Smutná zpráva...
Ahojky holky...Musím to někomu říct...Včera když přijel manžel večer ze služby(dělá na záchrance),tak šel za mnou tak zkroušeně a já se zeptala co se děje...A on mi řekl,že má pro mě blbou zprávu.A já se ho ptala jakou a on mi řekl,že nám umřel náš kocourek Moureček... :r: Já to mu nechtěla věřit a říkal,že ho našel na cestě když se od nás vyjíždí...On byl tak moc hodnej kocourek,nikam nechodil,byl totiž vykastrovanej a tak si jednou řekl,že si vyjde na výlet a daleko nedošel... :( Chuďinka malinkej....Brečel jsem jak želva...Pak mi řekl ,že se vrátil a zabalil ho do hadry a dal ho k uhlí.Pak jsme mu večer udělali hrobeček a když ho rozbalil tak jsem brečela jak kdyby to byl někdo hodně blízekej a to on byl...Každý ráno nás výtal jak pejsek,to byl ten nejůžasnější kocourek co jsem kdy viděla a co jsme kdy měli...Teď je jeho bráška sám a je smutnej,vypdá ,že ho hledá...Omlouvám se jestli s tím někoho otravuju,ale byl jak človíček...Tak snad přijdu i s lepší zprávou...Mějte se hezky a hezké těhulkování...
Ahojiii Janullinko, vubec neotravujes, naprosto te chapu.My mame taky pejska civavu a vubec si nedovedu predstavit, ze tady s nama jednou nebude, je to hrozny pomysleni.Kdyz jsem jeste bydlela u rodicu meli jsme nemeckyho spice, byl to clen rodiny, jednou ho ale pokousal sousedovic obr pes a Jenny umrela :\\: .Vubec jsem se z toho nemohla dostat, tydny jsem bulela, pak se mi o ni nekolikkrat zdalo, ze se se mnou prisla rozloucit, to mi dost pomohlo.Nesmutni, kocourek je v kocicim nebicku a ve vasich vzpominkach bude zit dal :h:
In reply to Ahojiii Janullinko, vubec by JuditkaZ
Děkuju za to jak jste všichni chápaví...Minulý rok moji babičce umřel pejsek Alánek byl to kříženec s labradorem a byl krásnej a moc hodnej bylo mu už sice 13 let ale stejně dá se říct ,že jsme s ním vyrůstali a to jsem ořvala taky moc.Umřel tak že už nemohl ani chodit a člověku to rvalo srdce a babička mu dávala ty nejsilnější léky na bolest kloubů co si nechala napsat ona a pak e dávala sama Alánkovi což bylo takové docela srandovní ,ale když ono mu to pak ani nezabíralo...Příští rok budeme mít štěně fenku německého ovčáka a to jsme si říkali jestli si ji máme vůbec pořizovat,když to pak takle smutně končí...Můj brácha má taky fenku nevím co to přesně je ale je to taky nějaký kříženec ata je prostě boží a neovedu si představit kdy se jí něco stalo jmenu je se ,,Fíbí"Já jí říkam Fíbinko.to jméno si nevymyslel ale už takové měla,tak jsme říkali ,že by bylo blbý to předělávat,že by pak na to stejně neslyšela...Ale já teď ka musím myslet hlavně na naše miminko co mi krásně řádí v bříšku:)Už se ho nemůžu dočkat:)A´t už je aspoň srpen:)
Děkuju vám holky...
Taky máme kočku. Perskou takovou co se jen válí doma a a venku by nepřežila ani den.
Akorát nemá ráda děti a náš prcek ji pořád nahání. Uvažujem, že ji dáme pryč, ale nějak se nám do toho nechce.
Bylo by mi bez ní smutno a na druhé straně strach že jednou toho prcka opravdu sekne drápem ....
ahoj, chápu že ti je moc smutno. Já jsem bulela jako želva když mi umřelo morče. měla jsem jí 6 let a bylo to moje zlatíčko. Když mi bylo ouvej tak jsem jí mazlila a moc mi pomohla. Taky mě vítala svím hvízdáním a panáčkovala že chce chovat. Prostě neuvěřitelnej mazel. Venku jsem mohla ležet na dece a ona kolem mě chodila. Nikdy neodešla dál než pár kroků-věděla jsem že mi neuteče. K nám do ulice chodí venčit psy a jednou se jeden pes dostal k nám na zahradu. Já jsem morčinu měla ve výběhu. Najednou slyšim jak táta na někho ječí. Vyběhla jsem ven. Pes nám morče vyrval z výběhu a odběhl sním v tlamě pryč...kdybys viděla jak táta nadával tomu chlapovi a společně honili psa po silnici. No nakonec táta morče přinesl-samozřejmě zakousnuté...byla jsem hotová. Celá jsem se klepala. Všude na trávě krev...brečela jsem snad hodinu a večer jsem měla špatné sny...Spousta lidí si řekne morče, kočka- ale jsou to prostě naši kamarádi. Máme jí pohřbenou pod třešní...
In reply to ahoj, chápu že ti je moc by JaMiOn
Tý jo ,to je jak z hororu...A měli jsme ještě křečka džungaráčka ten byl taky boží a pak když jsem viděla jak je zestárlej a byl skoro vypelichanej a chudinka se sotva napil a nejdl,tak jsem to taky obulela oni ty zvířaátka jsou opravdu nejlepším přítelem člověka a ať každý myslí co chce viď ?
Ahujda to je mi líto. Já sem přišla o pejska den po Vánocích, takže si umím představit jak ti je. Ted mám doma kočičku a pejska, oba z utulku a moc je miluju, sice se bojím jak se budou snášet s miminkem až se narodí, ale snad to bude v pohodě. Moje maminka mi řekla, že bych měla dát kočičku pryč, ale ta představa mě vždycky jen rozbrečí!
O Mourečkovi to je smutná zpráva, ale myslím, že jeho bráška se po chvili bude snažit vám ho aspon trochu nahradit.
Tak se snaž nesmutnit, i když je to asi těžké, ale určitě to zvládneš.
/Přeji aspon trochu hezký slunný den, pa Niky
Mě jsi tím neotravovala a cítím s Tebou,vždyť to byl člen rodiny.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Děkuju byl ten nejúžasnější kocourek a ještě máme jednoho a doufám,že se kvůli němu neutrápí:( Pořád mi je z toho do řvaní a když vidím jak měl ještě otevřená očička když se zahrabával do hlíny je mi z toho smutno a já pořád doufala,že ty oči budou mrkat a že začne zase blbnout...Ach jo...Ale v kočičiím nebíčku je mu líp a říkali jsme mu s manželem,že tady bude pořád s námi...Píšu to a je mi zas do brečení ...A to jsem si jistá,že to hormonama není....
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
jani to je mi lito..chapu te..byl to ´clen´rodiny...ja si nedovedu predstavit ze by mi moje jorksirka umrela..nejak si to ani predstavovat nechci..je to moje miminko... :\\: :\\: :r: :r: :r: