11letý syn s 19letou slečnou

To teda, na tohle já fakt nemám slov... :n:

to je pravda. To jsem si úplně neuvědomila. On sní ale na druhou stranu nemusí čekat dítě v 11 letach ale o pár let později. Ale doufejme že to momentálně až tak daleko nedošlo.....

Já si myslím, že její rodiče by také byli v šoku... Určitě by byla nasnadě otázka, co si myslí, že získá z 11 kluka? A pokud odpoví, že si z něj pouze dělá srandu, pak bych ji upozornila na to, že i 11-ti leté DĚTI!!! mají své city a pocity. Nemyslím si, že každý normální rodič by to přijal s tím, že dcera je plnoletá, tak ať si dělá, co chce. Mě, jako matku by to rozhodně nepotěšilo a určitě bych si zkusila s ní promluvit. Navíc, pokud se do toho rodiče zapletou, vsázím na to, že tu dotyčnou to přestane bavit, protože už to bude moc komplikované a už bude "odhalená" :-)

hm...já bych se tomu zas tak nevyhýbala, ale to záleží na člověku. Však je to pravda, v 11-ti letech považujeme osobu opravdu za dítě!! :-) kdežto v 19 už očekáváme, že to větší dítě bude mít kapku rozumu. A ona dotyčná by si vskutku měla uvědomit, že píše dítěti. Notabene dítěti pod zákonem. Policií bych nevyhrožovala, to by mohlo mít následky i z druhé strany. Je dobré totiž předpokládat, že ona slečna si vybije vztek právě na tom synovi a přijde za ním se slovy tipu "tvoje matinka byla u nás doma, no to ti teda pěkně děkuju, proč jsi jí to vůbec říkal?Vyhrožovala mi policíí, je to k...a.!".... a tak podobně. Pak bude mít tady paní nahoře problém i se synem, který jí bude denně dávat najevo, jak je nespravedlivá, zlá a jak ho ponížila. Kdežto pokud se to pokusí slečně vysvětlit, pěkně po dobrém, před rodiči a ukáže dobrou stránku jako "víš, já chápu, že se stane cokoli, ale opravdu je ještě celkem malý a tak se bojíme, však už jsi dospělá, rozumější než on...!" Zkrátka šla bych na ní psychologicky a očekávala podporu i od jejích rodičů, aby pak v závěru mohla třeba synovi říct "už si nebudeme psát, není to správné", ale aby mu to nelíčila s velkým vztekem z toho, že matinka mu vyhrožuje. Samo o sobě bych spoléhala na to, že jí to bude před rodiči nepříjemné :-)

:-D jooooooooo, tak to smekám! Též jsem chtěla být učitelkou...pak mě to naštěstí přešlo, poté, co jsem si vyslechla v ordinaci u doktory nářky jedné paní, kterak její dcera učitelka dostala od tatínka jednoho žáka pěstí, až jí zlomil čelist, jen proto, že jeho synkovi zabavila mobil, se kterým rušil při hodině a napsala domů žádost, zda by si pro mobil mohli rodiče přijít a promluvit si s ní. Skončilo to, jak to skončilo a já se toho snu rychle vzdala :-)