Cizí pes a mé dítě - kdo je v právu?

Tak třeba to pomůže a příště už si to sebere hned :) Já jsem vyrůstala v baráku na kraji města, tam se nějaký pytlíky neřeší, psi většinou konaj na zahradě nebo v lese. Takže mě nikdy nenapadlo nějakej ten bobek v trávě uklidit (no, bobky to byly pomalu jak od koně :j) ), až když jsem dostala od souseda pojeb, tak mi to došlo a pak jsem s sebou už vždycky měla zásoby igelitu. Ale fakt je, že bych psa nenechala vydělat se na hřišti, ani bych ho tam netahala.

To jo, ale tak to vidime my :w: Majitele psika to vidi jinak :€\€:

:€\€: co na to říct.

Ta definice výchovy od psa přes jeho majitele, od dítěte k rodičům je supr, ale bohužel asi nereálná.
Jednou ke mě přiběhl pěknej hafan, čumákem mi šmejdil od krku až na zem a já ve smrtelným potu zaslechla odněkud "Asto ke mně", za nekonečně dlouhýma pětima zvoláníma následovala tři další, a to "Nebojte se, je naprosto vychovanej", pak ho konečně s velkou námahou odtáhl, otřel mi žgryndy a rozloučil se slovy "Vidíte, že je vychovanej, nic vám neudělal".
:s:

Je třeba brát to lehce s nadsázkou. Je jasný, že tak lehký to zase není, ale je to dobrej předpoklad pro bezproblémový přežití období "kultu psa". Dole píšu o našich drobných kolizích se psem pratchýně :)

Ty se psů bojíš? Ono je pro člověka, kterej je na svýho telecího psa zvyklej těžký pochopit, že se někdo jeho hafíka bojí, zvlášť když je téměř pravidlem, že čím větší pes, tím větší flegmouš :) Ale majitelé by měli být ohleduplnější a myslet na to, že cizí pes bez vodítka prostě budí hrůzu i kdyby se nechal sežrat mouchama.

Po přečtení toho dodatečného odstavce jsem si uvědomila, že za kousnutí naší malé tchýniným čoklem si za to můžu sama :s: To vlastně není k smíchu, jsem nezodpovědná, měla bych se stydět... :€z€:
Malá to naštěstí přežila, jen s malou jizvičkou

Neměla jsem v úmyslu vyvolávat pocity viny, ale ty zvířat za to prostě nemůžou - ani za to, jak jsou vychovaný, ani za to, že se dostanou do situace, kterou vyhodnotí a vyřeší špatně. Pro psa je naprosto přirozený varovně kousnout, pokud ho někdo otravuje, s tím se musí vždycky počítat, protože nevíš, kdo a jak psa vychovává.

Moje pratchýně má rozmazlenýho čokla, takovýho přerostlýho yorkšíra. Já už dávno dobře vím, že je to rozcapenej hajzl (i že za to může babička a ne ten pes, kterej si v pozici pána všehotvorstva pochopitelně lebedí) a malou mi taky párkrát kousl. Já jsem na ni dávala pozor, ona to se psy umí docela dobře (však má školu :D), tak ho popohladila a pes najednou raf. Tak ode mě dostal přes držku, babka vykulila oči, ani necekla, jen psa rychle čapla na klín a už ho litovala. Dobrý! Jenže na příští návštěvě "Natálko, dej Cézárkovi granulky" tak na to tak čumim a pes zase - raf. Dostal přes držku. Dostal ještě 2x, protože manžel a jeho babička stále trvaly na tom, že ho bude Natálka krmit ://: co na tom, jsem to výslovně zakázala, že! No ale dostal a od tý doby je, zdá se, pokoj :) A zvláštní je, že když tam jdem, pes se může nejvíc podělat zrovna ze mně :P a to ho přitom pokaždý odhánim, páč ho vážně nemusim.

OliKlim má pravdu, myslela jsem to ironicky.
Ale když už jsme u toho, tak malá jejího čokla nijak neprovokovala, jen se asi přiblížila blíž než měla. Ale jak píšeš ty, čokl to vyhodnotil špatně a zaútočil. Druhá věc je ta, že tchýně mně už od narození malé uklidňovala, že je jejich pes na děti zvyklý, že tam byla spousta návštěv s dětma a nikdy se nic nestalo... No jo, všechno je někdy poprvé.
Obrečela jsem to, pohádala se s manželem, ale život jde dál.
On si ten jejich mazlík klidně pokouše i tchýni - jakožto paničku - takže u nich je kousání na denním pořádku. To malá asi odkoukala, od té doby kouše nás, našeho psa, nábytek, postýlku, parkety... :s: Ježiš, když to píšu, zase kouše - teď do stolu. Máme malého bobříka :s:
Ale abych se vrátila k tématu - jestli rafne malou ještě jednou, asi budu moc zlá...

Pochopila jsem :) měla jsem přidat smajlíka, že. Tak příště :)

No však, když je to v rodině, tak já neváhám psa "zpacifikovat" po svém a on mě za to ještě zbožňuje :jawdrop:

:-)..moje máma má taky takový šmejda (jezevčíka) a co vůbec nechápu, že mu to toleruje :n: . Mívali jsem služební plemena, vždycky jsme měli psy vycepovaný a pak si pořídí tuhle potvoru a dovolí mu všechno, ty jo. Po mě se on taky 2x ohnal, když jsem jej chtěla za něco potrestat, tak dostal 2xtolik a od tý doby je klid. Stáhnul ocas a bylo....ale moje máma, ta se asi zbláznila na starý kolena :€m:

Já se akorát bojím, abych to jejich psa nezabila, kdyby se zase - nedej bože - něco stalo... :///:
My máme psa taky vychovaného. Můj taťka býval psovod, takže mně vždycky zaučil a pes je hodný k nám, i k malé. Poslouchá opravdu na slovo.
Ale ten jejich, to je hrůza. Tchýně se furt vymlouvá, je ho neměli od narození, ale až asi od 2 let a že už nejde ho vychovat apod. Což je nejčastější výmluva lenivých majitelů...
Jenže on s něma zametá, až se mi z toho chce brečet. Vyvalí se na gauči a dolů nepůjde ani párem volů. A když tchýně přitvrdí a chytne ho za obojek a stáhne dolů, tak pes kousne. Skvělá výchova. Udělat to náš pes, tak dostane pěkný kartáč. Jenže tchýně se ho bojí a ten pes to moc dobře ví...

