hurááááááááááá

Zdravim všechny snažilky, těhulky, maminy a prostě všechny co sem chodí.
Dlouho sem tady nebyla už je to dlouho co se mi narodil Péta. Jeho první rok byl velice hektickej a smutnej, v jeho 5měsících nám jedna pani srazila autem a na mistě zabila taťku, zůstala sem sama s miminkem. Ze začátku to bylo opravdu těžké, tolik probrečených nocí. Ale pravda je že čas zahojí všechny rány. Strašně mi pomohl bratra kamarad se kterym sem najednou chodila, byl snáma vlastně od ty doby co se to stalo, mě pomáhal a malýho vychovával , prostě to nějak přerostlo ve vztah. Na vánoce 2011 sme se rozhodli že si pořídíme sviště spolu ale bohužel nám to stále nešlo, už sem měla za sebou první vyšetření a Lukáš byl objednanej na spermigraf. Asi jak sme na to přestali myslet se nám konečne zadařilo. Ve čtvrtek nam doktor potvrdil tehu, sem v 5týdnu. Jen nevim proč ale strasne se bojim, krom unavy mi nic neni a já bych nejraději běžela za doktorem at mi ukaže zase ultrazvuk že je vse v poradku. Při prvnim sem zvracela a bylo mi zle do konce 4mesice, nevim proč ale mám strach že me zase čeka nějaky neštěstí. Kamarádka řikala že to mám třeba spojeny se smrtí Petra, co si otom myslíte?