Můj porod

Tak jsme byli v pátek 14.3. na monitoru a kontrole už to bylo deset dní po termínu. Vše bylo v pořádku. Pan doktor mi nějak trošku podráždil děložní hrdlo, že to prý někdy pomůže, aby začala porodní činnost. Potom řekl, že tomu dáme ještě víkend a jinak, že v úterý půjdem na vyvolání.
Odjela jsem domů a jen co přijel přítel z práce, začala jsem pociťovat slabší kontrakce, třeba po čtvrt hodině, pak to bylo častější a častější až po 5, někdy i 3 minutách. Na uvolnění mi hodně pomáhalo, když mi přítel třel bedra. Pak jsme nasedli do auta a jeli. V porodnici nás přijali, natočili monitor, dr.nás prohlédla a poslala na porodní sál. Tam mi dali klistýr, oholená jsme byla a po čtvrt hodinách vždy přišla porodní asistentka poslechnout srdíčko a zkontrolovat stav. Na sále jsme byli asi od 17,30. Měla jsem kontrakce pořád stejný. Asi v 19hod mi přišli píchnout vodu, aby se to rozběhlo. Je pravda, že po vypuštění vody byly ty kontrakce dost slušný. Samozřejmě jsem měla už několikrát myšlenku, že tohle nemůžu vydržet. Prodýchávala jsem to a v pauzičkách se snažila odpočívat. V 21hod přišla porodní asistentka a říkala, že za hodinku by mi kdyžtak dali epidurál, jestli se cítím moc špatně. Myslím, že každý se při kontrakcích cítí špatně...
Asi od 21,10 jsem při kontrakcích začala cítit i tlak dolů, tak, že se to nedalo prodýchat, ale musela jsem trošku heknout. Během jedný z těchto kontrakcí přišla asistentka a ptala se, jestli cítím tlak. Pak se podívala, že ze mě vytéká víc krve než přetím a řekla: "no vám to jde rychle, už budeme rodit". Já byla tak šťastná, že je nějaká změna, že už se něco děje! Začala připravovat sterilní pomůcky a já vylezla na křeslo. Pak mi řekla, abych při kontrakci pořádně zatlačila. Tak jsem zatlačila a ona říkala - vám to vážně jde, už vidím vlásky! Já se koukla na přítele a on říkal, že jsou vážně vidět. To mi hrozně pomohlo!!! Pak ta porodní asistentka vyběhla na chodbu a zavolala si ještě sestřičku a dětskou sestřičku. Pak jsem tlačila ještě během následujících 4kontrakcí a malej byl venku. Jen co ho odstříhli a osušili, dali mi ho k prsu - sice se nepřisál, ale byl to krásnej pocit.
Pak mě už "jen" zašili. Mám jen pár stehů uvnitř a jen jeden venku, ale děsně mě to šití bolelo. Po chvíli nám přinesli občerstvení a po dvou hodinách mě odvezli na oddělení šestinedělí. Malého jsem k sobě dostala hned v sobotu odpoledne.
Neříkám, že byl ten průběh příjemnej, ale vzhledem k tomu, jak to taky může probíhat to bylo vážne v pohodě. Neumim si ale představit, že bych tam neměla přítele, byl ohromná podpora!!! A taky ještě jeden poznatek pro pražský - Podolí je vážně skvělý! Personál k nezaplacení.