Jak jim mám vysvětlit, že nejsem z porcelánu?
Ahojky všechny tu moc zdravím. Od té doby co jsem těhotná, tak si připadám jak kdybych byla z porcelánu, nebo se alespoň značná část lidí v mém okolí tak chová. Třeba dneska jsem chtěla mamče pomoc zavařovat okurky, něco nosit to mi okamžitě zakázala, tak jsem nabídla, že je budu aspoň ve vaně umývát a to bylo hned né né u toho bys byla ohnutá, mohla bys se smeknout atd. Nebo si třeba jen zavazuju boty a když se zvedám tak na mě přítel hned ať se nezvedám tak rychle atd. Teď si s přítelem zařizujeme nové bydlení. A on furt tohle nejdělej já to udělám a to se týče třeba jen omytí nábytku. Neustále jim říkám, že běžný věci můžu dělat, že těhotenství není nemoc a že vím, co můžu a co nemůžu a že to poslední co bych chtěla je ublížit miminku, že to bych si neodpustila. Nevím jak jim vysvětlit, ať to nechají na mě to rozhodnutí co budu a nebudu dělat. Pořád jim říkám, že když s něčím budu potřebovat pomoc, že si řeknu. Chápu, že mi chtějí pomoc a že nechtějí aby se mě ani mimču něco stalo, ale někdy to přehánějí a nedají ci to vysvětlit. Taky to některá z Vás měla takové?
mně to připadá moc hezké, bych si to užívala, ale asi by se ti nelíbil opak, kdyby si musela dělat běžné věci (tahání nákupu, těžkých věcí, vysávání koberců atd) a každej by ti říkal si nestěžuj těhotenství není nemoc. Tohle je ta lepší varianta, tak si to vychutnej, bůh ví, kdy to zase zažiješ!!
Tak maminka už se na miminko tak těší???? To mám radost za tebe. Pamutuju, jak jsi tady psala, že to nemůže zkousnout. Jsi to ty, cos to sem psala, že jo?? Buď ráda, že na tebe berou ohledy :one:
In reply to Tak maminka už se na by plucka
Ahojky, jo psala jsem to já. Už se na něj těší moc, už se doma vůbec neřeší, že je mi tolik kolik mi je už mě prostě berou jako dospělou a to mě moc těším a moc si rodičů za to vážím, ale to opečovávání je vážně někdy až přehnané. Hlavně mamča nemůže zkousnout to, že až si necháme říct co to vlastně v bříšku nosím (jestli holčičku nebo chlapečka), tak že si to chcem nechat s přítelem pro sebe, aby měli překvapení. Pořád za mnou chodí a říká, viť že nám to řekneš, vždyť ty to stejnak nevydržíš nám to neříct atd. Jsem ráda, že to dopadlo takhle a jak už jsem psala moc si za to mé rodiny vážím.
ja mam taky zakazů plnou p...., ale na druhé straně si toho i vážim protože jsou třeba i lidi kteři naopak neberou ohledy na nic. nepochopi že některým z nás byva rano tak zle že ani nevstanem z postele (I.trim). některi chlapi taky si neberou servitky. tak zase raději tak než jinak. :a:
jsem teda už na konci těh.-40.tt a taky to je nejhorší-to je pořád ,,nevstávej" ,,seď ja ti to podám" ,,nesvítí na tebe sluníčko",...... a nechápou že už fakt pořád sedět nejde,a že když mi není dobře tak si řeknu -že! a to se tě ještě pořád neptaj jestli už nerodíš!a to všichni od maminky až po známé které pomalu nevidíš jak je rok dlouhej.
no ale musíme to nák brát -oni to s náma myslí určitě dobře.
papa užívej si těhu
já souhlasim, tak si to užívej, vždyť kolikrát je to za život, co tě někdo obskakuje!!!
Pak budeš mít frmolu až, až!!!!
Ahoj, tak si toho užívej, dokud můžeš... Taky jsem si připadala jak z porcelánu, nebo jako princeznička... Občas mi to lezlo na nervy, ale pak jsem si řekla, že si toho prostě budu užívat (ale ne zneužívat :-) ) a tak jsem se před ostatníma šetřila... Ale jinak jsem dělala snad vše možné, když mě nikdo neviděl. v 8.měsíci jsem dokonce sekala trávu... jéje to bylo pak řečí, co mě to napadlo. Ale já jsem se na to cítila. Jen je nech, ať Tě hýčkají, potom už to takový nebude :-) pa a pěkný těhulkování
ja mam pocit ze uz si nemuzu z prominutim ani prdnout bez svoleni ... taky to mam tak jeste jak jsem chodila do prace tak jedine co jsem tam mohla tak bylo strihani ..doma mam to same ale ja kdyz jsem sama tak na nikoho nehledim a udelam si sve taky me to strasne stve vim co si muzu dovolit a co ne... ono je to fajn kdyz te rozmazluji ale vechno ma sve meze
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahoj, řeknu to takhle. I když o tebe budou pečovat a zakazovat ti všemožné aktivity tak se může stát cokoliv. Možná že by jsi jim to měla takhle říci. Sice to zní ošklivě ale je to tak. Pokud tělo vycítí že se mimi nemá narodit, tak se nenarodí a nikdo tomu nezabrání. Mě by tohle děsně štvalo. naštěstí jsem nic takového nezažila....