.8., nástup na vyvolání. ://: Po přichodu domů jsem začala mít slušný bolesti po 5-10 min a odcházela mi zátka, ale tím to tak končilo. Večer bylo po bolestech a nic se nedělo. Ráno jsem tedy za doprovodu manžela jela na vyvolání. Přijali mě, natočili monitor, dostala jsem tu slušivou nemocniční košilku a v 8:40 mi Dr. zavedla tabletu na vyvolání, což bolelo ještě víc, než ten Hamilton :jawdrop: zajela mi snad až k žaludku :00: Pak jsem 20 ninut ležela na koze, přišla sestra, dala mi náramky na ruku, abych se jim neztratila :///: a šla se rozloučit s manželem. Sestra ho sice posílala domů, že bydlíme blízko,ale byl rozumnej a šel jen dolů na kafe, protože Dr. říkala, že se uvidí za hoďku, ať je poblíž. Takže jsem si vzala věci, on odešel a já znovu na monitor, to teda bylo něco po 9 hod. A tím skončil můj pojem o čase :///: Natočila mi další monitor, to už mě začínalo bolet v podbříšku, ale nic tragickýho. Po monitoru mi odnesla věci na čekatelský pokoj, kde byla sprcha, wc, 2 postele, míč atd.,ale teda žádný luxus :( Každopádně jsem to ani nevnímala a nic z toho ani nevyužila. Jen co jsem přišla, začalo mě strašně bolet břicho,ale v kuse. Nemohla jsem vůbec sedět, tak jsem na půl zadku sedla na postel a stihla jen napsat manželovi a kamarádce, že je mi strašně zle. Tak jsem se horko těžko svlékla, že zkusím sprchu. No ta vůbec nezabrala a bylo mi čím dál tím hůř. Polil mě studený pot, začala jsem slábnout a děsně se mi klepali ruce i nohy. Vylezla jsem ze sprchy, s námahou na sebe navlíkla košilku a vyplazela se na chodbu za sestrou, že je mi strašně zle. Odvedla mě na monitor s tím, že se tam nic moc neděje a co mi prý je. Já myslela, že je to moje poslední chvilka, ležela jsem na monitoru a svíjela se bolestí, dostala jsem mokrý hadr na hlavu a čekala, až bude mít nějaká doktorka čas. Když přišla, tak jsem se doslova odšourala za ní na vyšetřovnu a vyškrábala se na kozu. Prohlídla mě a říká, že je to super, že jsem na 4 prsty a kde prý je tatínek,že jdeme na sál. Ani už teď nevím,jak jsem mu napsala sms. Každopádně na vyšetřovně jsem se ještě dožadovala něčeho na bolest, tak že mi píchnout nějakou kapačku. JInak špatně mi bylo z té tablety, byla to prý reakce, ten prášek je prý dost silný. Jo a klistýr že už ani nestihnem. No ani by nebyl potřeba, protože jsem šla znovu na pokoj pro věci a tam jsem ještě stihla 2x navštívit wc :s: Vyšourala jsem se na chodbu a tam už stál manžel a když mě viděl,tak se asi trošku zhrozil :00: No, přišli jsme na sál, položili mě, manžel mi dával pít, otíral mě mokrým hadrem a dostala jsem do žíly výživu, aby se mi udělalo líp, protože jsem i špatně dýchala a začal mě brnět obličej. Jedna PA mi tam dost pomohla, když mi ukázala jak dýchat a dýchala se mnou. Kontrakce byli čím dál tím horší a častější, tak jsem i přestala komunikovat s maželem a na jeho dotazy, jestli něco nepotřebuju, jestli nechci napít atd. už jsem jen dělala posunky :-D Přestala jsem nějak vnímat okolí a cítila jen bolesti a snažila se co nejvíc odpočívat mezi kontrakcema. Vím, že jsem ležela na boku a kousala tu mokrou plenu co jsem měla furt někde na hlavě :) Pak jsem ucítila, že se mi chce tlačit, tak jsem někoho volala a bylo mi řečeno, že to mám prodýchávat a že jsem na 7 prstů a mám půlku za sebou. A já si jen v duchu řekla: teprve půlku???? :jawdrop: :s: No ale šlo to rychle, najednou jsem cítila nutkání na tlačení,ale už to prodýchat fakt nešlo a úplně samovolně se to dralo dolů, tak jsem zařvala, že už nemůžu, že musím tlačit, tak upravili lehátko, abych mohla dát nohy nahoru, píchli mi vodu (což jsem teda cítila :O ), vycévkovali a jedna hodná Dr mi začla vysvětlovat jak tlačit a že až budu mít kontrakci, tak můžu začít. No tlačila jsem a