ahoj :(
tak sem včera byla u doktora a odcházela sem s pláčem, nejen že nejsem těhu, ale ještě mě čeká za 3 týdny operace :(
ber to z tý lepší stránky, až se z tý operace zotavíš, tak budeš těhulka :k: :a:
In reply to ber to z tý lepší by ha.nka
snažím se, mám velmi pozitivního muže, který se snaží mě podporovat, ale mě už to leze na mozek, už je to dlouho. Ale díky
vše špatné, je pro něco dobré a konečně je to třeba ten důvod, proč to nejde a pak se vám brzy zadaří :one:
In reply to to je fakt by weru
takovéhle věci by člověka nenapadli. Ale už bude líp, uvidíš a brzy bude :cc):
In reply to držím pěstičky by omonka
za podporu, budu doufat
In reply to Neboj se, já mám by Carrinka
že to zase nevyšlo, měla sem typické příznaky těhu, ale očividně to byla chřipka či co. Snažíme se už rok, tak je to čím dál těžší. Ale prý po tý operaci je hodně vysoká pravěpodobnost, že to vyjde
In reply to spíš mě mrzí by weru
při LS ti kontrastní látkou "propláchnou" velcovody... pokud tam je drobná překážka, tak jí tím odstraní a pak budeš mí velkou šanci přirozeně otěhotnět... Pokud to bude neodstranitelné, tak ti vejcovod vezmou (to je můj případ).... protože neprůchodný vejcovod vylučuje takovou látku, která působí antiembryoticky, tzn. že zabraňuje zahnízdění mimísků... Jakákoliv varianta je dobrá, hlavně že budeš vědět, na čem jsi... V nejhorším půjdeš na umělé oplodnění... v dnešní době máme velkou šanci mít svoje vlastní mimísky, tak to nevzdávej... Já zrovna stimuluju už na druhý pokus umělýho oplodnění a nevzdávám se... Však budeme všechny jednou maminky :-)
In reply to při LS ti kontrastní by Carrinka
bych se fakt chtěla vyhnout a tebe fakt obdivuju!!! My máme v září rok co se snažíme, ale teď se vše nějak vrací na původní hodnoty. Jsem ves stavu deprese, vím, že to přejde a bude líp, ale už aby bylo :) operace bude 9.9.2009, takže magické datum :) sem ráda, že se můžu "podělit" o trápení a bolístky, jsme čerstvě nastěhovaný v novým městě a kamarádi jsou přece jen dost daleko.
In reply to umělému oplodnění by weru
To věřím, že se tomu chceš vyhnout, taky bych to radši nepodstupovala, ale dítě chci moc, tak to vydržím... My se už budeme snažit skoro 6 let, tak to beru nako nutnost... Snad ti to datum pomůže, věř tomu...
Tady na foru jsem přece od toho, abychom si mohly "pokecat"... Každý špatný období jednou skončí a pak bude jen líp :-)
In reply to To věřím, že se tomu by Carrinka
šest let? No tak na co já si tady stěžuju. A jak to zvládáš? Musíš být fakt silná, já bych tohle nezvládla, sem člověk netrpělivej. Manžel mě sice podporuje, ale stejně...
In reply to šest let? No tak na co já by weru
No před šesti lety jsem přestala brát anti a nechala to přírodě... pořád jsme si říkali, že to ani pořádně nechceme :-) ... teda začala jsem po vejšce chodit do práce a chtěla jsem aspoň nějakou praxi a pak jsme řešili bydlení... to jsem bohužel ještě úplně nedořešili, teď čekáme na stavební povolení... A pořádně to řešíme až poslední 2,5 roku... to jsem začala běhat po doktorech... podle nich jsem byla úplně o.k. ... tak jsem na podzim změnila gynekologa a už se to řeší... V březnu jsem byla na tý laparce a v květnu na první IVF ... teď si píchám injekce a doufám, že bude dost vajíček k oplodnění... Je to hrozně namáhavý, nejen finančně... hlavně psychicky... bez manžela bych to nezvládla... Spíš nás to stmelilo a milujeme se jak na začátku :-)
In reply to No před šesti lety jsem by Carrinka
no, my sme začli loni na dovolené a to sem si ještě myslela, že stačí jednou a je to...jak sem byla naivní :) pak sem taky změnila gynekologa, protože ta moje se se mnou odmítala bavit dokud nebudu mít pozitivní test. No a dostala sem se k chlapovi, kterej mi okamžitě zjistil mikrocystické vaječníky a začla léčba, 3 měsíce sem jedla prášky po kterých mi bylo desně zle, ale říkala sem si, že to za to stojí. Už to letos vypadalo lépe, ale teď na poslední kontrole sem byla zase na začátku...takže nezbývá než "propíchat" vaječníky, prozkoumat průchodnosti, "nabourat" všechny pasti a pak by se mělo zadařit. Opravdu tě obdivuju, máš za sebou dlouhou cestu, je mi naprosto jasný jak je to namáhavý, psychika dělá svý, ale když věříš a máš vedle sebe manžela, který tě podpoří, tak se zadařit prostě musí :) teda ale asi bych do sebe jehlu nezabodla :)
In reply to no, my sme začli loni na by weru
naštěstí si nepícham sama... to bych taky asi nedala... ale když by mi nic jinýho nezbylo, tak asi taky jo...
Věř, že se to podaří... Důležitý je pozitivní myšlení :one: :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
