Ahojda. Moje malá to má taky tak a to už jsou jí dva roky. Ke tchýní a ke švagrové do náruče ani omylem. Jednu dobu nemusela ani mýho bráchu a ještě teď je to u něj jak kdy......Ale že by se šla jen tak pochovat, to ne. Myslela jsem si, že je to tím, že se s tchýňkou vidíme jednou za měsíc dvě hodinky, ale pak jsem vypozorovala, že za mým strejdou, kterej je sám a má moc rád děti a vídáme ho asi tak často jako tchýňku, jde hned do náruče, i si sama řekla, že s ním půjde nakoupit. Tak si myslím, že je to o otm, kdo se jak malé věnuje. Tchýňka ji jako prcka nechtěla moc chovat, nepohraje si s ní, neukazovala jí nikdy obrázky a nic a potom to tak dopadá. Navíc má i nastavenou laťku dost vysoko, protože naši se malé hodně věnujou, jak mamka, tak taťka, snaží se ji třeba i zapojít do domácích prací, zpívají jí, prohlíží si knížky,...A ono se to těžko překonává.
Taky mě to maličko mrzí, hlavně kvůli přítelovi. Minule jsme tam šli, malé jsem celý den vysvětlovala, že jdeme k babičce, ale ke druhé, že tam nebude děda atd. A ona se před vchodem sekla a řvala a řvala, že tam nechce....... U nás si teda ale myslím, že si za to babička může malinko sama, ale nemůžu tvrdit, že bych se to já snažila nějak aktivně odbourat, to ne. Taky ji moc nemusím, to je pravda..... :a:
Ahojda. Moje malá to má taky tak a to už jsou jí dva roky. Ke tchýní a ke švagrové do náruče ani omylem. Jednu dobu nemusela ani mýho bráchu a ještě teď je to u něj jak kdy......Ale že by se šla jen tak pochovat, to ne.
Myslela jsem si, že je to tím, že se s tchýňkou vidíme jednou za měsíc dvě hodinky, ale pak jsem vypozorovala, že za mým strejdou, kterej je sám a má moc rád děti a vídáme ho asi tak často jako tchýňku, jde hned do náruče, i si sama řekla, že s ním půjde nakoupit. Tak si myslím, že je to o otm, kdo se jak malé věnuje. Tchýňka ji jako prcka nechtěla moc chovat, nepohraje si s ní, neukazovala jí nikdy obrázky a nic a potom to tak dopadá.
Navíc má i nastavenou laťku dost vysoko, protože naši se malé hodně věnujou, jak mamka, tak taťka, snaží se ji třeba i zapojít do domácích prací, zpívají jí, prohlíží si knížky,...A ono se to těžko překonává.
Taky mě to maličko mrzí, hlavně kvůli přítelovi. Minule jsme tam šli, malé jsem celý den vysvětlovala, že jdeme k babičce, ale ke druhé, že tam nebude děda atd. A ona se před vchodem sekla a řvala a řvala, že tam nechce.......
U nás si teda ale myslím, že si za to babička může malinko sama, ale nemůžu tvrdit, že bych se to já snažila nějak aktivně odbourat, to ne. Taky ji moc nemusím, to je pravda..... :a: