Musím to ze sebe dostat

Omlouvám se dlouho jsem tady nebyla,nějak není čas a ani nálada:-(Jak už některý víte z facebooku,zhruba před měsícem si Ondrášek na sebe vylil vařící olej!!!Následoval transport vrtulníkem do Prahy na Královské Vinohrady na jip..Mě do vrtulníku nevzali a prý ať si zavolám.Potom následovalo pět dlouhých dní než jsem za ním mohla.Nebylo pro mě místo a jelikož bydlím docela daleko od Prahy tak jsem nechtěla tam jet a za pár hodin zpátky domů.Psychicky bych to nezvládla,abych ho tam viděla a pak od něj musela odejít:-(((Už takhle to bylo strašný.Po pěti dnech ho dali na normální pokoj a já už mohla být konečně s Ondráškem.Co následovalo pak bylo taky strašný.Ob den,převazy a nakonec se stejně pár místeček nezahojilo,tak musel na transplantaci:-(Ten strach když byl na sále bych nikomu nikdy nepřála.Potom následoval týden kdy jsem ho musela udržovat pořád v posteli a nesměl chodit,protože to měl i na nožičce.Nakonec jsme to zvládli a pěkně se mu ta transplantovaná kůže přichytila.Den před propuštěním Ondrášek dostal velký kašel(strašili nás laringitýdou,ale naštěstí to nebyla)a vysoký horečky.Jelikož Ondrášek přes Vánoce měl febrilní křeče z horečky,tak nás přesunuli zpátky na jip aby ho měli pod kontrolou.Tam jsem už naštěstí mohla být pořád s ním.Byli jsme tam dva dny a pak jsme konečně mohli jít domů.Jestli jsem si myslela že je po všem tak jsem se šeredně spletla:-(Za týden jsme jeli na kontrolu a Ondráškovi musejí ušít speciální návlek na to transplantovaný kvůli jizvám.Takže minimálně rok bude muset nosit na jedný nožičce ponožku a přes tělo bude mít takový jakoby kalhoty,protože to má na bříšku i na stehýnku.Nechali mu jenom dírku na pinďoura.Takže odnaučování od plín se posouvá na nevím na kdy.Holky já z toho asi zešílím.Je mi ho strašně líto.Musíme dělat tlakový masáže,ale to jenom řve a řve,takže to zatím dělám když spí,ale budu to muset dělat i přes den,protože ty jizvy prý mají hroznou tendenci se měnit a já nechci aby Ondrášek byl nějak moc zjizvenej.Jinak on se z toho dostak krásně.Vadí mu jenom přebalování protože vidí to na tom stehýnku a ještě tu kůži co mu brali ze zadečku.Za to já jsem docela v háji.Pořád si to vyčítám,hlídám ho a nenechávám ho vůbec o samotě.Pořád se mi to vrací před oči.Neumím si představit tu bolest co musel prožít.To mě všechno užírá a strašně trápí.A teď čekat jak se to všechno zahojí a modlit se aby nemusel už nikdy na žádnou operaci.Protože když jsem tam ty děti viděla,holky hrozný:-(Omlouvám se že je to tak dlouhý,ale musela jsem to ze sebe dostat