:( co se to děje??!!!!

no to je teda taky síla..když se sere něco tak už pak všechno...
Já mám taky pořád trápení,ale už nemá cenu o tom sem psát...
Tak se snaž být silná a netrap se...Za chvilečku budeš mít krásné miminko..měj se aspoň trošku hezky!Terka :k: :h:

Ahojky,je mi to opravdu lito,vas obou,je to velmi tezke.Musite byt ale oporou jeden druhemu,musite to spolecne zvladnout.kdyz se podivas na ten 1.prispevek,uvidis,ze se bohuzel deji jeste horsi veci,nechci tim tvou situaci nijak zlehcovat,ale bohuzel se tyto strasne veci a deji a vam nezbyde nic jineho nez to spolu zvladnout a byt stastni,ze mate jeden druheho.Preju silne nervy a hlavne at uz se vam vsechna smula vyhne velkym obloukem,pa Shany

Ahojky tak tohle téma je mi teď bohužel hodně blízké, a proto mi nedalo nezaragovat. Chápu, že je to těžký a chápu to víc než si dovedeš představit. Jsem ve 29 týdnu těhotenství a když jsem byla ve 23. tak se mi zabil přítel - měl autonehodu. Je to hodně čerství a hrozně to bolí. Utěšování nepoumůže a člověk má pocit, že na všechno zůstal sám. Naprosto chápu jak je těžké radovat se z toho, že máš na svět přivést nový život, když jiné životy končí. Já mám na svět přivést našeho syna, už se na to těším a vím, že až se narodí, že mi hned bude lépe. Ale ten pocit, že ho jeho tatínek nikdy nepochová, neuvidí, nepohladí je opravdu strašnej. Moc se na to všechno těšil. Bylo mu 24 let. Je to pro mě hodně bolavá a čerstvá záležitost se kterou se nejspíš nevyrovnám nikdy, ale vím, že život jde dál - musí jít dál. A navíc vy jste na to dva - manžel má tebe a ty ho podržíš, to váš vztah ještě víc posílí. Budete si sebe víc vážit. A navíc brzy vám přibyde do života nová radost. Uvidíš, že se to pak zlepší. Když umírají maldí lidé tak je to hrozně nepřirozené, ale i to je bohužel součást života a nám ostatním nezbývá nic jiného než se s tím smířit. Je to hrozné, ale je to tak. A jednou nás to čeká všechny. Tak se držte určitě to s manžou zvládnete - máte jeden druhého a to je strašně moc důležité - teď už to vím Pá Zuzka

jéžiši, tak to je opravdu hrozné.. u nás taky zemřeli teď dva známý, je to hrůza, ale po nemoci.. To se dalo čekat. Nedokážu si ani představit, kdyby Nám se něco takového mělo stát. Musíte být oba silní, určitě jak bude malý venku tak brzy zapomenete, nebo aspoň to tak nebude bolet kvůli starosti o melého.. Opatrujte se... :h: :h:

uplne vim, jak se citis. ja mam doma lonskeho cervika. kdyz jsem byla tehotna, asi kolem 25tt, tak manzelova teta, kterou mel moc rad, spachala sebevrazdu, obesila se. manzel to nesl - porad nese- moc spatne. nic jineho, nez drzet ho za ruku nemuzes. manzel taky nesl rakev a bylo to strasny, cely pohreb jsem si v duchu rikala: ze ja blba mu to nezakazala. nikdy jsem ho nevidela tak zoufaleho.

To mě mrzí co se stalo,hlavně mysli na miminko a moc se nestresuj.Určitě tě bude manžel ted moc potřebovat a zvládnete to neboj.držim palečky at už je jen líp.

Ahoj holky,jsem v 8,5 měsíci těhotenství.Když jsem začala tušit že jsem těhotná ,šla jsem k doktorovi a ten mi po odběru krve řekl že těhotná nejsem,no a pak jsem šla za 14 dní znovu,že to není možné,že na sobě citím změny a to mi řekl že těhotná jsem.Termín mám 9.7. no a už nyní cítím asi ty poslíčky,je to něco jako bolest u měsíčků/a mám bolesti asi 3x denně/??Jsem zvědavá kdy budu rodit,bříško už mám velký a v pátek jdu k doktorovi,tak jsem zvědavá co mi řekne.Ale myslím si že když už jsem byla na 1. odběru tak už jsem těhotná byla.....Nemáte s tímto taky zkušenosti?