dvě děti a mateřská láska

ahojky presne na tohle jsem se chtela taky zeptat a napsat sem mmaminkam co maji vice deti ted v prosinci se ma narodit maly mimco ale mam uz 2 a pul letou dceru...mam strasnej strach ze mala si bude pripadat odstrcena ze uz ji nedam to co bych ji dasla jako kdyby byla sama jedinacek...a bojim se tohoze to mimco nebudu tak milovat zatim k nemu nic necitim jsem ve 14 tydnu....jen to beru tak ze jsem tehotna ze prijde mimco jessica chodi k brisku dava mi na nej pusinky a rika miluji te miminko ...myslite ze to pujde samo a budu mit rada obe stejne?

Ahoj, je to tak jak píšou holky, opravdu vše příroda zařídí ... :€s€: ..
Já mám doma už 4 a půl letou Natálku a v listopadu se nám narodil Nicolas .... taky jsem měla myšlenky, jestli nebude Natálka stranou, jestli se jí dokážu věnovat tak jak do doby než se malej narodil, jestli jí budu moct dát tolik lásky kolik ona potřebuje apod. takové myšlenky myslím hlodají každou matku více dětiček .... všechno jsem si spolu plánovali, jak mi bude pomáhat s malým, přebalovat apod, prostě je třeba to starší dítko trošku zapojit do potřeb miminka .... jako je : PODEJ MI PLENKU, PUJDEM SPOLU PŘEBALIT MIMINKO, PŘI KOUPÁNÍ HO MAŽE OLEJÍČKEM, VOZÍ KOČÁREK apod., samozřejmě nenutit do ničeho, aby ho neviděl jako nějakého vetřelce .... a všechno jde.... ta příroda je opravdu tak chytrá že i tu lásku, co si myslíš že nebudeš moct dát tak najednou rozdělíš dvěma a obě dětičky miluješ stejnou mateřskou láskou .. :h: ..
A ta radost když vidíš jak si spolu hrají, mazlí se apod, je něco tak krásného :h:

ahoj, příroda to zařídí sama. Ze začátku to u mě bylo tak, že když jsem byla v porodnici pořád jsem myslela na Ondru, který byl doma s tatínkem. Malou jsem od první chvíle milovala a dala bych za ní život, ale Ondra tu už v té době byl snáma 3 roky a tím pádem je logické že jsem k němu měla jiný vztah než k pár hodin starému miminku. Když mě přišel navštívit uvědomila jsem si jak je velkej (oproti sestřičce). Byla jsem na sebe taková hrdá, že mám 2 zdravé dětičky. Po jejich návštěvě ve mě začal hlodat červík spíš ze strachu jak Ondra sestřičku přijme. Sice se na ni moc těšil, ale po jeho výrazu když mě navštívili jsme opravdu měla obavy-bylo na něm vidět že se žárlivostí bojuje-i když malé hned dal pusinku a mě taky obejmul. Po příchodu domu jsem začala pocitovat více náklonosti k malé-což je opět logické protože jsem jí kojila a potřebovala větší péči než Ondra. Řekla bych že po půl roce se vše srovnalo do normálu.
Musíš si uvědomit jedno. Miminko potřebuje větší péči a tím pádem k němu budeš mít trošku jinej cit než k 2 letýmu klukovi. Ale je to naprosto přirozené.Starší dítě už je samostatnější, ale miminko tě potřebuje 24hodin denně....
Ničeho se neboj. vše bude dobrý