Averze na babičku
Mám problém,kterýzřejmě nevyřeším,ale třeba s tím máte někdo zkušenosti a víte kdy to přejde!
Jezdíme k mamince partnera asi jednou za měsíc a naše malá(11 měsíců) jak jí vidí tak řve,rozhodně se nenechá pochovat!
Jeden čas tak reagovala na spoustu lidí,co se na ní vrhali že si jí pochovají a i na ty co se k ní hlasitě hlásili.To se zlepšilo,ale vztah k babičce ne.
Minule když jsme tam byli tak zas řvala,tak sem opět řekla,že to prostě dělá,aby ch to zakecala,aby to nebylo tchýni líto,jenže za chvilku přišla švagrová kterou vidí míň než babičku a u té v pohodě byla.
Říkala sem ona se okouká a taky k ní pujde,tak asi po hodině si jí babička vzala a ona zas děsnej řev . . .
No a poslední tečka byla.když přišla sousedka,kteou malá nikdy neviděla a od té se taky nechala pochovat,sice né nějak dlouho po minutě už zas chtěla jít ke mě,ale nebrečela.To už sem nijak nekomentovala.
tchýně mě sice občas sere,ale bylo mě jí docela líto . . .
Vůbec nevím,proč mě napadá jestli jí třeba neděsí její vrásčitá tvář,nebo já nevím.Moje mamka už má sice taky vrásky,ale tu vidí každý den
Ahoj,my to mame ze sousedkou, je to taky stara pani, ale hrozne hodna prijemna, no a mala se ji boji,
taky se nenecha pochovat , pritom ji sousedka nikdy nic neudela, chova se k ni jako babicka, pritom ji mala vidi kolikrat vi jak vlastni babicky a stejne, k cizim jde a ji se boji
jako kdybych četla povídání o svojí dcerce. ona teda nesnese skoro nikoho, ale už se nechá i pochovat, když jsme někde na blílzku (já, táta), ale s babičkou má problém. má ho uplně od malinka. jednu dobu, to bylo kočeně asi 5m, mi babička slíbila, že jí bude hlídat, abych mohla chodit s klukem plavat a po měsíci to vzdala, protože i když měla malá spát, tak stejně řvala.
Je mi babičky taky líto, vidím, jak jí to mrzí, pořád hledá, kde dělá chybu a co je na ní špatně a těžko jí vysvětluju, že rozhodně nedělá nic špatně a že to není její vina.
In reply to jako kdybych četla by Tesa
Tak to máte dobrou babičku,ta hledá kde dělá chybu "ona" a co je na "ní "špatně.Naši malou moc lidí nechová,ale když ano tak je vcelku v pohodě,ale když si ji vezme tchýně tak to je řev.Poprvé když jsem to viděla tak jsem pak řekla příteli ať jí ji příště vezme,že nehodlám koukat jak mi malá bez důvodně brečí.Tak to příště udělal a tchýně prohlásila"tatínek si myslí že umí chovat líp,to já bych tě taky tak pochovala"...Při další návštěvě se odehrálo to samé a tchýně prohlásila "jen ať brečí bude mít silné plíce"...S touhle ženskou já bohužel společnou řeč nenajdu,díky ní to po narození malé vypadá u nás doma jak po zemětřesení a následném tsunami.
Ahoj!!
Jak to tak čtu, něco mě napadlo (možná je to blbost), ale pamatuju si to ještě sama z dob, kdy jsem byla dítě. Mě babičky ,,páchly"- vařením, doopravdy, proto jsem k nim nechtěla. A nemělo to nic společného s tím, že jsem je neměla ráda. Zrovna nedávno si stěžovala kolegyně v práci, že jí to i 4letá vnučka sama řekla: ,,Babi, ty smrdíš vařením" :? .
In reply to Ahoj!! Jak to tak čtu, by bar76
:s: je možný že jí nevoní,ale to jí asi nemůžu říct :///:
In reply to je možný že jí by jsemsva
A proč ne?
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojda. Moje malá to má taky tak a to už jsou jí dva roky. Ke tchýní a ke švagrové do náruče ani omylem. Jednu dobu nemusela ani mýho bráchu a ještě teď je to u něj jak kdy......Ale že by se šla jen tak pochovat, to ne.
Myslela jsem si, že je to tím, že se s tchýňkou vidíme jednou za měsíc dvě hodinky, ale pak jsem vypozorovala, že za mým strejdou, kterej je sám a má moc rád děti a vídáme ho asi tak často jako tchýňku, jde hned do náruče, i si sama řekla, že s ním půjde nakoupit. Tak si myslím, že je to o otm, kdo se jak malé věnuje. Tchýňka ji jako prcka nechtěla moc chovat, nepohraje si s ní, neukazovala jí nikdy obrázky a nic a potom to tak dopadá.
Navíc má i nastavenou laťku dost vysoko, protože naši se malé hodně věnujou, jak mamka, tak taťka, snaží se ji třeba i zapojít do domácích prací, zpívají jí, prohlíží si knížky,...A ono se to těžko překonává.
Taky mě to maličko mrzí, hlavně kvůli přítelovi. Minule jsme tam šli, malé jsem celý den vysvětlovala, že jdeme k babičce, ale ke druhé, že tam nebude děda atd. A ona se před vchodem sekla a řvala a řvala, že tam nechce.......
U nás si teda ale myslím, že si za to babička může malinko sama, ale nemůžu tvrdit, že bych se to já snažila nějak aktivně odbourat, to ne. Taky ji moc nemusím, to je pravda..... :a: