citlivka v šestinedělí
Ahoj holky, doufám, že nejsem sama taková máklá. Jsem 14 dní po porodu, všechno v pořádku, ale není den, že bych nebrečela. Většinou kvůli blbostem, nebo jen tak..nic se neděje a já začnu brečet. Ale brečím i kvůli tomu, že na sebe nemáme tolik času s manželem..navíc jsem po císaři, takže nějáké vyrážení ven zatím moc nehrozí..po chvilce jsem hotová...no nevim..hormony asi silně pracujou. Asi to mám většinou z nevyspání, malá usne tak kolem osmé večer, to spát nejdu, protože to je jediná chvilka, kdy můžu být s manželem, potom kojíme tak o půlnoci, jdeme spát, vzbudí se tak mezi třetí čtvrtou, kojim...no ale vzbudí se mi zase tak mezi šestou, sedmou..dýl už se jí moc být v postýlce nechce...přes den kojim co tři hodiny..někdy mezitim spinká, někdy ne. Ještě, že mi sem jezdí mamka a vezme si jí mezi kojením na procházku a jdu si lehnout. Taky takhle pořád brečíte? Díky tomu, kdo to dočetl až sem..
Ahojky tak já jsem 4 týdny po porodu a musím říct že tohle vůbec neznám,všechno prožívám tak ňák krásně a jsem za to ráda,tak ti držím palečky ať to brzy přejde,papa :a: Jo vlastně když už jsem byla doma z porodnice a pak jsem si ňák prohlížela fotečky tak mě rozplakala jedna byl tam manžel jak mi nese malýho,a ta mě dostala,ale od té doby je to v poho
:-) Mně si manžel dovezl z porodnice a cestou jsem se ještě jakžtakž držela,ale už to na mě šlo. Najednou mi letělo v hlavě, že doma nebudou sestřičky, kdo mi s malým pomůže, co když to nezvládnu, co když se něco stane a spousta dalších tragédií. No zaklaply se za náma v bytě dveře, manžel mi donesl jako dárek nový mobil a já začla bulet:-))) A pak jsem mu teda s přestávkama bulela na rameni snad čtyři týdny. Pomalu se to ale klidnilo, jednak mi všichni hrozně pomáhali, navíc malej byl celkem hodný miminko a hodně spinkal a snad taky i ty hormony už nebyly tak rozbouřený. Takže se drž a neboj, určo to přejde!!! Jak budeš moct, vyraž ven nebo si zajeď na návštěvu, prostě cokoli, co tě povzbudí!! Pa
já 3 týdny probulela...
ale to přejde, neboj... :)
jo jo hormony jsou svinstvo :)
In reply to já 3 týdny by Kytiii
no to teda....to jsem teda nečekala..v těhu jsem byla v pohodě...ale teď...no děs..připadám si jak stoupa.. :00: ale díky..vidím v tom naději..snad to někdy přejde :)
In reply to no to teda....to jsem teda by Sýkorka
určitě... klidně zůstaň celý den v posteli - v šestinedělí na to máš plný právo... zaúkoluj manžu, rodiče, sourozence, kamarády... a věnuj se jen miminku... nebo pozvi kámošku na pokec... to mi hodně pomáhalo... já odjela na chatu, kde jsme byli celá rodina a to mě děsně nabilo... nemusela jsem vařit, uklízet a bylo po breku...
já Ti nevim , hormony jsou hrozne potvory, to bude tim , jen aby uz to preslo vid? ja jsem nepouzitelna a to jsem teprv jeste jen tehu a taky furt brecim nebo si vse moc beru, nemuzu vydrzet sama ze sebou....asi to jeste jsou hormony i u tebe...
Ahoj, u prvního dítka jsem prořvala fakticky celý šestinedělí...Přišlo mi, že to nezvládnu, že to je hrozná zodpovědnost, a co když nebudu vědět, co s ním, když bude plakat...Teď u dcerušky jsem za celou dobu šestinedělí měla krizový 2 dny, a stačilo...Buď ráda, že ti mimi takhle krásně v noci spinká, mne se budil po max 2 hoďkách, takže jsem byla total hotova...A neboj, přejde to, uvidíš..Ikdyž ti teď připadá, že je to nekonečný, tohle plačtivý období skončí a bude fajn :a:
In reply to Ahoj, u prvního dítka jsem by pumina83
Děkuji..už aby to bylo..v těhu to bylo docela v pohodě, to jsem ani nežřvala...ale začalo to přesně dnem, kdy se mi nalily prsa a od tý doby prostě pořád brečim...jinak zodpovědnost mě taky pořád napadá..spíš to, že to je prstě obrovský závazek a už si jen tak nemůžeme s mužíčkem tak užívat (jako válet se v posteli, kdy chceme, vyrazit kdykoliv kamkoliv), tak tohle mi teď hrozně chybí (i když z toho jsem strach před těhu vůbec neměla)..no a můj muž je hroznej miláček a já mu tady pořád brečim...a pak zase brečim, protože mi ho je líto, že přijde domů z práce a já tu pořád řvu...no pořád dokola....doufám, že se to po šestinedělí zlepší..
In reply to Děkuji..už aby to bylo..v by Sýkorka
Uteče to, neboj nic, a když se pak podíváš zpětně, tak se budeš divit, jak ten čas letěl... Zlepší se to stoprocentně, hlavně už budeš vědět co a jak a nebudeš ze všeho taká "vyjukaná" a půjde ti to všechno líp... Hele, mě taky chybí takový to bezzávazkový období a hlavně bezstarostný,kdyj si mohla kdykoliv a kamkoliv, pak ale kouknu na ty zlatíčka v postýlkách a věř, že to za to stojí... A hlavně, až budou krapet větší, tak to jistí "hlídačka" u babiček a my s manžou začnem zase juchat :///:
In reply to Děkuji..už aby to bylo..v by Sýkorka
Ja byla na srot celych 5 tydnu, byl to des! To se s hormony v tehu vubec neda srovnat... Bud rada, ze tvuj muz je zlaticko! Ten muj byl priserny :( Porad do me ryl, strefoval se, delal desne duleziteho a chytreho, hucel a delal dusno a me uz pak stacilo, jen aby se osklive podival a byla jsem v prcicich s nervama. Nikdo mi nepomohl, nenavaril, nepovozil az pak ve 4. tydnu mamka a tchyne.
Mimi mi malo spalo, porad plakalo a ja taky. Pak jsem to po tech 5 tydnech jakoby mavnutim kouzelneho proutku vsechno ze sebe setrasla, postavila se mu a vyhodila ho na par dni z domu! Trochu jsem se uklidnila.
Takze bud rada, ze mas doma zazemi ;) To se vsecicko srovna :) Hlavu vzhuru!
Evi
In reply to Ja byla na srot celych 5 by Evi
Evi, děkuji za povzbuzení. Tak tos to měla pěkný, místo aby tě chlap podržel, tak ještě dělal duso..to je děs :n: Tak snad už to máš doma v pohodě...Právě, že já to mám doma v pohodě, mažel je fakt láska..a mamka přijede a vezme malou na procházku, když potřebuju..tím spíš si připadám jako magor, že pořád brečím...ale je fakt, že to je lepší, než první týden..
In reply to Evi, děkuji za povzbuzení. by Sýkorka
No vidis to :) Bude to porad lepsi a lepsi... U nas je to ted uz taky vic v pohode, akorat se Lukasek manzovi naprosto vzbouril za to jeho chovani a odmita ho :( Boji se ho a hystericky jeci, jen, co ho vezme do naruce. Meli jsme na toto tema rozhovor a on se ted docela snazi si k malemu najit zase cestu. Ale porad je to magor prchliva :( Z toho plyne, ze delam okolo maleho naprosto vse sama. Ani prebalit se nenecha, natoz vykoupat. Zacina uz ale snaset jeho pritomnost, kdyz jsem tam i ja, ale je videt, jak je porad nesvuj.
Joo mimuska jsou MOC citliva a ti chlapi si to proste neuvedomuji... Ten muj za to dostava paradni lekci! :-/)
Opatruj se a hodne odpocivej, pij a jez, at mas dost sil! Za chvilku bude po vsem ;)
Evi
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
