Je mi to líto... =:,-(
Dlouho jsem uvažovala jestli to sem mám psát, je to přece jen soukromá věc a tady nevím kdo všechno si to přečte, ale nakonec jsem se rozhodla že to sem písnu, protože mě to opravdu hodně trápí a nemám to komu říct. Mám přítele se kterým jsem 6 let, začali jsme spolu chodit když mi bylo čerstvích 17, zažili jsme toho spolu hodně, hodně dobrého, ale taky špatného z mojí strany, přece jen sem byla puberťák kterej dost blbnul, scházeli jsme se, pak zas rozcházeli, ale vždycky jsme to nějak přečkali a jsme spolu do teď. Miminko bylo neplánované, ze začátku nás to zaskočilo ale pak jsme se na něj strašně těšili. byla jsem vychovávaná v tom že nejdřív svatba pak dítě a nakonec to bylo celé obráceně, né že bych svatbu musela mít přes mrtvoly, ale chtěla bych jí už kvůli malé, přece jen kdyby se příteli nedej bože něco stalo, tak my budeme mít holej zadek, protože tu nemáme ani trvalý bydliště, a skoro tchýně si nás (teda hlavně mě) tady nenechá, protože se nesnášíme.když rodiče v těhu přišli s tím kdy bude svatba, nečekala jsem takový odpor přítele :\/: začal se vymlouvat na to že nejsou peníze, ale rodiče řekli že nám svatbu samozřejmě zaplatí. A přítel tedy že když svatba tak po porodu. Teď je Simče 10 měsíců a stále se nic nedělo. Nedávnou jsem si o tom chtěla promluvit, můj přítel hrozně nerad mluví a o vážných věcech tuplem, ale teď mě dostal. Začal si vymýšlet důvody proč si mě nevezme, tak např. že se málo starám o domácnost, neříkám že to není pravda, není to jako dřív, protože teď mám na práci jiné věci než běhat s hadrem a šůrovat, ale žádná hrůza to tu není, ale nedočkala jsem se pochopení, prý jestli se to zlepší, tak budeme mluvit dál...Dál na mě házel špínu.... Také mi řekl že svatba už je to poslední co po něm chci a co on mi může dát, a že když si mě vezme tak že pak na vše budu s..át :? To si myslí že jsem mu toho dala málo, všechnu mou svobodu, dítě, vzdala jsem se toho chodit do práce, mezi lidi a to je málo? Připadala jsem si jako ta nejhorší, bylo mi úplně špatně :sick: Přešla mě chuť se vdávat. Já mu vylila srdíčko, řekla jsem mu že ho mám moc ráda a jsem si jistá že s ním chci být už navždy a on mi řekl tohle, hodně mě to bolelo. Možná se vám to zdá ode mě všechno přehnaný a že to moc řeším, možná, ale musela jsem se smířit s tím že od něj nikdy neusliším "vezmeš si mě?" :\\: