Co si o tom myslíte?

Ahoj holky,

mám taková problém, který řeším už pěkně dlouho a nevím, jak z toho všeho ven.
Máme doma 3 měsíční holčičku Karolínku. Je skvělá.
Problém je ale v něčem jiném. Od mého 7. měsíce těhotenství bydlíme i s mým přítelem u našich. Naši jsou skvělí. Na své první vnouče se moc těšili. Přitel ale už od února nepracuje. Na výbavičku mi přispěl minimálně a teď, co je malá na světě taky. Živím ho v podstatě já a mí rodiče. Když si občas přivydělá na nějaké brigádě, poplatí si půjčky a tím jeho povinnosti končí. Říká, že na karvinsku se práce hledá těžce. Vím, že má pravdu, ale já to sama nezvládám. Cítím se před svými rodiči trapně. Teď jsem si našla práci pouze na noční, v pekárně, tak snad bude líp, ale našim se to nelíbí, protože si myslí, že rodinu má živit muž.
Už jsem to zkoušela vyřešit tak, že by se odstěhoval a na malou mi dával měsíčně peníze, bez ohledu na to, jestli zrovna má. Už jsem v koncích, jsem pořád nervozní a ve stresu, co bude.
Je pravda, že si ve všech jiných věcech rozumíme a mám ho moc ráda. Ale jeho přístup k práci a k zodpovědnosti se mi vůbec nelíbi. Je mu 25 a myslím, že když to takhle má teď, tak už se asi nezmění.
Jen chci ještě říct, že když jsme si miminko "pořizovali", tak bylo vše ok.
Co byste dělaly v mé situaci vy?