Odběr plodové vody

Ahoj těhulky, včera jsem byla v Gennetu, měli mi dělat sccrening v II. trimestru, musela jsem sama, protože manžel musel někam odjet, říkal, že to je jen ultrazvuk a tak to jednou sama přežiju ;-) a já se mezitim v čekárně rozhodla, že půjdu na odběr plodové vody.Sestřička říkala, že to je jako když berou krev i ta jehla je tak silná a trvá to taky tak dlouho.Musim teda přiznat, že opravdu jsem měla už horší zážitky. Když jsem vylezla po odběru, poslala jsem sms mamce atd, že vše je o.k. mám i důkazní foto, že vypadám spokojeně, ale odpoledne se vše změnilo, bylo mi zle, pobolívalo bříško a ještě bolí, takže jen ležim a i jim v leže, ani na net jsem nešla- až teď.Manžel za mnou dorazil až po odběru, musel jezdit a ani nevěděl, že na odběr plodové vody půjdu, já se rozhodla na místě.Cesta domů ještě šla, ale doma jsem šla rovnou do pelechu začalo mě bolet břicho jako při přicházející menzes.Nelituji toho jestli teda nepotratím, ten zákrok se dal přežít, ale spíš mě zaráží ty bolesti které začali 2h po zákroku a trvali až do 22h.No a pak ještě celé brzké ráno, provrtěla jsem celou noc :-( a i teď nevim jak si lehnout.
Konečné výsledky budu vědět až za 14 dní až 3 týdny, ale za dva dny už první test, kde určí pohlaví ;-) kdyby to stihli odebrat do 12h, tak jsem to už věděla dnes, ale nějaká těhulka to prodloužila a já šla na řadu k doktorovi místo v 11 až v 11.45h takže chápete, že se mi to v hlavě mlelo-je ti 38, riziko tam je a pak si budeš nadávat, že jsi byla srab :-( :-) Mudr. v ordinaci byl příjemný, rozebral během půl hodiny, že plodovka není nutná podle výsledků a že to záleží na mně, že nic tomu nenasvědčuje,že bych musela. Řekla jsem jdu, chci mít jistotu, tak vypsal papíry a odebrala jsem se z ordinace.Pak jsem zřejmě čekala až se doktorka nají, protože nikdo přede mnou nebyl a já čekala celou dobu na chodbě před dveřmi.Odběr mi udělali až po dlouuuuhém čekání a to ve 12.45.Takže 45minut nervozity.
Příjemný mi to nebylo, byla jsem tam sama, ale říkala jsem si je to potřeba a basta, budeme mít jistotu, že mimi je zdravé a budeme se moci těšit na zdravé mimi.Nejdřív mi ukázala prcka, kde co má a že má vše :-) jen pohlaví nebylo vidět, prcek byl zase v poloze na zádech, skrčené nohy a ruce za hlavou :-)
Zhluboka jsem dýchala jako při odběru krve, zavřela oči-slyšela doktorku jak říká, teď to trochu píchne a pak už byl cítit jen ten tlak jak bere vodu jako když natahuješ stříkačku vodou ;-) Řekla no a víc se dít nebude a vytáhla jehlu.No až tak to pravda nebyla, paní doktorka trochu zazmatkovala, protože v místě vpichu jsem začala krvácet a překvapilo jí to.Prý zřejmě napíchla nějakou podkožní žilku, tak přeci jen to je neinvazní zásah něco jako když jsem si nechala vpíchnout před x lety sérum do stehen, aby se začal odbourávat tuk :-) no a to teda taky příjemné nebylo, ale co bych pro hubenější stehna neudělala :-) Tady akorát je riziko, že můžeš potratit :-( Myslím si, že horší je odsávání tuku a veškerá plastická operace to jsem si říkala celou dobu, oni trpí kvůli tomu jak jsou blbý, že chtějí být dokonalé, takže tohle je proti tomu nic a nebo když si někdo nechá odebrat kostní dřeň to jo to musí být bolest.Říkala jsem si v čekárně než jsem se rozhodla, že já se bojím i návštěvy zubaře a tam je pro mě stejné riziko potratu ze strachu jako tady.
Mimísek se hýbe, takže to vypadá vše o.k. jen mě furt to bříško pobolívá a nemůžu sedět, mám dodržovat klidový režim ještě týden, jen si říkám -ještě, že mám už tak velkého kluka, že můžu opravdu ležet, protože mi dobře není.
Další kontrola je 1.3.
Pááááá Helča