do jakýho týdne těhotenství?

třeba mate pravdu ale me bylo 16 s tim by jste asi nesouhlasila co?ve 21 uz se to da v poho..a myslim si ze uz by mela byt 21 leta holka dost rozumna...aby se rozhodovala ale podle toho co porad pise jednou jo po druhe ne ji asi mama moc nepodpori...a jeste asi neni rozumove vyspela a tutiz se stat mamou!!

Souhlasila. :) Moje dvě dcery mají ve mě absolutní oporu ... to víš,že bych byla naštvaná a chvíli by trvalo než bych to rozdýchala,ale na potrat bych je neposlala!!!(když budou chtít potrat,tak to budu respektovat)Ale budu dělat vše pro prevenci - takže hezky bez studu co nejdřív s nimi mluvit o sexu,lásce,nemocech,těhotenství ... a v 15 letech je doprovodím na gyndu a třeba i pro antikoncepci. ;)

jj ale ja to dite chtela takze jsem antikoncepci nebrala..:)i kdyz brzo ale chtela jsem ho moc...a myslim si ze ne kazda holka nema takove stesti ze mama by souhlasila..vetsinou je vyhazuji z bytu za ostudu atd....

Já nemyslela tebe.Je mi jedno,jestli nějaká dívka chce dítě v 16 letech ... smekám,jelikož já v té době byla ještě panna :s: (pak ještě 2 roky :) ).Takže když někdo chce dítě kdykoliv a má přítele který se postará finančne,tak potom je jedno jestli je to v náctiletech.A za ostudu bych brala úplně něco jiného než těhotenství,dokonce by mi bylo jedno ikdyby jsem měla doma homosexuálně orientované dítka - já bych jim nikdy nic nevyčítala.Jsou to moje děti přece.Ale ráda bych,aby se staly maminama alespoň po střední škole či učňáku ...

tak to si vystihla uplne presne ale nechtela bych aby mala sla v mych stopach chci aby mela dite az se na to bude citit a bude mit hotovou skolu..ja mam pritele vedela jsem ze budeme zajisteni....ale kdyby otehotnela driv taky bych ji nikam nenutila na potrat jenze si musime uvedomit ze takovym matek je strasne malo kazda to bere jinak jedna to dlouho vstrebava druha hned rekne ne jdes na potrat nebo z domu dokud nebudes mit skolu!a dalsi je jako moje mama ktera me zacala pusinkovat v cekarne plne lidi..trosku vsichni nechapaly ale v zivote by me taky nikam nenutila bohuzel moje kamaradka musela jit na potrat tata ji ho zaplatil a matka ji jeste dotahla i do nemocnice!!takze sla i pres jeji nazor ze si dite chtela nechat ted ji je 25 a uz 6 let se snazi s pritelem o dite a nejde to doted svoji matku nesnasi!!!!!!!!

Seš snad první,kdo tu NORMÁLNĚ zareagoval,protože některé příspěvky zdejších jsou opravdu neskutečné!!! :00:

Souhlasím s tebou, některé příspěvky ostatních už se netýkají ani toho, co tu slečna řeší, už tu jdou holky proti sobě, samozřejmě je to jejich problém a nemusím to číst, ale myslím si, že negativní energie na tyhle stránky nepatří a slečně to taky moc nepomůže. Na svoje rozhodnutí musí přijít sama a já jí držím palce, ať se rozhodne jakkoliv. :h:

Taky se přidávám coby těhotná v 21. Opravdu, některé maminky to mají těžší než jiné, ale za ten uzlíček to stojí. Věřím, že je pro někoho potrat vysvobozením, nesoudím ty maminky, mají asi svůj důvod proč tak jednají, ale já bych to nedokázala ze své vůle, přece jenom je to život....

plne s vami souhlasim myslim si ze mate pravdu nezalezi na financich atd...ja mela pritele rok otehotnela jsem ve svych 16 letech nedodelala jsem skolu ale ani na minutu jsem nepomyslkela na potrat mama me drzela a nehnala me nikam a pritel samozdrejme taky ne zvladla jsem vse v poho skoro v 17 se mi narodila dcera jessica jsem stastna ze ji mam a to jsem byla tak mlada a vse jsem zvladla.kdyz mala mela 8 mesicu umrela mi mamka..takze jsem na vse byla sama s pritelem bylo teprve 17 kdyz se to stalo a stejne jsem dal zila mam bratra kteremu bylo v te dobe 13 let a ja si ho hned v 18 vzala do sve pece..takze ne ze jsem mela v 18 malou ale jeste sveho bratra..a ted mi je skoro 19 a cekame druhe dite Jessica uz bude ve skolce Libor na stredni a mimco se narodi v prosinci jsem rada ze jsem mela malou tak brzo a vse mam za sebou...ale v zivote byc nepomyslela na potrat nejsou vzdy jen duvody proti ale i pro...a zalezi na tom jestli se na to citis nebo ne...nejsou duvodem dat dite pryc penize nebo pritel....rozhodni se jak myslis ale ver ze spis budes litovat toho kdyz pujdes na potrat nez toho kdyz si dite nechas..protoze jakmile se ti narodi zmeni se ti celej zivot budou to starosti ale i radosti...ver!!

koukam, ze mame skoro stejny pribeh:-) ja otehotnela nechtene skoro ve 22. na konci zari svatba a 1.2 se narodilo mimčo .-D

hele, jak přítel? já když otěhotněla, tak mi přítel řekl, že s potratem nesouhlasí, a výsledek? ani v těhu mi nedal ani korunu na výbavičku, když jsem za ním byla asi v 5. měsíci s tím, co jsem koupila, a že bych chtěla 50%, tak mi řekl že koncem měsíce, že teď nemá, no a koncem měsíce mi řekl, že musel zaplatit nájem (nebydleli jsme spolu)
dneska je malé rok, a snažím se ho nahnat aspoň soudně, aby byl v RL malé. takže na tom, co chlap chce nebo ne, to moc nezáleží.
fakt se mi líbí, jak se tady pak nad některými maminkami rozohňujete, že "taková by snad ani dítě mít neměla", ale když někdo napíše, že chce potrat, tak ji od něho odrazujete
proč jenom věcně nenapsat, nad čím by se z hlediska veškerých "pro" a "proti" měla zamyslet? rozhodnutí bude stejně na ní. nebo ji snad přesvědčíte, aby si prcka nechala, a pak se o něj budete starat vy, nebo jak to máte v plánu?
(teď jsem řešila něco podobného - moje studentka, ve 26 letech otěhotněla. s manželem. ale manžel bere perník a hraje automaty. on by dítě sice chtěl, ale - vhodným otcem není. taky jsem jí řekla všechna pro a proti, včetně pohledu matky samoživitelky, a nakonec se rozhodla na potrat jít. protože jenom ona s tím rozhodnutím bude muset žít, nikdo jiný)

http://ReinaZoo.mondozoo.com

Sorry, ale tohle rozčiluje mě :€{€: Proč mít dítě za každou cenu, jen proto, že bylo počato?! Když mu nemůžeš zajistit žádnou budoucnost. Nejde o vybavení a oblečení, to je to nejmenší...kvalitní výchova, škola, zážitky, mimoškolní vzdělání atd atd, to všechno vyjde příšerně draho a já zase nemůžu vystát, když si nějaká mladá frajerka pořídí dítě a pak se o něj prostě nedokáže postarat.
S adopcí to je krásná myšlenka, ale těžko proveditelná. Většina matek svoje dítě miluje už v těhoteství, natožpak po porodu a nejsou schopny ho dát pryč, i když by byly v opravdu těžký situaci! A co pak ty psychický následky na celej život?!
Já rozhodně neodsuzuju tohle, ale všechny ty "matky", co si pořídili dítě a fetujou, chlastaj, bavěj se a dítě jde z ruky do ruky, nedostane ani Sunar, protože je drahej, tak ho cpou vším možným, žije ve špíně, je celkově zanedbaný... To odsuzuju a dala bych nevim co za to, aby tyhle krávy, který se v mým okolí rojí jako houby po dešti, radši šly na potrat!

:qu: :one:

Pořád je snazší vzdát se embrya než živýho dítěte a zemřít se dá u potratu stejně jako u porodu :/

no pravě, takhle když porodí tak ma čas zjistit co cítí. navíc si myslím že ty city se probudi už během těhu. pokud ženská neni z kusu ledu,neni nemocná na hlavu a pravě zmíněná nějaka narkomanka pak at je ji 17 nebo 30 prostě své dítě bude milovat a potrat je hotovka,neni cesty zpět a výčitky na celý život a to je pak teprve zápřah na palici

maš pravdu, vždyt každá co už mimi mame nebo čekame mame i fotku uz z 12tt, a miminko vypadá jako gumový medvídek :s: hýbe se a co je hlavní - BIJE MU SRDIČKO.

Jojo, my máme fotku z desátýho týdne, a jak jsme z toho tehdy byly hotový, jak se mimčo protáhlo protřelo si oči, pak zamávalo rukama a vypadalo to jako když zívlo a pak hejbalo pusinkou, jako by se na nás zlobilo, že ho budíme, a ať ho necháme spát, načež se tak zatetelilo, zavlnilo, jakokdyž si člověk dělá v křesle pohodlí a zase usnulo hlavu podloženou pupeční šňůrou... je to už víc jak dva roky, teď už kolem mne běhá a vejská.. a když si na to vzpomenu ještě dnes mi to vhání slzy do očí, jak to bylo krásný :c: ....
A pro mne je taky potrat vražda...

ne ne, za každou cenu ne, jen si myslím že pokud tam není žádný jiný důvod, tak pak, přesně jak píšeš, porodí a bude své dítě milova nadevše a děkovat že si ho nenechala vzít. ale taky ne....

Já nevím, no :/ Chápu, že pokud ty obavy vychází jen z pocitu, že ještě nejsem připravená, že si to neumím představit, že se mi moc nechce uvázat si na krk dítě, pak je to malichernost a vše se pravděpodobně časem upraví. Ale při větších existenčních problémech - třeba že přijdu o partnera a tím o byt, že nemám práci a tudíž ani peníze, ani nikoho blízkýho, kdo by mohl pomoct atd., to už je na pováženou. To bych si taky jednou mohla vyčítat, že jsem vědomě do svýho vlastního neštěstí přivedla ještě bezbranný dítě. Ale opět mluvím obecně. Slečna tu sice něco psala, popravdě jsem to ani moc nečetla, protože jak to skutečně je, to ví jen ona a jestli čte, tak si to určitě nějak přebere. Je to na ní. Já osobně si myslím, že v 10 tt by nikdo se svědomím nešel na potrat jen z vlastní pohodlnosti.

promin špatně jsem tě pochopila ... a navíc hormony semnou mávají víc než při prvním těhu a dokáže mě vytočit každá blbost stejně jako rozplakat. Tak mi to promin.

:s: Chápu, však jsem si tím taky prošla, dokonce 2x a pokaždý to se mnou mlátilo na všechny strany :)

Ale tahle slečna není fetačka !!! Važ slova!!!! Jen prostě netuší co se bude dít a neví jestli to zvládne některé to neví ani ve 30 letech ... nesud podle věku ... tů holčinu neznáš ... to že tady jednou napíše že miminko a chce a po druhé že ne ... neznámená,že je fetačka!!!

Nevim,ale myslím že tou fetačkou nemyslela slečnu ale přímo nějaké fetačky. třeba tady u nás(jako ve městě) jedna chodila s břichem ani nevím kde je miminko.

