Hepatopatie v těhotenství - preeklampsie, hepatoza..

Jsem v nemocnici něco přes týden. Začalo to svěděním. Na "slabých" místech, včetně dlaní a plosek nohou. Slabých jako prokrvenějších.. Byla neděle, když to začalo. Ještě, že jsou ve čtvrtek ty jaterní testy. Jsem 33.týden, bylo by blbé, kdyby to nestihli zaléčit, utlumit. Jestli je to ono, klidně ať mě zavřou do nemocnice.. však to tam 14 dní vydržím. A ono jo. Zvýšená kyselina močová, ALT, AST, kyselina žlučová. To je tou cukrovkou taky.

Miminko je větší, než běžné děti (větší, než 94% ostatních dětí v 33.týdnu). Jinak by to do 36.týdnu počkalo.. A tak dostávám Transmetil, kortikoidy na plíce, Essentiale, Urosan.

Po kortikoidech je mimi spací. Na monitorech nejde vzbudit, chvílemi se o něj bojím. Sestřičky v Podolí jsou hrozně milé. Nebo aspoň nám nechávají volné pole působnosti.

Testy se po 4 dnech zopakovali. Zhoršili se a tak mi zvedli dávku.

Po dnu dvojnásobného Transmetilu se mi znatelně ulevuje. I mimi už je vzhůru a projevuje aktivitu. Jsem spokojená. Jsem stabilizovaná. Testy se zlepšili. Dokonce tak, že kdybych chtěla po dalších domů a zlepšilo se to, jako do teď, pustili by mě. Jen mi natýkají nohy a mám na nich bílé skvrny, fleky. To jsou prý bílkoviny. Nikdo to ale neřeší, páč tlak mám dobrej. A o ten tlak asi jde. A o výsledky na monitoru.. když ozvy nejsou po většinu času nad 160, je to v pohodě. Stejně jako nespící miminko :). Jsem tedy unavená, spala bych pořád, ale po vyčerpávajícím svědivém týdnu si rozumím.

Byla tu paní, nohy jak konve, že ten tlak nemá vyšší poprvé. Bílkoviny v moči, ale až po reakci s nějakou tekutinou. Na (čůracím) papírku nebyla na KO vidět. Tlak neklesl, takže na císaře. Že chtěla rodit spontánně. Bylo mi jí líto :( . Dělala tak dlouho, že se nic neděje, až to všechno "zvorala" i s doktorem, který jí mohl pomoci, aby jí měli čas zaléčit. Ano, jako mě.

Díky paní dr. Andělové z Podolí, která mě na testy dala už v 32.tt jsem ještě vcelku. Beru horu léků, ale nedrbu se jak šílená. A jsme zase o týden dál. Ještě pár dní.. snad moje játra nevypoví službu. Což se prý také stává. Já taky tedy doufám, že vydrží.. A kdyby ne, mimi bude v pořádku. Nohy zase téměř splaskli, zůstali skvrny.. Snad vydržíme do 36.tt a snad se dostaneme na chvilku domů.. Snad.

Trochu mě zase dneska večer svědí tělo, ale třeba je to tím vedrem, že se potím. Uvidím. Ale jsem v nemocnici a vím, že Daník je v bezpečí. Kdyby moje tělo přestalo poslouchat. Nechtěla bych, abych něco zanedbala. Tělo v těhu je tak křehké. Už mohl být Dan buď postižený, mrtvý nebo v inkubátoru. Takhle je mu dobře a je u mě.

Je mi jasné, že to každý neví, že nějaké blbé svědění nebo otok můžou být nebezpečné. Já to kdysi taky netušila. Ženy, dívky, maminky: Svědění, otok, zvýšený tlak, slabost, bolest hlavy. Na internetu se něco málo informací najít dá.. Nemyslete, že jste hypochondričky.(Já jsem, ale nestydím se za to :D) Pro jednou mi moje hypochondrie zachránila mimi..