Jak se narodila naše Natálka...
Ahojky holky, včera nás pustili z porodnice, malá teď usnula, tak popíšu, jak se ocitla na tomto světě... Porod jsme měli vyvolávaný, v pátek 2.1. jsem přišla do poradny a už si mě nechali v nemocnici na oddělení rizikových těhotenství, jelikož si usmysleli, že Natálka má malou hlavu a velkou nohu a já mám málo plodovky, tudíž může být postižená, takže budeme vyvolávat... No v pátek pouze oxitocinový zátěžový test, který mi naprosto nic nedělal, pak nějaká injekce, po které se taky nic nestalo. V sobotu jsem vstala a doktor řekl, že mi teda zavedou tabletku, nejdřív 1/4, po té nastaly trošku bolesti a okolo 2 hodiny odpoledne, když jsem byla na 4 prsty, tak mi zavedl ještě půlku a potom jsem lezla po zdi bolestí. Manžel přišel na návštěvy ve tři a já už jsem se balila na porodní sál, bolesti po dvou minutách, no koukal na mě jak z jara, páč jsem mu ještě v 11 říkala, že se nic neděje.... Ráno na natáčkách jsem se ještě ptala porodní asistentky, co by se dělo, kdyby tam rodilo více rodiček než dvě, páč mají jen dva porodní boxy. Porodní asistentka mi říká, že se jim to ještě nestalo.... No a přijdu na porodní sál a PA mi říká - vy jste to snad přivolala, jste třetí, nemáme pro vás porodní box... Takže jsem strávila zbytek do druhé doby porodní v improvizované místnůstce, přístup do sprchy na houby, prostě nepohodlí, ale PA byla velice milá a pomáhala mi rozdýchávat, manžel tam stál a taky se strašně moc snažil mi pomáhat, ale já jsem na něj byla v bolestech trochu hnusná a mezi kontrakcemi jsem se mu omlouvala omlouvala jsem se všem, že jsem taková hysterka a křičím, nakonec jsem zjistila, že jsem prý nebyla zase tak hrozná:) No v půl páté mi praskli vodu (bylo jí hoooodně) - bolesti zesílily, v půl šesté mě dali infuzi oxytocinu, po které se staly nesnesitelné a šlo se na sál. Tlačila jsem prý dobře, ale krátce, PA mi tlačila na břicho, manžel mi stál za hlavou a hladil mě po vlasech, doktor mě povzbuzoval, abych tlačila déle... Nakonec se v 17.45 vyloupla Natálka, museli mě nastřihávat (asi 10 stehů, šití bylo z porodu asi nejnepohodlnější), byla to velká úleva, když začala křičet, doktor říkal, že když jí vytáhl, tak vypadala, že porod prospala, byla trochu promodralá a měla šišatou hlavu, jak jsem jí tlačila na několikrát (hned třetí den po porodu už jí měla srovnanou)....Měla 3,45 kg a 49 cm a je opravdu nádherná, s tatínkem se na ní nemůžeme ještě dneska vynadívat. Ostatní měli pravdu, v tu chvíli, kdy jsem rodila, tak jsem myslela, že to nepřežiju, teď už si na tu bolest skoro nevzpomenu....