tlačila... v tu chvíli jsem vůbec nevnímala bolest, ale jen se soustředila na to, kdy přichází kontrakce a abych tlačila ze všech sil :) PA a sestry mi daly ruce pod chodidla, že se mám zapřít, manžel mě podepíral hlavu a já slyšela samý: tlačte, ještě, ještě kousek, ještě chvilku... :///: no a asi po 4 nebo 5 kontrakcích koukám a hlavička je venku a já se blb zeptala: To už je ona? :s: No a za chvilku vyklouzl zbytek tělíčka, ale s ním nečekaně i gejzíl plodovky, takže jsem viděla jak najednou všichni uskakují a pak Dr. prohlásila, že se teda musí jít převléct a přezout :!k: No a to bylo 12:00, takže máme doma poledňáčka :girl: Dětský Dr. jí zabalil, přidržel mi jí na prsou, abych se na ní koukla a odnesl k omytí a ošetření. Jen tatínek trošku nevěděl, kdy smí fotit, tak jsem ho musela vyhánět, ať jde za ním a fotí :) No za chvilku přišel i s tím krásným uzlíčkem, který měřil 52 cm, vážil 3730 g a stál tam nade mnou a ani mi jí nechtěl dát :-) Apgare skóre jsme měli 10-10-10 :one: :qu: Natálku pak dali do teplíčka a čekalo se, až vyjde placenta, který se teda už vůůůbec nechtělo, trvalo to snad dobrých 20 min, než vylezla. No a pak došlo na šití, což bylo snad nejhorší, šila mě nezkušená Dr., takže fakt sranda. Málo mi to opíchala, takže jsem toho dost cítila. Do toho jsem ještě dostala zimnici, tak se mi klepali nohy a ona pořád ať se uvolním a ať sebou tak nešiju, bych chtěla vidět jí, kdyby do ní někdo za živa píchal jehlou, že jo. :spid: Co bylo po tom už není zajímavý, po šití mě přikryli, malou odvezli, řekla jsem si o jídlo, který se mimochodem nedalo moc jíst s manželem jsme si tak nějak povídali a čekali, jestli se uvolní lůžko na šestinedělí. pak manžel odešel a mě PA odvedla na čekatelský pokoj, protože lůžko stále neměli, dala jsem sprchu a posílala sms, telefonovala a přijímala gratulace. Nakonec mě n pokoj dali až v 18 hod a v 18.15 jsem konečně pořádně viděla ten můj pokládek a od té chvíle se od něj nehla :)
Takže když to shrnu, tak porod od zavedení tablety do vykouknutí Natinky trval 3:20 min, což na prvorodičku fakt paráda. A jsem ráda, že jsem se nemusela na tom čekatelským pokoji trápit několik hodin v bolestech. Takhle to šlo tak rychle, že jsem to ani já nestíhala :n: :s: Musím říct, že si určitě, teda pokud bude s kým, jedno, možná i dvě :///: dítka klidně střihnu. I když myslím,že mě to přejde, až malá povyroste a bude zlobit a budou starosti :!k:
Co se týče citů, tak mi to všechno přišlo tak nějak přirozený a normální. Žádný veliký příliv emocí. Samozřejmě , že jí strašně miluju,ale přišlo mi to jako by to bylo normální a měla jsem jí už dlouho, ale na druhou stranu si pořád říkám, že je neuvěřitelný, že ten drobeček je opravdu můj :girl: :h:
A co se týče postavy, tak jsem hubenější než kdy předtím. Díky stresům a starostem, které jsem měla v těhu, jsem dva dny po návratu z porodnice měla o 14 kg míň než před porodem, což je o 10 kg míň než před otěhotněním. Zdá se to neuvěřitelný, ale je to tak!!
V pátek nám tedy bylo pět týdnů, tak sem zítra vložím nějaké fotečky mého sluníčka, které plně kojím, mám dokonce i mlíko na rozdávání :-D
Jinak kdo zná můj příběh, tak se možná ptá, jestli to s manželem pohlo. Takže nepohlo! Teda myslím, že na sále byl naměkko, ale ničemu to nepomohlo, týden po porodu se odstěhoval :n: :r: Jsme tedy s Natálkou samy. Ale ona mě naštěstí zaměstnává a mám z ní obrovskou radost a za nic bych ji nedala :h: My to spolu už nějak zvládnem. Musíme.
Tak tedy na to, že to byl celkem rychlý porod jsem se dost rozepsala, co :) Ale věřím, že se tím prolouskáte ;)
Všem těhulkám přeju,aby měly co nejpohodovější a nejrychlejší porod a samozřejmě souhlasím s tím, že to za to opravdu stojí!!! Takže vesele rodit, holky :a: :k: