kamaradky a tak vubec

:-)
Tak jooo, udělaly jste mi radost. Teda - je to smutne slyšet, že máte také problémy s kamarádkama, ale na druhou stranu je fajn vědět, že je to jednak normální a jednak že v tom nejsme samy. No jo, dneska se to nějak nenosí - mít děti brzo... (Ale mně je 26! to není snad brozo! :-O ) :-D :\x: mějte se krásně a budeme doufat, že bude líp! :qu: :a:

AHOJ LEUS,TAK BUD V KLIDKU....KAMARADEK JSEM MELA PLNO,ZE JSEM JE MOHLA ODHAZOVAT LOPATOU....ZACALO SE TO BORTIT,KDZ JSEM SE VDALA,PAK OTEHOTNELA A TED KDYZ MAME JIRIKA ANI NEMLUVIM.ZUSTALY 2 VERNE....Z TOHO TA JEDNA MA MALO CASU.SAMA MA 3 DITKA,TAKZE DOCELA ZAPRAH A TA DRUHA DETI NEMA,TAKZE TO NENI UPLNE ONO...ALE O STARYCH VECECH SE BAVIME V POHO,ALE O DETECH TOHO MOC NENAMLUVIME...ONA DETI NECHCE,ALE JE TO JEJI VOLBA....UZ TO NENI TO,CO TO BYVALO....UPROSTRED TEHOTENSTVI ME JICH PAR OPUSTILO A TAK JAK PISI HOLKY,PRIPADALA JSEM SI,JAKO BYCH MELA LEPRU CI CO....TED POZNAVAM NOVE MAMINY A ZACINA SE TO TROSKU LEPSIT....ONO SI CLOVEK UPLNE STJNE JAKO PRED TEHU SE SVYMI KAMOSKAMI MOC NEPOKECA....NA JEDNE STRANE JE UZ MAMINA S DITETEM A NA STRANE DRUHE TREBA HOLCINA STEJNE STARA,ALE TA JESTE CHODI NA DISCO APOD.......JO JO,ZIVOT SE MENI A MY TOMU NEZABRANIME...

Ahojky, také jsme měli takovou tu svojí bandu, jezdili spolu na dovolený, na chatu, na výlety, chodili pařit a teď se to všechno odehrává bez nás, nikdo nás nezve, nikdo nevolá, kamarádky se mnou nevozí. Všichni se u nás ukážou jednou za uherák jen z povinnosti a je to znát. Všude říkají jak jsme se změnili, že nás zajímá jen dítě ( což je pochopitelné) . Dokonce padla pro mě otázka proč nepřestanu kojit a nenechávám malého na víkendy mamce, aby bylo vše jako dřív, chápete to???? Takže si z toho nic nedělej , až budou mít oni mii taky poznají.

já myslím,že je to vše stejné.Mě se po porodu hodně kamarádky obměnili.Přesně,ty které pořád prohlašovali,jak mi budou vozit kočárek a hlídat se ani neozvou.Nejde mi o to hlídání a vožení,ale spíš o ten nezájem.Ale našla jsem si spoustu nových kamarádek,které mají děti,takže máme společné téma a je to fajn.Chodíme ven,když některá potřebuje pohlídat,tak si pomůžeme a tak....To je asi v životě normální.
Mám sice kamarádku,s kterou se bavíme fakt už od školky,prošli jsme spolu základkou a střední...ale pak se nám ty cesty nějak rozešly,každá jsme žila něčím jiným a už to není jako dřív.A asi ani nebude,dokud nebudeme mít zase nějaké společné téma....Teď se teda bude vdávat,tak se docela vídáme,protože chce se svatbou pomoct,ale je mi jasný,že pak to zase utichne...Někdy je mi z toho taky smutno.

já tohle moc neřeším. Každá máme svoje starosti.....
Kamarádek mám dost, ale buď chodí do práce, nebo bydlí daleko, takže se vídáme jednou za čas.
Taky se musím přiznat, že kolikrát slibuji já a málokdy mi to vyjde.
Náš taťka chodí brzy z práce, takže na něj většinou čekám a vyrážíme sami - což mě taky moc nebaví, ale manža má všechny svoje kamarády svobodné mládence a ty to s náma moc neba.
Občas zajdu s kamarádkou, co se sem přivdala, ale ta teď jezdí na chatu...
Taky když už se s někým domluvím, že by jsme někam zašly, třeba i s dětma, tak pak většinou některé z dětí onemocní...A tak je to pořád dokola }:)

to prostě tak je a vždy bylo, než dojde na věc tak sliby chyby, ale tohle se děje i uvnitř rodiny, takže nezoufej, je to všude stejné, proto já se budu v prvé řadě spoléhat jen a jen na sebe!!!

jojo, mam to taky tak, vzdycky zavolam, slibi, ze urcite pristi tyden..., no a ja pak zase zavolam za 14 dni.., atd...
Ale tento tyden se mi povedl skvely kousek, na lavicku vedle mne prisedla taky mamina s kocarkem, za chvili jsme na sebe mrkly, usmaly se, a pak uz jsme sedely spolu, daly si cislo, a druhy den uz jsem prochazkovaly spolu. A mely jsme stesti, paradnme jsme si sedly, a moc se tesim na dalsi akce s ni, koupak, atd...
No a na dalsi aminu cekam z tehu kurzu, ktera bydli naproti.. Clovek si musi nejak pomoct. Kamosky, co pracujou a maj velke deti nebo je nelaj vubec, maji fakt jiny zivot a jine vytizeni a jine prioritky :).
Tak pa a koukej kolem sebe :/;x: :C/):

AHOJ KOCI!!Mam to SAME!!

Ted zasziji vUK,ale na rok sme jeli do CZ kuli tehu a rodit take v CZ a me dobra kamoska rikala,ze by chtela jit se mnou k porodu a take kecy ha ha..druha ze bude hlidat a budeme chodit s kocarkem atd...no a vis jak to dopadla ani jedno z toho nebylo!Ta kamoska co sem si myslela,ze je kamoska ani enprisla do porodnice..proste kecy :_) ale to tak byva.MAme deti onisou svobodne a maji jine zajmy nez mame my ted ;-) ale zamrzi to,ale zase sem si nasla spoustu uzasnych maminek jak tady tak i na zivo a jsem za to silene vdecna!!!Ale rika se,ze dobry kamarad se s tebou nejen smeje ale i breci..a tak vzdy poznas dobreho pritele ;-) urcite najdes spoustu maminek s kocarkama :-)

Leusko ahoj, neboj nejsi v tom sama... ja taky nemam moc kamaradek co by "zustaly" dve z vejsky, jednu ze stredni ta teda ted ma taky mesicniho prcka ...tot vse.. pak mam vas a jeste jednu kamaradku maminku, co jsme se seznamily na kurzu... Tak az bude po prazdninach a s prckama vetsi sranda tak vyrazime spolu do zoo co ty na to? ;-) jak se vam vlastne dari? moc se neozyvas, doufam, ze je vse ok.

Ahojky!Proto já se raději kámoším s klukama a chlapama,jsou věrnější přátelé než holky.Holky jsou zkrátka hodně falešné,v případě,že začnou závidět nebo dokonce žárlit na kámošku,automaticky ji opustí.Já taková zkrátka nejsem,tak mi ani takové kamarádky nevyhovují.Jasan,mám kámošky,ale s těma se nepotřebuju vidět například několikrát do týdne.To mi stačí se s nima vidět jednou do měsíce a je to o.k.

Ahojki Leuš, chci se přidat a napsat Ti, že mám úplně stejné zkušenosti..Když jsem otěhotněla, tak jsem měla pocit, že mám Lepru, poněvadž jsem zůstala bez kámošek..Jedna má už taky přes třicet jako já, když jsem byla nezadaná, tak v pohodě, obráželi jsme diskotéky apod. a jakmile jsem si našla chlapa, tak to bylo horší a jak jsem otěhotněla, tak jsem přestala existovat..Samozřejmě, že na diskotéku bych už asi nešla, ikdyž ze začátku bych tam ještě třeba mrkla, nebylo na mě nic vidět a cítila jsem se hrozně osamělá..Když jsem se dozvěděla, že ty moje kámošky někam šly a nedaly mě vědět, tak se mi chtělo brečet a nechápala jsem..Třeba jen na chvilku někam posedět, při nealku/já/... No, teď už to moc neřeším, ikdyž líto mi to někdy je, dokonce bydlí v našem domě a ještě za mnou nebyla...co se malý narodil...takže tak.. :?

Je to těžké.Já jsem ted těhu a mám pocit že kolem sebe šířím jen negativní energii.Lidi co mám ráda se mi vyhýbají.A to mimčo ještě nemám.Příjde mi že sem na vše sama a to jsem se tolik těšila.Ještě že syn a manžel jsou pořád po ruce.Ale kamarádka je kamarádka...docela mi chybí.Kolikrát jsme prokecaly tolik hodin a ted??,Sotva se jednou týdně potkáme v obchodě.

Ahojky! Takto já jsem na tom asi líp než ty. Mám hodně dobrou kamarádku (můžu říct,že je moje nej kámoška). Když jí bylo 13 tak se srodičema přestěhovala z Chomutova k nám na vesnici a chodili jsme spolu jen do osmé třídy. Pak jsme začali chodit na školy a pořád se stýkali ikdyž každá byla jinde. Chodili jsme pařit za klukama aták. Když mě bylo 21 tak jsem otěhotněla a vdala se (1997-98). Ona se taky vdala v roce 1998 a taky otěhotněla. Navštěvovali jsme se jezdili s kočárkama ven a bylo to super. Dneska nám je 33 ona má druhou třiletou holčinu a já půlroční miminko a navštěvujeme se dál. Chodíme naprochajdy a občas skočíme někam do zahrádky na kávičku. Naše starší dcery choddí na tejnou školu i do stejné třídy. Takže nám naše kamarádství vydrželo již 20 let a stále to funguje. Jsme si navzájem oporou ona se rozvádí já taky a prostě mám človíčka se kterým si parádně pkecám a podrbu. TOHLE JE PRO MĚ FAKT KÁMOŠKA a nepochopím ty falešné kámošky ,o kterých tu hoky píšete. Pa

Ahojky Leuško, tak koukám, že všude stejný, ale našla jsem si jednu kamarádku u nás v ulici, s tou někdy vyrazíme a pak někdy s manželkou manželovýho kamaráda, vždycky na chviličku podrbat, co je novýho, obě mají o dva měsíce starší dítka. Jinak jsem bydlela dlouho v Praze, páč jsem studovala, kamarádky mám tudíž daleko, takový ty z dětství se rozprchly po světě, takže holt když se někdy poštěstí, tak se sejdeme, ale je to tak jednou za rok. Taky mě to štve, ale co se dá dělat? Vození zajišťuje tchýně, takže odfrknout si tak třikrát týdně dvě hodinky můžu (no spíš si třeba uklidit nebo tak). Ale jinak já jsem spíš samotářský typ, tak si zajdu vždycky popřemýšlet do parku (máme tu moc krásný) nebo si dám sluchátka na uši a poslechnu si trošku hudby, když malá spinká v kočárku (jinak se mi to nepoštěstí).

ahoj Leuško, jo přesně. Mě teda hlídání nikdo nesliboval, ale už když jsem byla na neschopence a musela 5 měsíců ležet tak se mě neobtěžvaly ani přijít navštívit. asi i proto jsem začala chodit sem. Mám jednu, která má taky mimčo, o 3 měsíce mladší než natálka a kamarádství pomalu končilo už jen tím že jsem otěhotněla. OPna samozřejmě nebyla první. No a teď, když má ona dítě tak se opičí a samozřejmě je nej matka. no prostě než se s ní kamarádit tak raději budu sama.
mám ale jednu, která se se mnou více zkamarádila právě v těhotenství a i když sama hrozně chce miminko a nemůže, tak nezanevřela a stýkáme se často.

v porodnici za mnou byly dvě kamarádky a jeden kamarád, docela příjemně překvapili
s kamarádkou jednou jsem se viděla teď ve čtvrtek, byly jsme na obědě, akorát jsem nezvládla jet s malou, tu hlídal přítel...
je pravda že se s kamarádkama moc nevídám, ale s moc lidma jsem se nevídala ani předtím, a ta jedna nejlepší má dost časově náročnou práci a do toho staví, takže víkendy taky zabité, a i předtím jsme se vídaly relativně málo
teď jsem spíš naštvaná na sebe, malé budou v pondělí 4 týdny, a co jsem plánovala se 2 holkama že budeme jezdit s kočárkama, páč bydlíme kousek od sebe, tak jsme ještě nikde nebyly - ono je sice pořád počasí takové nic moc, ale i tak mi z toho není veselo...
a je pravda, že sama sebe poslouchám jak řeším prdíky, a krmení, a spaní, a vůbec - moc rozumná řeč se mnou asi nebude :)

Tak já takové skalní kamarádky mám dvě.Jedna má dvě děti a bydlí v Karviné,známe se už bych řekla 10 let,to když jsme ani jedna ještě neměla děti.Druhá je moje spolužačka ze základky a je z Přerova.U obouch je to taky těžké skloubit ten čas dohromady,ale nakonec to jde,Jsem ráda že je mám.Ostatní to jsou spíš takové známé,i když i s němi je mi fajn.A s těmi s kterýma se bavit nechci tak to prostě nedělám,pokud mi nesedí nebo já jim,tak to prostě neřeším.A nikdy mě nenapadlo,že by mi hlídaly nějak zvlášt děti.Tady se známými co jsou blíž,tak jim ráda občas pohlídám a oni mě,ale nijak to nezneužíváme. :a:

Leuško ony pukud ještě nemají děti, tak se jim ani moc nedivím. Mě taky moc nebavilo chodit mezi maminky a neustále poslouchat kolik mimi váží, kolik papá atd. Je pravda, že moje bezdětné kamarádky se na mě taky vyprdli a dokonce jedna mě přestala i zdravit (o mimi se pokouší asi 5 let a furt jim to nejde), tak jsem si našla pár kámošek co děcka mají a trajdíme společně. A tamty ať mi trhnou copem :s:

Ahoj Leuš,je to přesně tak jak píšeš.Před porodem jsme se scházely denně a ted nic.Taky je mi to moc líto!!!!!Zjistila jsem,že to až tak moc dobrá kamarádka nebyla.Vždycky chtěla chodit vozit a ted když se u nich zastavíme tak nemá čas,takže chodím stále sama.Ted jsem náhodou potkala bejvalku bratránka,tak jsme se taky domlouvaly na venční dětiček,zatím teda venčíme společně.Tak jsem zvědavá jak to bude dál

no jo no..asi mají jiné zájmy..já mám třeba i některé kámošky..které já nemusím vidět..protože vždycky po mě bud něco chtějí nebo mě nějak naserou..takže některým se já vyhýbám...
Hodně jich vidím ráda..ale nemají moc čas..nebo bydlí dál..takže se zas tolik vidět nemůžeme..
Ale abych měla z nějakých kámošek depku..tak to teda nemám..Jo a s tím hlídáním mi to nenabídla ani jedna...žádná nemá dětičky..spíš to jsou čekatelky..takže nemají zkušennosti s dětmi a i já bych se bála jim malou svěřit..
Spíš tchýně říkala, jak bude vozit a hlídat..no a s kočárkem jela jenom jednou za celý rok (navíc se mnou) a nehlídala vůbec..
Jo a s těma výmluvama..to už na mě nezkouší..je vždycky prokouknu..já mám ráda když se řeknou věci naférovku..Poslední dobou spíš smskujeme, mailujeme..atd..

Ahoj, přesně vím, o čem píšeš... Všechny moje kamarádky byli ze začátku taky nadšené, sice netvrdili, že malou někdy pohlídají, ale těšili se, jak nás budou navštěvovat, malou chovat a hrát si s ní... A teď?? Malá bude mít 3 měsíce a většina "kamarádek" ji ani neviděla. Nepíší, nevolají, neozývají se a já se rozhodně vnucovat nebudu :n: Nemám žádnou kamarádku, která by měla mimčo, nebo aspoň čekala (všechny se cítí ještě mladé), tak je mě taky někdy smutno, že většinou chodím na procházky sama, ale když se dívám do toho kočárku, tak mě to náladu zvedne vždy :girl:
http://www.prckoviste.cz/vanesska

Ahojky, tak presne tak je to u me, do doby nez se narodil maly, to za mnou jezdili kamaradi dost, rikali jak budou vozit a tak...Co se Samek narodil tak tady byli 1x na zacatku zkouknout malyho a to bylo vse. A ozvali se jen kdyz neco potrebovali...Malymu je pul roku a ty lidi uz nepovazuju za kamarady. Pred 2 mesicema jsem poznala holcinu, dite teda nema, ale chodime ven, jezdi za mnou, nebo ja za ni, nebo si volame nebo pisem, proste jsem rada ze se nasel nekdo takovy, ze si mam komu postezovat, s kym pokecat a tak...Ty urcite taky narazis na takovou, ktera te bude brat i s miminkem :-)
Romi a Samuel :-)

ahoj Leus... take to tak mam.. a to si vem, ze za mnou treba ani nebyly v porodnici (samo mluvim o tech co mam tady.. moc jich neni)..
kazdy se mi vyhyba.. trosku to chapu.. pro bezdetne jsme "vopruz"..
jsem vice mene stale sama s Emmickou.. ted porodila jedna ma kamoska, ale i tak se mi neozyva.. ja za ni byla v porodnici.. ona kdyz jsem porodila ja , tak neprisla... ze pry nema nemocnice rada.Prisla domu, az kdyz byli Emmicce tak 3,5 mesice... No co nadelam...
vcera mi volala jen proto, nepujdu li nahodou do Rima do MAX MARA; abych ji ev. koupila saty.. co na to rict.. je mi to lito, ale uz to neresim.... proste si casem udelam nove zname :) .. a mam to o to tezsi , ze jsem cizinka a italky jsou "jine"...
apapa a nesmutni..

nic si z toho nedělej, lidi co děti nemají nepochopí. časem poznáš nové lidi, v souvislosti s miminkem. A třeba z toho vzniknou ty opravdové vztahy

je to znat ten mobil,co? :D