:usmev: Naše babička jednou zmlátila psa pampeliškou, jinak výchovu neviděl. A taky ji nikdy nekousnul, protože ho odnikud nesundává, u nich se dělá co chce pes :) Málem nám kvůli němu nebyli na svatbě, protože Cézárek nevydrží sám doma. Nakonec přijeli alespoň na obřad, pes byl asi v autě nebo ho někdo hlídal, ale hostiny se už nezúčastnili.
Těším se, že toho parchanta jednou budu mít tu čestl hlídat (i dkyž nevim, jestli by mi ho po tom všem ještě svěřila), pak dostane ratl takovou sparťanskou výchovu, že si to bude do smrti pamatovat!
S těma rokama je to samozřejmě blbost. Možná trochu komplikace, ale pochybuju, že měl takový móresy hned.

Taky dobré, že prý pampeliškou :s: Si umím představit, jak moc ho to bolelo, beztak se i strachy počůral.
Jinak teda nepochybuju o tom, že vám ho někdy nesvěří, to ho raději naučí vydržet chvilku o samotě :///:

Jestli je to tím, že ty psiska jsou takový mrňavý a vlezlý :? Takhle to má víc lidi - léta cvičí psy a pak si pořídí mrňavýho smetáka a to už není pes, ale chlupatý mimino :n: Nechápu! Jezevčík by měl bejt inteligentní a vychovatelnej...kdyby měla maltézáka :smich: to maj naši a je to jak štěkací hračka, jen se tomu nikdy nevybijou baterky. Já se strašně divím, že jí někdo ještě pořádně nenakopl, žádnej soused neotrávil, žádnej pes nezakousl. Ono to normálně změrčí na silnici psa běžnýho vzrůstu, podběhne pod plotem, pověsí se mu na zadek a kvílí, ale to je jekot! Když se pes otočí, tak začne ječet, jako by ji trhal na kusy. Tahle frajerka by nikoho nekousla, ale je poslední kapkou, nikdy nechci malýho psa, nikdy!

...to nebyly od Zuzi pocity viny, ale velká ironie ;) :s:

ani mi nemluv... se psem v "tašce" jdou lidi do krámu, viděla jsem psy v nákupním košíku v ikei či baumaxu, v uzavřené restauraci....
a na štěkajícího psa se lidi dívají mnohem víc v pohodě, než na křičící dítě...

nejsem pejskař, chvíli jsem doma psa měla, pořídil si ho bývalý přítel, a byla jsem docela ráda, že jsem se zbavila přítele, akorát jsem pak musela řešit, co s pesem... jsem spíš kočičí člověk, a i když proti zvířatům nic nemám, tak by pes měl chápat, že je v libovolné "smečce", tedy lidské společnosti, až na posledním místě žebříčku, a dle toho by se měl i chovat

No ono mas sice pravdu, ale to je prave na majiteli jak psa vychova. Protoze pes je zvire a nepremysli jako ty. Psovi majitel musi ukazat, kdo je pan a ze se musi prizpusobit. Jenze bohuzel tak v 90% to je naopak....pes je "svym" panem a majitele posloucha jen proto, ze dostane nejaky pamlsek :(

hm, ono si i spousta lidí pořídí psa, kterého následně nezvládá, nebo na něj nemá čas...

proto já jsem psa nikdy nechtěla. vím, že jsem nedůsledná, což u psa asi moc není vhodné. a když už jsme toho psa měli, a bývalý mi ho nechal doma, tak jsem mu hned hledala nové páníčky - mimo jiné i proto, že to bylo štěně, teda spíš už psí puboš (westík), který potřeboval, aby na něj měl někdo čas, pracoval s ním, vychovával ho... a já měla malé mimčo, a hlavně jsem chodila k tomu i do práce... takže nebyl čas ani na pořádnou dlouhou procházku, což mi přišlo vůči psovi nefér... taky jsme mu našli nové páníčky ve spolupráci s útulkem, ze kterého jsme ho měli. s těžkým srdcem, ale přiznala jsem, že já holt opravdu nejsem psí, a není fér, aby se se psem vyběhlo 3x za den na 10 minut (ráno v půl šesté než jsem budila malou a šla do práce, odpoledne ve tři nebo ve čtyři po návratu z práce, a pak po osmé, deváté, když malá usla, a vždy jenom na těch 10 minut, vyčurat a zpátky, aby se malá mezi tím nevzbudila)

Já bych je hnala ! a jako bejvalá servírka na zahrádkách tito páníčci měli svůj koutek!maminky měli svůj pro děti s prolejzačkama a běda jak tam běhal pes bez vodítka a náhubku!Já sama mám psa,tedy mamka,a nikdy bych ho k malému dítěti nepustila.Nikdy nevíme co se v nich odehrává... kolikrát jsem se s nima pohádala,ale já jsem jim hned na to řekla,že já si rozhoduji,komu natočím pivo,a když se neuklidnil tak šel a byl klid!