Ale já přeci nemluvím o týhle holčině, ale obecně o tom, co se děje v mém okolí - což je důvod, proč už nepovažuju poptrat za něco, co by se mělo odsuzovat. Říká, že to nezvládne, asi pro to má důvod a jakej, to je jen její věc. Chce jít na potrat? Je to její věc, protože je to její "dítě" a žádná rozumbrada z MT se o něj starat nebude! Dle věku nesoudím, mě bylo 18, když jsem porodila 1. dítě :)

je ja si nevšimla že jsi už napsala tak jsem psala vyš že jsi to asi nemyslela na slečnu sorry

Dobrý, dyť se nic neděje. Spíš mě těší, že jsi to pochopila správně :)

Pšššt :-) Nerozčiluj se, to chce klid. Naše hádky, té holčině nepomůžou. Takže úsměv a klidnou mys :-)

:€s€: V poho

Jo, taky odsuzuju matky, které fetují, chlastaj, ubližují dětem. Ale taky nemám pochopení pro ženy, které ví, že dítěti nemohou zajistit budoucnost, že se o ně neumí postarat a nejsou schopny se chránit. :(

Proč hned tak zle? Tak si holt neví rady a vsadím se, že doma to ještě ani neřekla. Nedávno tady řešila také jedna kočena potrat a to jí zase všechny holky děsně podporovaly a nikdo jí nevyčetl, že to tady řeší. Já osobně jsem proti potratům "z rozmaru", ale proč hned napadat někoho, kdo chce radu? Vím, že to není poprvé, co to tu rozebírá, ale to je snad každého věc, ne? :-)

vůbec nevíš jak to tu bylo od začátku
já tuhle slečnu sleduji už od te její registrace a pořad tu řeší jenu a tu samou věc potrat a to už po 3

Tak hele, do hlavy mi nevidíš a do toho, jaké čtu příspěvky také ne!!! Slečnu také sleduji už od začátky, kdybys četla opravdu všechny příspěvky, všimla by sis mých komentářů. A pokud se ti nelíbí, že se tu někdo ptá na jednu věc 3x, tak to prostě nečti a nebo sem přestaň chodit, když ti to tak vadí :-) . Já také nečtu příspěvky všech holčin tady - to bych ani nestihla :-D

no ono fakt bude lepší aby to dala pryč,jak tak vidím ty její nerozhodné myšlenky
neumí se udajně postarat ani o psa no tak to bude lepší než aby to dítě nějak trpělo

Přečti si její další příspěvky, tam zase píše o něčem jiném : http://www.mojetehotenstvi.cz/pritel-se-neumi-chovat To se fakt pobavíš :-D

UŽ SEM TO ČETLA TAK SI TAM PŘEČTI I MŮJ PŘÍSPĚVEK

jééé holky vy jste roztomilý :)

A nemyslíš, že je to natolik zásadní věc a natolik ovlivněná jak psychickým rozpoložením, tak postojem okolí, že je naprosto normální ji rozmýšlet dlouho a třeba i několikrát změnit názor? Jak to bylo od začátku není těžký dočíst, ale nic to nemění na tom, že ji bezdůvodně napadáš. Pro radu či názor si sem může přijít kdokoli.

Klid, kdo chce čte, kdo nechce nečte! Nečti a nekomentuj ;)

přesně :w: :(

ja si myslim ze o vek nikdy nejde jde o tu holku jak se k tomu postavi jestli to dite chce či nechce ja se na to taky nejak nejvic necitila byt jsme mely zarizeni taky ale s pritelem jsme taky byly nekolikrat od sebe nejde tu o pritele vis kolik je svobodnych maminek ale zijou jen pro deti protoze je chtely a sehnat chlapa a najit toho nej toho nenajdes jen tak chce to chvili..a jak vdim tak ten tvuj asi neni zrovna rozumnej a ferovej!na to se mas vykaslat ja mela dite v 16 a zvladla jsem vse jako by mi bylo 30 a to si nechci nejak fandit ale mala mela vse !!! nekdy az moc jde jen o to dat tomu diteti lasku a venovat se mu!

