Můj porod

Tak se Vám taky pochlubím.
Původně jsem měla termín 17.2. ale malý tom se na svět podíval 2.2.2011. Začalo to ráno v 6 že mi praskla voda. To že mi praskla opravdu jsem usoudila až po 7 hodině, protože mi neodtékala pořád ale asi 3x mi to jakoby chrstlo. Netušila jsem jestli jsem se jen nepočurala nebo to nebyl jen vodnatý výtok. Po 7 hodině jsem se nakonec odhodlala zavolat mojí sestře co dělá u mého pana doktora. Ta mi řekla že když nemám teda bolesti, ať zbalím vložku, ( to už jsem začala třrošku krvácet) a přijedu. Když jsem dorazila do ordinace, tak už mi bylo jasné že se něco bude dít.
Vložka opravdu zmodrala....Ale pan doktor byl v klidu a já taky. Nic moc mě nebola, jen tak jako obvykle - sem tam nějaké to tvrdnutí. Napíchli mě na monitor a tam skoro žádné kontrakce vidět nebyly, tak pan doktor usoudil, že mi odešla jen hlenová zátka a dál byl v klidu. Když jsem měla jít asi po půl deváté k němu, opět mi chrstlo trocha vody a myslím že po troškách odtékala až do porodu. Vyskolčila jsem an kozu a pan doktor jen koukal. Potom mi povídá: Tak dneska porodíte, jste už otevřená na 2 prsty. Potom mi trochu pomohl.
Po 9 hodině jsem vyrazila autem domů. Už na cestě mě chytly bolesti po 5 minutách, to jsem myslela že to ještě přejde a psala jsem manželovi ať přijede až po 11. Během 10minut co jsem byla doma jsem si to rozmyslela, bolesti už byly po 3 až 4 minutách. Manžel domů dorazil po 10hodině, já mezi bolestmi dobalila věci a vyrazili jsme. Ty bolesti v autě byly hrozný.... to že jsem musela sedět.Po 11 jsme byly v porodnici kde jsme začali sepisovat porodopis, který jsem druhý den chtěla jet sepsat. Po 12hodině mě napíchli na monitor a tam bylo vše v pořádku. Jen ty bolesti po 3 minutách.....v půl jedné mě prohlídl doktor a to už jsem byla v půlce - otevřená na 4 prsty. Ani se mi tomu nechtělo věřit, že dnes porodím. Pořád jse čekala kdy přijde to nejhorší...
Porodní asistentka mě zkontrolovala jen 2x, a to ještě při kotrakci a v 13:45 sem šla na sál. V 14:06 byl můj syn venku.Nevím přesně kolikrát jsem tlačila, asi jen 6x. Tam se mi trochu ty kontrakce zmírnily, takže jsem měla dost času nabrat sílu.
Já říkám že jsem si to ani neužila...jen jednou jsem byla ve sprše, vanu mi manžel ani nestihl natočit. Mám na to opravdu jen hezké vzpomínky. Ty opravdu bolestivé kontrakce si pamatuji jen asi 3. To ostatní jsem nějak zapoměla a pamatuji si jen : ještě ramínka a bude vernku, tak zatlačte.
Kdyby potom nebylo to šítí delší než můj porod, tak by to emělo chybu.
Můj syn se narodil přesně v 37+6tt, vážil 2870g a měřil 47cm, drobeček jeden.
Manžel byl celou dobu se mnou a i teď je nám velkou oporou. Už je nám 14 dní, týden jsme strávily se žloutenkou v nemocnici, ale malý se má k světu.
Tak ať máte všechny taky hezké vzpomínky na svůj první porod a hlavně se nebojte, není čeho.