Ahoj, tak já sem ted v 7 tydnu a když sem viděla výsledek testu, krve by se ve m nedořezal,nepočítala sem s tím, mám docela dost dluhů. které musím zplatit, je mi 23 let, taky sem přemíšlela jestli si mimi nechat a rozhodla sem se že si ho necham, už ted kíukam na stránky všechny možný kolem miminek, když sem byla u doktora, brečela jsem když sem viděla ultrazvuk, s přítelem mi to ted moc neklape, byl rád když zjistil, že sem tehotna, ale porad neni doma, slibuje ze nbude semnou, neni, flaká se po hospodách, ale já si rekla, že nebudu přemejlet nad tím co dělá on a trápit kuli němu sebe i mimi, proste sem mu rekla bud my nebo jeho kamaradi, uvidim jak se bude chovat, je mi co i celkem jedno, hlavně že já i mimi budemem v pořádku.

Taky ti nebudu radit, co bys měla udělat, ale můžu ti říct to, že mě je skoro 29, na dítě se taky necítím a hrozně se bojím toho, že se o něj nebudu umět postarat, že na něj budu koukat s vyjevenýma očima a přemýšlet co potřebuje, ale mateřské pudy mě donutí se o něj postarat. S manželem jsem skoro 6 let a nikdy si nemůžu být jistá, že neodejde, naučila jsem se spoléhat jenom sama na sebe. A to ostatní co jsi psala, můžeš být ráda, že máš zařízený byt a že peníze budou, jiní lidé obětují dítěti všechno a třeba na něj ani nemají dost peněz a šetří kde se dá, ale zvládnou to. Já kdybych měla čekat na to, kdy budu mít dost peněz na dítě, tak ho nemám nikdy. Teď jsem ve 22tt, furt nadávám, že mě malej kope, ale na jednu stranu jsem ráda, že o něm vím a manžel mi každý den říká mamko a že se těší až bude malého chovat. :°O°: :€p€: Jde o tvůj pocit, jestli se na to opravdu necítíš a nejsi si jistá vztahem se svým přítelem, tak jdi na potrat, ale jak tu psaly holky může to mít následky se kterými musíš počítat.

Promiň, ale jestli se nedokážeš postarat ani o psa, tak jste se měli chránit :00: . Jsou tu daleko mladší maminky a zvládají to taky a třeba jsou i samotné. Ty máš ještě tu výhodu, že máte vybavený byt u rodičů, takže předpokládám že by Ti i rodiče pomohli, kdyby jsi zůstala sama.
Každopádně nechápu, proč řešíš potrat tady, kde je plno holek, co by za miminko daly cokoli. Já byla mezi nima, snažili jsme se 16 měsíců a miminko k nám nechtělo a opravdu bych v té chvíli udělala cokoli, kdyby to pomohlo.
Krom jiného taky nechápu, jak jsi mohla včera napsat, že jsi po UTZ, miminko je v pořádku a jsi šťastná. Co se najednou změnilo???? A že se přítel bojí rozchodu? No, možná má jen strach z odpovědnosti, ono to má dost chlapů, než si to v hlavince srovnají :).

21 let není málo,ale asi lepší se rozhodnout včas,než aby pak chudák miminko zůstalo bez rodičů.I když je hezké napsat ti,at ho donosíš a pak ho dáš k adopci,ale dle tvých příspěvků ani to těhotenství nechceš,tak se rozhodni co nejdřív,nebyla jsem nikdy na potratu a nešla bych,ale neodsuzuju to.Pokud to tobě nevadí,že jsi ho už i viděla na ultrazvuku a dokážeš s tím žít.Hlavně by sis měla pospíšit na rozhodování už nemáš moc času a co je pak důležité,tak si zvol nějakou antikoncepci,at to nemusíš zase za dva měsíce řešit znova!!!!!!!

21? Tak to už holka není zase tak málo. Jsou tu i maminky, kterým není ani 17 let a zvládají to. Já tě přemlouvat nebudu, aby sis dítě nechala nebo naopak nenechala. Každopádně je to tvoje věc, ale co se týká tvého přítele, tak pokud to neklape po 4 měsících, tak tomu velkou životnost teda nedávám. A skákat jak on píska? Mno to by mi mohl!!! Nejdřív dítě chceš, pak ti ten tvůj řekne, že on nechce a ty hned otočíš a také už ho nechceš. Asi jsi po mentální stránce ještě nevyzrála natolik, aby sis stála za svým názorem a řídila se svým srdcem. Je mi tě líto, asi se trápíš, ale způsobuješ si to sama. A na dítě nikdy nebudeš sama, pokud máš normální rodiče, tak tě v tom nenechají.

to neříkej že to nezvládneš,jsou tu i mladší maminy a zvládli to a ty to zvládneš taky uvidíš,
jen si představ jak ten malý človíček vypadá uvnitř tebe má ruce,nohy ,srdíčko mu krásně bije,uplně vše a je zdravý a to je důležitý,víš kolik mamin si tady přejí mít mimi,a třeba čekají i 10let než otěhotní,moc se za to malý přimlouvám nechod tam,určitě mamka pomůže nebo kdokoli z rodiny...........

Ahojí nechci tě do něčeho nutit,ale napíšu ti můj příběh ... Otěhotněla jsem v 19 letech s tím člověkem jsem se vyspala poprvé a byla jsem těhotná jemu v té době bylo 28 let a řekl,že dítě chce ... jenže je věčně opilej a zhulenej ... pořád mě za něco buzeruje a už několikrát jsem spala jinde ... synovi bude 11.6 rok a nedávno jsem zjistila,že jsem znovu těhotná s tím samím chlapem ... zvládám to a můžu ti říct ,že je nám líp samotným než s ním ... 21let se ještě dá ... a pokud tě rodina podpoří tak to zvládneš i bez přítele ... asi to bude znít divně,ale nikdy nespoléhej na ostatní jen sama na sebe ... dítě vás může stmelit a i rozdělit ... a věř mi,že mateřskej pud ti nedovolí to nezvládnout ... je jasné,že můžeš zůstat sama s tím,ale musíš počítat v každém věku ne jen ve 21letech ... je to velkej životní krok ,ale je jen na Tobě ...

Naprosto souhlasim, otěhotnět a donosit dítě v dnešní době neni žádná sranda a ani člověk za sebou nemusí mít umělej potrat..... já si vždycky říkám jaký jsme měli neuvěřitelný štěstí, že nám to hned napoprvé tak krásně vyšlo, a jen se modlim aby i to další mimčo bylo takhle krásně v pořádku a vyhlo se mi to stašný zklamání ze samovolnýho potratu, který je bohužel TAK častý :( (moje máti potratila spontáně, přede mnou, pak brácha byl dvojče a jedno umřelo den po porodu, narodili se skoro o tři měsíce dřív a pak následoval další potrat a s nejmladší sestrou zas rizikový, kdy skoro pořád ležela v nemocnici, takže z pěti těhotenství a šesti počatejch dětí, jsme zbyli jen tři... teta měla rizikový obě a ležela taky furt, ale potrat se jí naštěstí vyhnul... tak jen trnu a doufám, že i já budu maximálně jen ležet, jako prve)
Včera jsem načala desátý týden, za týden jdu na kontrolu a jen doufám, že je mimčo pořád v pořádku a že se udrží, že mu pořád tak krásně bije srdíčko, jako před dvěma a půl týdnem a že budem mít kolem Vánoc v náručí naše malý miminko :c:
Nevim kolik je tazatelce, a jaký má zázemí.... ale určitě nemůžu potrat doporučit :n:

druhý uložení mažu ;)